Sněmovna vyzvala k dodržování opatření proti šíření koronaviru

foto Poslanci ČSSD Kateřina Valachová a Roman Sklenák vystoupili 20. října 2020 v Praze na tiskové konferenci poslaneckého klubu strany.

Praha - Sněmovna podpořila dosud přijatá opatření proti epidemii koronaviru a vyzvala k jejich dodržování. Rozhodla o tom dnes na návrh předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Zároveň poděkovala všem, kdo ke zvládnutí situace pomáhají. Požadavky a výzvy Pirátů dolní komora odmítla.

Fotogalerie

Zástupci opozice měli výhrady k tomu, že nikdo z vládního tábora nereagoval na jejich dotazy ohledně vývoje epidemie a přijímaných opatření. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) jednání poslanců opustil hned po svém úvodním projevu.

"Poslanecká sněmovna, vědoma si závažnosti současné epidemiologické situace a bez ohledu na politické rozdíly, podporuje přijatá protiepidemická opatření za účelem snížení výskytu nemoci covid-19 a vyzývá občany k jejich maximálnímu dodržování," stojí v usnesení. Hlasovalo pro něj 72 z 94 přítomných poslanců. Nepodpořila jej SPD a Trikolóra a s jednou výjimkou ani ODS a STAN.

Naopak jednomyslně Sněmovna vyjádřila poděkování všem zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách, hasičům, policistům, vojákům, hygienikům a dalším, kteří se starají o pacienty s nemocí covid-19 či jinak přispívají ke zvládání epidemie.

Sněmovna neschválila návrh Pirátů na uzákonění on-line schůzí Sněmovny během stavu nouze a na to, aby vláda prověřila, že maximum státních zaměstnanců v době nouze pracuje z domova. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si postěžovaly, že vláda na dotazy opozice k epidemii nereagovala. Podle šéfky TOP 09 by si na to vládní představitelé měli vzpomenout při budoucích prohlášeních, "že máme táhnout na jeden provaz a že jsme všichni na jedné lodi".

Předseda STAN Vít Rakušan očekával, že Prymula oznámí v rámci očekávaného vývoje, zda a kdy Česko čeká lockdown, tedy opětovné uzavření. Prymula ve své úvodní řeči pouze uvedl, že vrchol nákazy podle současného vývoje očekává kolem 11. listopadu.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se dotazoval mimo jiné na právní odpovědnost zdravotnického personálu, který nemá specializaci k péči o pacienty s koronavirem. Dotazoval se také na spuštění linek na výrobu zdravotnického materiálu, které se rozhodl Česku věnovat Tchaj-wan.

Sněmovna potvrdila stav legislativní nouze

Sněmovna dnes potvrdila stav legislativní nouze, jak jej vyhlásil předminulý pátek předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Stav legislativní nouze umožní při nynější koronavirové krizi zrychlené projednávání vybraných zákonů. Pro jeho potvrzení <a href="https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=74004&amp;l=cz">hlasovalo</a> 87 z 98 přítomných poslanců.

Tento týden by měli poslanci schvalovat celkem osm vládních návrhů, které reagují na epidemii nového typu koronaviru. Jde například o změny v ošetřovném, o prodloužení úlev pořadatelům zrušených kulturních akcí, o příspěvek ekonomicky postiženým podnikatelům, o další odklad elektronické evidence tržeb a o prodloužení záručního programu COVID III.

Většinu protikrizových předloh Sněmovna projedná podle dnešních úprav programu schůze ve středu. Ostatní by měli poslanci schvalovat v pátek.

Legislativní nouze má platit do konce listopadu. Umožňuje schválit ve Sněmovně zákony i za jediný den a urychluje i další legislativní proces.

Poslance zřejmě zaměstnají důchody, výživné a ochrana firem

Sněmovna dnes zřejmě pošle do závěrečného schvalování návrh na poskytnutí příspěvku 5000 korun všem důchodcům. Ve druhém čtení je také například zavedení státních alimentů za neplatiče výživného na dětí a předloha, která by měla ochránit české firmy před nežádoucím převzetím rizikovými investory z ciziny.

Schůze začne odpoledne. Poslanci se sejdou vzhledem k epidemii nového koronaviru opět v polovičním počtu. V úvodu schůze složí slib nový poslanec Jaroslav Vymazal, který v dolní komoře nahradí Miroslavu Němcovou (oba ODS). Němcová byla zvolena senátorkou a sněmovní mandát jí zanikl.

Poskytnutí příspěvku 5000 korun starobním a invalidním důchodcům i lidem s pozůstalostní penzí podpořil sociální výbor beze změn. Stejně se vyjádřil k náhradnímu výživnému za neplatiče alimentů. Stát by vyplácel podle vládní předlohy nejvýše 3000 korun měsíčně, které by po dlužníkovi vymáhal. Do závěrečného sněmovního kola by se mohl dostat také zákon o evidenci skutečných majitelů, jež by mohl podle části politiků nahrát premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů.

Do programu schůze by se měla dodatečně dostat pětice vládních předloh reagujících na epidemii nového typu koronaviru. Jde například o změny v ošetřovném, o prodloužení úlev pořadatelům zrušených kulturních akcí, o příspěvek ekonomicky postiženým podnikatelům a o odklad elektronické evidence tržeb. Poslanci by mohli projednat tyto návrhy zkráceně ve středu odpoledne.

STAN chce slyšet vládní plán k epidemii a viníky hledat po krizi 

Zástupci vlády by měli podle hnutí Starostové a nezávislí (STAN) v úvodu dnešního jednání Sněmovny představit plán pro další dny z hlediska epidemie nového typu koronaviru. Předseda STAN Vít Rakušan novinářům řekl, že v nynější situaci není čas dělat politiku a jeho hnutí podpoří řadu vládních plánů na ekonomickou pomoc lidem zasaženým koronavirovými opatřeními. Na hledání příčin současného stavu podle něj bude čas až po nynější krizi.

Sněmovna by podle Starostů měla na nynějším vrcholu druhé vlny epidemie ukázat, že rozumí lidem a soustředit se na opatření na pomoc občanům. "Slibujeme, že všechny politické kroky odložíme až na dobu, kdy bezprostřední krize pomine. Jsme připraveni podpořit ekonomická opatření, která pomohou," uvedl.

Vláda by podle Rakušana měla představit svůj plán. "Měla by začít tím, že jasně pojmenuje, v jaké situaci se nacházíme, co občany čeká. Nejhorší, co může být, je zvyšování nejistoty obyvatel," varoval. Ministři by měli také zhodnotit, jaký efekt mají předchozí opatření a jaké jsou volné kapacity zdravotnických zařízení.

Rakušan vyzval Čechy, aby vládní opatření respektovali. "Buďme rozumní a příčiny a důvody, proč k současnému stavu došlo, hledejme až potom, co tuto krizi překonáme," řekl. Poté bude čas, aby vláda vysvětlila, proč nesplnila například ani třetinu doporučení odborníků, jak se připravit na druhou vlnu šíření covidu-19.

TOP 09 chce ve Sněmovně jednat o komunikační strategii covidu 

Poslankyně opoziční TOP 09 Helena Langšádlová bude žádat, aby vláda ve Sněmovně na dnes otevírané schůzi vysvětlila strategii komunikace k epidemii koronaviru. Podle poslankyně komunikace, jak ji kabinet vede, míjí některé skupiny obyvatel, což může být jedním z důvodů neochoty části veřejnosti dodržovat přijatá opatření. V mixu s obavami z ekonomického propadu pak může tato neochota vést k radikalizaci. Představitelé TOP 09 současně vyzvali, aby lidé restrikce přijali.

"Vláda nemá jasnou komunikační strategii, proto jsme v tak hluboké krizi, část veřejnosti vládě nedůvěřuje," uvedla Langšádlová s tím, že je veřejnost nutné přesvědčit, že opatření mají smysl. Přitom musí kabinet podle poslankyně cílit na všechny segmenty společnosti, nejen diváky večerního televizního zpravodajství, k nimž nepatří například šestnáctiletí. Vláda by proto podle ní měla oslovit osobnosti, na které daná část společnosti dá, například youtubery.

Vláda podle Langšádlové komplexní komunikační strategii nemá a nevyužívá řadu kanálů, jak občany oslovit. Situaci dala poslankyně do souvislosti s nedělním protestem na Staroměstském náměstí proti vládním opatřením, který skončil násilím.

Společně s tím, že vláda dostatečně nebojuje proti dezinformacím, může podle Langšádové nedostatek komunikace a kompenzačních opatření vytvořit v době epidemie "smrtící koktejl", který může vést k radikalizaci veřejnosti.

Lidovci chtějí rozšířit okruh podnikatelů s nárokem na bonus 

Lidovci chtějí rozšířit okruh živnostníků a malých firem s nárokem na kompenzační bonus. Navrhnou také zvýšení ošetřovného alespoň na 70 procent vyměřovacího základu. Na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny to řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Na podpůrné úvěrové programy by pak podle něj neměly mít nárok firmy, které sídlí v daňových rájích.

Návrh na opětovné vyplácení kompenzačního bonusu dnes podpořil sněmovní rozpočtový výbor. Jde o příspěvek 500 korun denně podnikatelům, jejichž podnikání omezila nebo znemožnila vláda svými aktuálními opatřeními proti šíření nemoci covid-19. Příspěvek je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům, a společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva.

Lidovci chtějí, aby na příspěvek dosáhli i podnikatelé, u kterých v návaznosti na opatření došlo k výraznému snížení příjmů. Ti, kteří přišli o 30 až 50 procent příjmů, by podle nich měli mít nárok na 250 korun denně, podnikatelé s propadem příjmů 50 až 75 procent by měli dostat 350 korun, nad 75 procent pak avizovaných 500 korun.  

KDU-ČSL chce také pozměnit parametry ošetřovného. Rodiče dětí do deseti let mají mít nárok na dávku podle vládní předlohy po celou dobu uzavření škol nebo karantény dítěte kromě prázdnin či dnů ředitelského volna. Ošetřovné by mělo zůstat na 60 procentech denního vyměřovacího základu. Nově by se mělo poskytovat také lidem, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce.

Lidovci budou podávat variantní pozměňovací návrhy zvyšující ošetřovné na 70, 75 či 80 procent. Sociální výbor v pondělí takové úpravy nepodpořil.

Sněmovna by měla obě předlohy schvalovat zřejmě ve středu, a to zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Na úvěrové programy a garance úvěrů by podle lidovců neměly mít nárok firmy se sídlem v daňových rájích. Společnosti, které takové programy využijí, by pak neměly odvádět dividendy do jiných zemí, míní Jurečka. Pro osoby samostatně výdělečně činné KDU-ČSL navrhuje odložení plateb na zdravotní a sociální pojištění od října do března.

Poslanec a bývalý lidovecký předseda Marek Výborný apeloval na ministerstvo školství, aby se v případě, že se epidemická situace dramaticky nezhorší, vrátili žáci prvního stupně základních škol k prezenční výuce od 2. listopadu, jak bylo původně avizováno. Pokud by to nebylo možné uskutečnit u celého prvního stupně, je potřeba hledat model alespoň pro první a druhé, případně třetí třídy, uvedl Výborný.

Valachová: Koalice bude daň z příjmu řešit, ANO couvá od 15 procent 

Vládní koalice se podle místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové ještě definitivně nedohodla na tom, jaká bude sazba daně z příjmu při zrušení superhrubé mzdy. Valachová to dnes řekla novinářům před jednáním Sněmovny. Hnutí ANO podle ní kvůli ekonomickým dopadům druhé vlny koronavirové epidemie couvá od úmyslu zavést patnáctiprocentní daň.

Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení, v němž se zavázala ke snížení daně z příjmu na 19 procent. Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139.000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Úmysl naplnit vládní slib a zrušit superhrubou mzdu oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině prázdnin. "Je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců, bylo by dobré vrátit se na 15 procent, co slibovala ODS," uvedl tehdy. Později řekl, že opatření je cílené na to, aby zaměstnancům zůstalo víc peněz. Kompenzovat má i to, že vláda s výjimkou učitelů a pracovníků v sociálních službách nepočítá na příští rok s růstem platů ve veřejném sektoru.

Valachová dnes řekla, že od svého úmyslu ANO nyní couvá. "Slovy paní ministryně (financí Aleny) Schillerové a ministra (dopravy a průmyslu Karla) Havlíčka se posouvá směrem k cíli z programového prohlášení vlády a opouští záměr 15 procent," řekla. Finální koaliční dohoda podle ní však není hotová i vinou toho, že část členů vlády je v karanténě. "Chceme ji dosáhnout co nejrychleji, pravděpodobně v tomto týdnu," dodala.

ČSSD podle ní byla po celou dobu vyjednávání k patnáctiprocentní sazbě skeptická. "Ne že bychom si nepřáli víc peněz do kapes lidí, ale celou dobu jsme říkali, že máme obrovský výpadek daňových příjmů. Bohužel to vrácení druhé vlny a zhoršení ekonomické situace dostalo ten návrh do hry. Z toho důvodu ANO couvá z 15 procent a hledáme další shodu," řekla.

SPD žádá od vlády možné scénáře dalších opatření kvůli koronaviru 

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) požaduje od zástupců vlády, aby občanům představili možné scénáře dalších opatření kvůli koronavirové epidemii. Ministr zdravotnictví Roman Prymula i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (oba za ANO) podle předsedy hnutí Tomia Okamury zveřejnění podobné strategie už v minulosti slibovali. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny.

Prymula na začátku listopadu uvedl, že se chystá představit výhledovou strategii k onemocnění covid-19. Měla obsahovat zvažovaná opatření v případě dalšího vývoje epidemie a parametry, kdy by je bylo potřeba zavést. Podle Okamury je zveřejnění takového plánu důležité, aby se lidé mohli ekonomicky a sociálně připravit na to, co je čeká.

SPD chce také upravit vládní návrhy na vyplácení kompenzačního bonusu osobám samostatně výdělečně činným a malým firmám. Nárok na něj by podle hnutí měli mít všichni společníci všech společností s ručením omezeným, kterým bylo opatřeními znemožněno nebo výrazně omezeno podnikání. Vláda příspěvek v návrhu přisuzuje společníkům maximálně dvoučlenných malých firem.

"Současně navhrhujeme snížit hranici předpokládaného obratu sroček, jejichž společníci budou mít na kompenzační bonus nárok, za letošní rok z vládou navrhovaných 180.000 na 120.000 korun. Nedává absolutně žádný smysl, aby hranice byla stanovena ve stejné výši za letošní rok, kdy bylo podnikání na několik měsíců zcela zastaveno, i za rok 2019, kdy tomu tak nebylo," uvedla místopředsedkyně sociálního výboru Lucie Šafránková. SPD také navrhuje, aby bonus nebyl postižitelný exekucí.  

Návrh na opětovné vyplácení kompenzačního bonusu dnes podpořil sněmovní rozpočtový výbor. Jde o příspěvek 500 korun denně podnikatelům, jejichž podnikání omezila nebo znemožnila vláda svými aktuálními opatřeními proti šíření nemoci covid-19.

Hnutí chce také navýšit ošetřovné na 80 procent vyměřovacího základu, podle vládního návrhu by mělo zůstat na 60 procentech. Rodiče dětí do deseti let mají mít nárok na dávku podle předlohy po celou dobu uzavření škol nebo karantény dítěte kromě prázdnin či dnů ředitelského volna. Nově by se mělo poskytovat také lidem, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce.

Podle Okamury by navýšení ošetřovného rozpočet přišlo na zhruba 600 milionů korun. Sociální výbor na pondělním zasedání žádné zvýšení nepodpořil.

SPD dále žádá, aby nárok na ošetřovné měli všichni pracovníci na dohody bez omezení. Zároveň by jej hnutí přiřklo i příbuzným dítěte, o které je v době uzavření škol pečováno, i když s ním trvale nežijí ve společné domácnosti. "Jde o to, aby se mohli rodinní příslušníci při delší péči vystřídat, což by pomohlo zejména rodičům samoživitelům, a také o to, aby nemuseli ze zaměstnání odcházet příslušníci nyní společensky mimořádně potřebných profesí, zejména ve zdravotnictví," poznamenala Šafránková.

Sněmovna by měla obě předlohy schvalovat zřejmě ve středu, a to zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Piráti chtějí, aby Sněmovna mohla jednat i hlasovat online 

Piráti chtějí, aby plénum Poslanecké sněmovny při epidemii mohlo jednat i hlasovat na dálku prostřednictvím internetu. Novinářům to dnes řekla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Předsedu komory Radka Vondráčka (ANO) by podle Pirátů měla Sněmovna usnesením vyzvat ke vzniku pracovní skupiny složené ze zástupců všech stran, která by připravila příslušnou novelu jednacího řádu.

Richterová uvedla, že se jednání i hlasování prostřednictvím videokonference osvědčilo v případě sněmovních výborů. "Chceme navázat a požádat předsedu Sněmovny, abychom v pracovní skupině projednali novelu zákona o jednacím řádu," řekla.

Vzdálený způsob jednání i hlasování pléna Sněmovny by podle představ Pirátů měla novela umožňovat jen v době nouzového stavu vyvolaného epidemií. Tím by se zabránilo hrozbě zneužití, řekla Richterová. "Máme ověřeno, že je to proveditelné i u nás," uvedla. V karanténě je nyní například řada členů klubu vládní ČSSD a právě i Vondráček. "Mohli bychom předejít tomu, že by Sněmovna nebyla usnášeníschopná," dodala.

Ve Sněmovně budou Piráti dnes apelovat také na to, aby při nynější epidemické situaci všichni úředníci pracovali z domova, pokud je to možné. "Chceme požádat vládu, aby prověřila, zda všichni pracovníci na ministerstvech, podřízených úřadech a institucích pracují na home office, když mohou. Ukazuje se, že bohužel řada institucí se práci z domova brání," uvedla Richterová.

Podle občanských demokratů by měla zkrátit své jednání i Sněmovna. "Jsme přesvědčeni, že tato schůze se měla věnovat výhradně bodům pomoci občanům před dopady epidemie," uvedl předseda ODS Petr Fiala před zahájením pléna. Vedení dolní komory rozhodlo jinak, poznamenal. Další body schůze se podle něj mohly odložit, aby byla zachována funkčnost Sněmovny. Poslanci se v posledním měsíci schází v polovičním počtu, část z nich je v karanténě. Dnes mezi zákonodárce v izolaci přibyl i Vondráček.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je úterý 24. listopadu 2020

Očekáváme v 9:00 0°C

Celá předpověď