Sněmovna schválila snazší postupy udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny

foto Schůze Poslanecké sněmovny - ilustrační foto.

Praha - Snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi zakotví vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Hlasovalo pro ni 128 ze 129 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států Evropské unie z minulého týdne o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění. Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku také nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Školy budou moci navýšit své kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny, které budou moci vzdělávat i ukrajinští pedagogové.

Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k posouzení Senát. Jeho schůze se plánuje na středu.

Migrační vlna z Ukrajiny je natolik masivní, že podle ministerstva vnitra není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. "Proto je žádoucí stanovit zvláštní proces legalizace pobytu těchto osob na našem území, čímž bude sekundárně zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby," stojí v důvodové zprávě. Bez schválení zákona by podle vnitra hrozilo to, že běženci by se v Česku pohybovali bez pobytového oprávnění, které je podmínkou pro jejich další začlenění do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.

Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že předloha uloží ukrajinským uprchlíkům hlásit místo svého pobytu v Česku. S vízem vydaným kvůli dočasné ochraně budou moci cestovat v celém schengenském prostoru.

Poslanci opozičního hnutí ANO uspěli jedním z dvojice návrhů na úpravu vymezení okruhu lidí s nárokem na dočasnou ochranu. V původní předloze se podle nich pojednávalo o občanech Ukrajiny a o lidech s trvalým pobytem v této zemi, po zásahu vlády obecně o cizincích. Zejména Hubert Lang (ANO) vyjádřil obavy z toho, zda zákon nezaloží možnost obecného přerozdělování migrantů mezi členskými státy EU. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i další koaliční poslanci tvrdili, že takové obavy nejsou namístě. "Zákon vymezuje jednoznačně, komu je dočasná ochrana přiznána," zdůraznil Rakušan. Navzdory tomu s jedním z pozměňovacích návrhů hnutí ANO souhlasil a Sněmovna ho schválila hlasy všech přítomných zákonodárců.

Návrh zákona také zajistí ukrajinským běžencům zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné za ně bude hradit stát, pokud nebudou mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Pojednává rovněž o zdravotním pojištění dětí, které se uprchlíkům z Ukrajiny v Česku narodí. Poslanci opozičního hnutí SPD poukazovali na náklady, které vstup ukrajinských uprchlíků do systému zdravotního pojištění přinese. "Tito lidé budou prakticky všichni státní pojištěnci," uvedl Jan Síla (SPD). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujišťoval, že zhroucení zdravotnictví nehrozí.

Ani podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest menších pojišťoven, nebude uprchlická vlna pro systém veřejného zdravotního pojištění dlouhodobý problém. Zdravotní péči nejvíc čerpají senioři a děti v prvním roce života. Většina z příchozích nemá podle SZP zvýšená zdravotní rizika a dá se očekávat, že dospělí postupně vstoupí na pracovní trh.

Do Česka přišlo podle Rakušana zatím kolem 200.000 Ukrajinců. Čtyři pětiny dospělých tvoří ženy, zhruba 55 až 60 procent ze všech příchozích jsou děti. Celkově by mohlo do České republiky zamířit podle nynějších odhadů až 450.000 běženců. Česko dosud registrovalo podle Rakušana zhruba 110.000 uprchlíků, z nich stovka byla z jiných třetích zemí, než je Ukrajina. Byly to podle něho většinou ženy s občanstvím některé z postsovětských republik, jejichž manžel je Ukrajinec.

Uprchlíci z Ukrajiny budou snáze získávat práci, schválila Sněmovna

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Jejich děti by mohly začít chodit do dětských skupin. Budou moci také získat peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly získat peněžitý příspěvek. Zákon, který to umožní, dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Senát by ho měl projednat v příštím týdnu. Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.

Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v ČR žít trvale. "Cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území ČR," stojí v návrhu zákona. O povolení by žádat nemuseli. Práci by si mohli najít přímo, zaměstnavatelé by je bez překážek mohli přijmout.

Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče, popsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát tím podle něj lidem z Ukrajiny vysílá vzkaz, že budou mít veškerou právní ochranu, aby mohli pracovat legálně a za důstojných podmínek. Varoval, že úřady budou dělat cílené kontroly, aby některé organizace nezneužívaly situace uprchlíků a nezkoušeli je dostat do tísně.

Zákon také stanoví, že uprchlíkům, kteří se zdržují v tuzemsku, za kalendářní měsíc, v němž získali dočasnou ochranu, vyplatí stát humanitární dávku 5000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry takové, že neumožní pokrytí základních životních potřeb, budou moci požádat o dávku opakovaně, a to v pěti následujících měsících. "Tam se nemáme o čem bavit. Je to správné," řekla k humanitární dávce místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová z opozičního hnutí ANO.

Ministr Jurečka upozornil, že s vyplácením humanitární dávky bude potřeba počkat na to, až zákon začne platit. Odhadl, že stát by mohl začít peníze vyplácet od pondělí 21. března.

Sněmovna na návrh skupiny poslanců v čele s Jurečkou schválila možnost vyplácet příspěvek takzvaným solidárním domácnostem. To budou domácnosti, které ubytují uprchlíky u sebe doma. Nesmí jít o ubytovací zařízení. Výši příspěvku a další podrobnosti má stanovit vláda nařízením. "Jedná se o společenské ocenění lidí, kteří dobrovolně poskytli své nemovitosti pro ubytování cizinců prchajících před válečným konfliktem," uvádějí předkladatelé.

Jurečka zdůraznil, že je třeba nástroj promyslet pečlivě tak, aby se nestal zdrojem obchodu s chudobou. Nemá podle něj sloužit k tomu, aby lidé poskytovali přístřeší uprchlíkům jen proto, aby získali peníze.

Pastuchová sice příspěvek ocenila, ale měla k němu výhrady. Vadilo jí, že nastavení příspěvku nechává zcela na vládě. "Jako opoziční poslanci nemůžeme zvednout ruku pro tento pozměňovací návrh, protože tam není vůbec nic konkrétního," řekla. "Tato forma zmocnění není dobře," řekla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Také ona řekla, že poslanci ANO mají problém s tímto "bianco šekem" pro vládu.

Zákon počítá i s tím, že děti uprchlíků by mohly chodit do dětských skupin a na jejich místa by přispíval stát. Navštěvovat by mohly i firemní skupiny, které se nyní mohou starat jen o potomky zaměstnanců. Opatření má přispět k integraci příchozích dětí i dospělých, kteří budou moci začít pracovat. Výdaje je podle ministerstva práce obtížné odhadnout, záviset budou na počtu běženců. Pokud by do dětských skupin chodilo 2000 dětí rok, rozpočet by to mohlo stát asi 160 milionů korun. Za péči o 5000 dětí by stát vydal asi 400 milionů korun. Pastuchová prosadila návrh, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny snáze prokazovat kvalifikaci pro práci v dětských skupinách.

Podle údajů ministerstva práce ke 4. březnu v Česku fungovalo 1279 dětských skupin s 16.780 místy. Jsou pro děti od půl roku do nástupu do školy.

Skupina poslanců KDU-ČSL, ODS a STAN prosadila návrh, aby se některým uprchlíkům s dočasnou ochranou poskytovaly služby bez úhrady nákladů. Podmínkou bude, že příjmové, sociální i majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou nebudou stačit ani na částečné úhrady. V takovém případě by sociální služby hradil stát. Sami předkladatelé v návrhu uvádějí, že dopady na státní rozpočet není možné odhadnout. Své příjmové, sociální a majetkové poměry by cizinec dokládal všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení, uvádí schválená podoba zákona.

Školy budou moci navýšit kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny

České školy budou moci navýšit své kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci do konce letošního srpna i ukrajinští pedagogové, kteří by nesplňovali podmínku znalosti češtiny. Sněmovna tak dnes na návrh poslanců vládní koalice a opozičního hnutí ANO doplnila vládní návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Zároveň stanovila lhůtu pro zápis ukrajinských dětí do mateřských a základních škol od 1. června do 15. července.

Rodiče českých dětí by se tak podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) neměli obávat, že pro jejich potomky nebude ve školách a školkách místo kvůli ukrajinským dětem. Zákon představuje nejnutnější opatření a má zajistit, aby ředitelé škol nemuseli kvůli dětem uprchlíků porušovat platné předpisy.

Ve třídě mateřské školy smí být podle vyhlášek ministerstva školství nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední škole 30 žáků a v přípravné třídě základní školy 15. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a nejvyšší povolený počet žáků ve třídě navýšit ještě o čtyři. Předpokladem podle zákona je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podle zvláštního zákona by škola mohla kvůli vzdělávání cizinců požádat o navýšení své dosavadní kapacity na maximální možnou bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu, které jsou jinak potřeba.

Zvláštní zákon, který má příští týden projednat ještě Senát, počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v nich by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Obsah výuky pro Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány.

Norma podle Gazdíka představuje nejnutnější opatření k tomu, aby se ukrajinské děti mohly v Česku vzdělávat během letošního školního roku. Možnost přihlásit ukrajinské děti do mateřských a základních škol až od června do poloviny července má poskytnout jejich rodičům delší čas na rozhodnutí, zda zůstanou v Česku a zda je tedy na místě začlenění dětí, které jsou povinny zahájit povinnou školní docházku.

Zákon také stanoví lhůty, v nichž se uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku přihlásit na střední školy. Přihlášku na maturitní obory budou moci podat do 5. dubna, na nematuritní obory do 8. dubna. Přijímací zkoušky z matematiky by mohli dělat také v ukrajinštině nebo angličtině. Ukrajinským uprchlíkům má být také usnadněno přijímání na české vysoké školy, pokud jde například o dokazování dosaženého vzdělání a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu.

U přijímacích zkoušek na střední a vyšší odborné školy by uprchlíci místo dokladů ze svých předchozích škol mohli předložit čestné prohlášení. Čas na vypracování písemného testu jednotné zkoušky i školní přijímací zkoušky se jim navýší o 25 procent. Platit by stejně jako nyní mělo to, že po vzdělávání v zahraničí se u přijímacích zkoušek do maturitních oborů promíjí jednotný test z češtiny a nahrazuje se pohovorem. Ostatní části zkoušky, jako je jednotný test z matematiky, zůstávají i pro cizince povinné.

Ředitelé spádových základních a mateřských škol by podle návrhu v případě nedostatečné kapacity pro přijetí dětí z Ukrajiny měli ihned informovat zřizovatele. Pokud by zřizovatel pro dítě s povinnou docházkou nemohl určit jinou školu, měl by kontaktovat krajský úřad, který pak stanoví náhradní školu. Určená škola by mohla uchazeče odmítnout jen tehdy, kdyby neměla volnou kapacitu. V případě potíží by se kraj měl obrátit na ministerstvo, které by mohlo hledáním místa pro dítě pověřit jiný kraj.

Gazdík již dříve uvedl, že školy v ČR mohou integrovat kolem 100.000 uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek řekl, že počet běženců z Ukrajiny v ČR se blíží 200.000, z toho víc než polovina jsou děti.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 27. listopadu 2022

Očekáváme v 19:00 0°C

Celá předpověď