EU podle Jourové po invazi zvýšila pomoc pro ukrajinská média

foto Ilustrační foto - Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Praha - Evropská unie po únorovém začátku ruské invaze zvýšila finanční pomoc pro nezávislá ukrajinská média, aktuálně dosahuje 23 milionů eur (zhruba 560 milionů korun). Na mediální konferenci Východního partnerství to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má v gesci mimo jiné právě média.

EU se podle Jourové aktuálně vypořádává se třemi výzvami ohledně ukrajinských médií. Jde o bezpečnost žurnalistů, pomoc s ekonomickým přežitím a udržením nezávislosti sdělovacích prostředků a o boj s dezinformacemi, které šíří Kreml.

Před válkou se pomoc EU zaměřovala zejména na budování kapacit a vzdělávání, nyní jde podpora přímo do ukrajinských nezávislých sdělovacích prostředků. Znamená to například finanční pomoc na zaměstnance a na provoz, opatření týkající se kybernetické bezpečnosti nebo financování ochranného vybavení, jako jsou neprůstřelné vesty.

Za zásadní považuje Jourová boj s ruskými dezinformacemi. Připomněla, že některé z protiruských sankčních balíčků, které EU přijala, zahrnovaly také některé sdělovací prostředky, jako Russia Today nebo Sputnik. Chystaný devátý balíček podle eurokomisařky může obsahovat další, které nechtěla nazvat médii, ale nástroji válečné propagandy ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zmínila také myšlenku vzniku rádia Svobodné Rusko po vzoru Svobodné Evropy. "Věřím, že mnoho ruských občanů chce slyšet jiné zprávy než ty, které slyší od Kremlu," uvedla Jourová. Nešlo by o propagandu, ale o informování o skutečné situaci, doplnila.

Práce novinářů na Ukrajině je podle Jourové důležitá i proto, že se podílí na sběru důkazů o možných válečných zločinech. Shromažďování důkazů začalo v 14 členských státech EU, zapojil se také Mezinárodní trestní soud (ICC).

Nezávislá média jsou podle Jourové obecně důležitá. Svoboda vyjadřování je podle ní jedním ze základů, na kterých byla EU vystavěna. Nezávislá a kvalitní média jsou zásadní pro poskytování faktických a důvěryhodných informací, aby občané mohli dělat informovaná rozhodnutí a účastnit se demokratického procesu, míní. Zdravé a svobodné mediální prostředí je podle Jourové důležité také k boji proti organizovaným dezinformačním kampaním.

"Takové kampaně nekončí na národních hranicích. Všichni máme společný zájem bojovat proti nepřátelským a poškozujícím dezinformačním kampaním v EU i v zemích Východního partnerství," řekla Jourová. EU podle ní podporuje nezávislé mediální prostředí ve východních zemích více než 30 miliony eur (zhruba 730 milionů korun).

Nejen, že EU navyšuje finanční pomoc, ale také si stanovila ambiciózní cíl podpořit minimálně 120 nezávislých sdělovacích prostředků a 2000 novinářů v příštích několika letech, uvedla dále Jourová. Pomoc EU se podle ní zaměřuje na posilování plurality médií, svobody, žurnalistických dovedností a profesionalismu. Se zeměmi spolupracuje EU mimo jiné také na zlepšování mediální legislativy, podporuje také lokální mediální iniciativy, dodala.

Náměstek: Ruský mediální prostor přešel od relativní svobody k propagandě

V 90. letech byl mediální prostor v Rusku relativně svobodný. Nyní na něm žádný prostor pro svobodu není, jde pouze o propagandu. Při zahájení konference Východního partnerství v Černínském paláci to řekl náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst.

"Žijeme ve speciální době, kdy vidíme vzestup propagandistů či technologie, které proměňují mediální krajinu," řekl náměstek. Nejde o neznámou věc, ale v novém rozměru lži a propagandu Česko zažilo například při debatách o umístění radaru amerického protiraketového deštníku v roce 2008, při migrační vlně v roce 2015 a nyní s válkou na Ukrajině.

"Věci v Rusku se změnily. Od 90. let, kdy byl mediální prostor relativně svobodný, k prostoru, kde není žádné místo pro svobodu. Je to pouze propaganda," uvedl Kurfürst. V tomto kontextu zmínil například šéfredaktorku státní televize RT Margaritu Simoňjanovovou nebo generálního ředitele mediálního holdingu Rosija segodňa Dmitrije Kiseljova.

"Vidíme proud nenávisti, militantního imperialismu," poznamenal. "Se vzestupem propagandistů vidíme útoky na nezávislé žurnalisty," doplnil. Stovky jich podle něj musely opustit Rusko, ale i Bělorusko a další země.

Účastníky dnešní konference jsou východoevropští novináři, nevládní experti, zástupci EU a další. Diskutovat budou o fungování nezávislých médií v zemích Východního partnerství (Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko) a možnostech jejich podpory ze strany EU.

Kurfürst zmínil, že zatímco běloruská vláda s Východním partnerstvím nespolupracuje, běloruští novináři a občanská společnost ano. "Je to důkazem, že Bělorusko je součástí této rodiny. Běloruská minulost je evropská a běloruská budoucnost opět evropská bude," dodal náměstek.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pátek 27. ledna 2023

Očekáváme v 9:00 -1°C

Celá předpověď