České předsednictví: Priority a očekávání

foto

Česko po 13 letech převzalo předsednictví Rady EU. Pod mottem „Evropa jako úkol“ se zaměří zejména na Ukrajinu a energetiku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) se chce se stejným nasazením ujmout veškeré další agendy, kterou bude mít na stole. Jaký úkol tuzemsko čeká?

Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a kybernetická bezpečnost, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Právě tak zní pět klíčových priorit českého předsednictví.

Hlavní rolí předsedající země je úloha tzv. honest brokera, tedy čestného prostředníka, který má přivést členské státy ke kompromisům. Priority předsedající země se tedy odvíjí od aktuálního dění v EU a pomáhají komunikovat agendu předsednictví směrem do Česka. Pětici témat pak doplňuje široká agenda plná rozličných legislativních návrhů, které jsou v různých fázích vyjednávání.

Záznam konference České předsednictví: Priority a očekávání:

„Česko bude muset hrát roli čestného rozhodčího. Takže pak bude jedno, jestli chce Česko to či ono, bude muset najít většinu mezi členskými státy a najít shodu s Evropským parlamentem. Hráčů je tam celá řada. Priority země jsou důležité, ale ne až tak moc,“ řekl na konferenci k českému předsednictví v Radě EU Marek Mora, viceguvernér České národní banky (ČNB), který byl v době prvního českého předsednictví v roce 2009 náměstkem ministra pro evropské záležitosti.

Ukrajina a energetika v centru pozornosti

Vzhledem k tomu, že Rusko letos v únoru vtrhlo na Ukrajinu, Česko muselo dlouhodobě připravované priority před začátkem předsednictví přizpůsobit aktuální situaci. Prim tedy pochopitelně hraje téma Ukrajiny a energetika.

„Budeme věnovat velikou pozornost celému balíku, který souvisí s energetikou a energetickou bezpečností,“ potvrdil ministr Bek.

„Trochu se obávám, že české předsednictví se už pomalu stává odborníkem na plynové krize. Obávám se, že si vzhledem k tomu, co Rusko plánuje na 11. července (odstávka plynovodu Nord Stream 1 – pozn. red.), zažijeme to, co před 13 lety, a to ještě v horší variantě,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar s odkazem na to, že i během svého prvního předsednictví řešilo Česko plynovou krizi.

Podle Špicara české předsednické priority odráží priority českého i evropského průmyslu. „Když jsem mluvil s generálním ředitelem Business Europe (sdružení průmyslových a zaměstnavatelských svazů v Evropě – pozn. red.) Markusem Beyrerem, tak mi řekl, že za svou kariéru nepamatuje předsednickou zemi, která by byla tak sladěná s prioritami evropského byznysu, jako je Česko,“ řekl Špicar.

Co se týče Ukrajiny, Česko se zaměří na poválečnou obnovu ruskou agresí zasažené země a na diskuse spojené s rozšiřováním EU.

„I kdyby válka během našeho předsednictví neskončila, tak bude probíhat intenzivní příprava masivní ekonomické pomoci. Ta je samozřejmě možná nad rámec evropského rozpočtu, takže nás čeká otevření diskuse, kde ty prostředky najít, a diskuse s partnery, jako jsou Spojené státy, Kanada, a další rozvinuté země,“ osvětlil Bek.

Podle Beka očekávají partneři významný posun také v otázce širší Evropy, která souvisí s rozšiřováním bloku. Česko tak bude vést diskuse o tom, jakou cestou by se měla EU vydat. Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron navrhuje tzv. evropské politické společenství, Rakousko by chtělo přinést větší flexibilitu do procesu rozšiřování, aby se země na prahu vstupu mohly ještě před členstvím v EU zapojovat do některých unijních politik.

„S velkou pravděpodobností bude plánovaný summit v Praze věnovaný širší Evropě, tedy spolupráci od Portugalska až po Ukrajinu. To je agenda, která odpovídá dlouhodobým zájmům české zahraniční politiky, vždy jsme byli velkými advokáty procesu rozšiřování a Česko by v tom mělo sehrát poměrně významnou roli,“ doplnil Bek.

S rolí Česka v otázce Ukrajiny by se ale měly podle Marka Mory pojit přiměřená očekávání, protože předsednická země v tomto má omezený prostor.

„Připomněl bych, že se jedná o předsednictví v Radě EU v postlisabonském pořádku (po Lisabonské smlouvě se fungování předsednictví změnilo – pozn. red.). V řadě klíčových otázek, které se Ukrajiny týkají, už nehrajeme prim. Nepředsedáme už Evropské radě a Ukrajina je přece jen otázka pro šéfy vlád, “ zdůraznil Mora.

„Jako předsednický stát můžeme přinášet impulsy, vnášet do diskusí agendu a nasměrovat věci určitým směrem,“ dodal.

Sociální rozměr chybí

Podle vedoucí mezinárodního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů a viceprezidentky skupiny II v Evropském hospodářském a sociálním výboru Lucie Studničné je ale české předsednictví málo zaměřeno na dopady těžké energetické a ekonomické situace v Evropě na evropské občany.

„Chybí nám silnější sociální rozměr českého předsednictví – jak se mohou občané a firmy vypořádat s danou situací. Nejsou to jen dodávky a ceny energií, ale i inflace a pokles kupní síly víceméně v celé Evropě. Připojím k tomu ještě razantnější implementaci evropského pilíře sociálních práv,“ řekla Studničná a zdůraznila, že právě na větší řešení sociální dimenze apelovali evropští občané během Konference o budoucnosti Evropy.

„Priorit musí být vždy nějaký omezený počet, nikdy nebudou pokrývat všechno. Pokud jsou ale chytře formulovány, tak v sobě ta témata zahrnují. Pro nás sociální dimenzi zahrnuje téma strategické odolnosti ekonomiky a stejně tak téma energetické bezpečnosti,“ reagoval Bek.

Podle něj si české předsednictví nemůže kvůli nutnosti reakce na válku dopřát „luxus“, který měly minulé předsednické země v podobě nastolení agendy v souladu s dlouhodobou představou o svých prioritách, a to protože startuje ve zcela nové situaci ve světě.

„České předsednictví je opravdu do jisté míry válečné předsednictví (…) Téměř nic z toho, co platilo před rokem v základních parametrech evropské politiky dnes neplatí,“ řekl ministr.

Ostatní témata nicméně podle něj nebudou stranou a Česko je hodlá řešit se stejným nasazením.

„Předsednictví má před sebou také obrovský balík legislativních návrhů a nemůžeme říct, že ignorujeme legislativní proces. Priority jsou ty politicky viditelné a silné agendy, stejnou energii ale budeme věnovat stovce legislativních návrhů, které jsou v gesci jednotlivých formací Rady EU. Tam půjde taky o důležité věci,“ řekl.

Česko bude dotahovat například legislativní proces u několika návrhů z velkého klimatického balíčku zvaného Fit for 55. Svou pozici k nim si už odsouhlasily členské státy i Evropský parlament a Česko tak bude vést tzv. trialogy – jednání institucí nad konečnou podobou legislativy.

Recording of the conference in English:

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je pondělí 15. srpna 2022

Očekáváme v 9:00 26°C

Celá předpověď