Zemřela členka Nejvyššího soudu USA, začal spor o jejího nástupce

foto Soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová na snímku ze 6. dubna 2018.

Washington - Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu Nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Americká média předpověděla bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.

Vývoj otevírá cestu ke jmenování už třetího člena nejvyššího soudu vybraného prezidentem Donaldem Trumpem. Případnou nominaci by musel potvrdit americký Senát, v tom ovšem mají většinu Trumpovi republikáni.

Za úžasnou ženu, která má za sebou úžasný život, označil Ginsburgovou prezident Trump. Na twitteru pozdji napsal, že republikáni mají povinnost ji neodkladně nahradit. Šéf senátních republikánů Mitch McConnell se už v pátek zavázal, že prosadí hlasování o nástupkyni Ginsburgové, pokud prezident navrhne svého kandidáta.

Opoziční demokraté postup vládnoucí strany kritizují a tvrdí, že s hledáním náhrady je lepší počkat do dalšího volebního období. Nemůže být pochyb o tom, že nového člena nejvyššího soudu by měl navrhnout vítěz listopadové prezidentské volby, uvedl kandidát Demokratické strany na prezidenta Joe Biden. Ginsburgová byla podle něj skálopevnou obhájkyní svobody a "příležitostí pro všechny".

"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda Nejvyššího soudu USA John Roberts.

Ginsburgová byla členkou Nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.

Soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová na snímku ze 16. srpna 2016. Agentury Reuters i AP ji označují především za bojovnici za práva žen, která se postupně stala ikonou pro americké liberály. Během působení na nejvyšším soudě se potýkala s řadou zdravotních problémů včetně zlomenin žeber, rakoviny plic a kolorektální rakoviny. V posledních měsících docházela na chemoterapii poté, co u ní vyšetření v únoru odhalilo nádory na játrech.

Soudci Nejvyššího soudu mají v USA doživotní mandáty a jak píše Reuters, hrají obrovskou roli při formování právních norem v oblastech od práv menšin po pravomoci hlavy státu. Nejvyšší soud například verdiktem z roku 1973 legalizoval potraty po celých USA, v roce 2015 zase dal zelenou sňatkům homosexuálních párů.

Trump už jmenoval dva jeho členy: v roce 2017 Neila Gorsuche a o rok později Bretta Kavanaugha. Většinu v soudním senátu tak získali soudci považovaní za konzervativní, Ginsburgová byla brána jako hlavní tvář liberální frakce. Podle informací rozhlasové stanice NPR jen několik dní před svou smrtí předala své vnučce Claře Speraové následující vzkaz: "Mým nejvroucnějším přáním je, abych nebyla nahrazena, dokud nebude uveden do úřadu nový prezident."

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je neděle 25. října 2020

Očekáváme v 21:00 10°C

Celá předpověď