Zemřel afghánský exprezident a bojovník proti Sovětům Mudžáddadí

foto Ve věku 93 let zemřel bývalý afghánský prezident Sibghatulláh Mudžáddadí, který zemi krátce vedl po stažení sovětských vojsk a pádu komunistické vlády v roce 1992. Na snímku se afghánští politici modlí nad jeho rakví.

Kábul - Ve věku 93 let zemřel bývalý afghánský prezident Sibghatulláh Mudžáddadí, který zemi krátce vedl po stažení sovětských vojsk a pádu komunistické vlády v roce 1992. Informovala o tom dnes agentura AP, která Mudžáddadího označila za mentora exprezidenta Hamída Karzáího, jenž patřil k protikomunistickému odboji během sovětské okupace Afghánistánu v 80. letech minulého století.

Mudžáddadího Afghánská fronta národního osvobození byla podle AP patrně nejmenší a nejumírněnější z povstaleckých skupin, které proti Sovětské armádě v Afghánistánu bojovaly.

Cílem sovětské invaze do Afghánistánu v prosinci 1979 bylo udržet v zemi spřátelený režim. Moskva původně počítala jen s několikatýdenní operací, ta ale přerostla v devítiletou krvavou válku, v níž na jedné straně stály sovětské okupační jednotky a afghánská vládní vojska a na straně druhé mudžáhidové, podporovaní Pákistánem a Spojenými státy. Poslední sovětský voják ze země odešel 15. února 1989.

Vzhledem k vysokým ztrátám (v Afghánistánu zahynulo 14.454 sovětských vojáků a přes 35.000 dalších jich bylo zraněno), které nakonec z hlediska SSSR nevedly k úspěšnému konci, bývá sovětská válka v Afghánistánu také označována jako sovětský Vietnam.

Mudžáddadí se ujal prezidentského úřadu na dva měsíce po pádu komunistické vlády v roce 1992, na základě dohody podepsané v saúdskoarabské Mekce vůdci všech mudžáhidských skupin, které bojovaly proti sovětským silám. V souladu s dohodou také v červnu 1992 předal moc svému následníkovi Burhánuddínu Rabbánímu, který se však místo plánovaných čtyř měsíců držel u moci čtyři roky.

Dohoda se zhroutila, což vedlo ke krvavé válce mezi znepřátelenými povstaleckými skupinami, při níž zahynuly desetitisíce lidí, převážně civilistů, než se moci v roce 1996 chopilo hnutí Tálibán.

Za vlády Tálibánu žil Mudžáddadí v emigraci a do Afghánistánu se vrátil až po americké invazi, s jejíž pomocí bylo hnutí Tálibán svrženo. Po pádu Tálibánu stanul v čele Velké džirgy (Lója džirga), která shromažďuje vážené osobnosti politického, hospodářského a společenského života, kmenové vůdce, vysoké islámské duchovní a intelektuály. V roce 2004 Velká džirga přijala novou ústavu.

Krátce také Mudžáddadí působil jako předseda afghánské vládní mírové rady, která byla pověřena hledáním řešení, jak ukončit válku v Afghánistánu.

Etnický Paštun z Kábulu Mudžáddadí pocházel z respektované rodiny, jejíž členové často působili jako poradci afghánských králů v otázkách náboženství. V pondělí večer podlehl v Kábulu dlouhé nemoci.

"Vždy se snažil dosáhnout míru a stability v Afghánistánu, zemřel ale dříve, než bylo jeho přání splněno," prohlásil místopředseda mírové rady Attaulrahmán Sálim. "Naše země je stále ve válce," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je sobota 24. srpna 2019

Očekáváme v 15:00 26°C

Celá předpověď