Zaorálkovým jmenováním skončil spor o výměnu ministra kultury

foto Prezident Miloš Zeman (vpravo) jmenoval 27. srpna 2019 na Pražském hradě Lubomíra Zaorálka (uprostřed) novým ministrem kultury. Vlevo přihlíží hradní protokolář Vladimír Kruliš.

Praha - Jmenováním poslance Lubomíra Zaorálka (ČSSD) skončil víc než čtvrt roku dlouhý spor o výměnu ministra kultury, kvůli kterému sociální demokracie zvažovala odchod z vlády. Někdejší ministr zahraničí se chce v čele úřadu nejdříve zabývat platy v kulturní sféře a některými urgentními záležitostmi včetně situace v Národní galerii Praha (NGP) a Muzeu umění Olomouc (MUO). Výměny šéfů těchto institucí vedly ke kritice, která vyústila v konec jeho předchůdce Antonína Staňka (ČSSD) a vyvolala vleklou krizi způsobenou hledáním jeho nástupce.

Zaorálka jmenoval odpoledne ministrem prezident Miloš Zeman, později ho uvedl do funkce premiér Andrej Babiš (ANO). Podle obou by se měl Zaorálek soustředit na péči o kulturní památky. Zeman v projevu při jmenovacím ceremoniálu uvedl, že doufá, že se Zaorálek nezařadí mezi ministry kultury, kteří se zajímají o účast na recepcích, vernisážích a premiérách, ale půjde cestou, po které za ním něco zůstane.

Zaorálek si na odpoledne naplánoval schůzku s nejbližšími spolupracovníky, aby si rozdělili úkoly na další dny. Vrátit se chce k některým rozhodnutím, která učinil Staněk těsně před odvoláním, například tomu, podle kterého už Hadí lázně v Teplicích nejsou kulturní památkou. "Zajímá mě to, budu se s tím chtít seznámit," uvedl. Zabývat se chce i NGP a MUO. V případě pražské galerie si chce nechat poradit od odborníků, zda nevypsat nové výběrové řízení na jejího ředitele, což nyní zvažuje. Do Olomouce se plánuje vypravit, aby mluvil s přímými aktéry.

Jednat chce dál i o rozpočtu. Náměstek René Schreier se s ministryní Alenou Schillerovou (za ANO) dohodl na navýšení příjmů proti původnímu návrhu o 440 milionů korun. Letos výdaje resortu činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to mělo být zhruba 14,8 miliardy. Zaorálek plánuje vyjednávat o platech a najít se Schillerovou cestu, jak situaci zlepšit.

Spor o ministra kultury se táhl od poloviny května, kdy oznámil rezignaci Staněk. Zeman ji ale odmítl přijmout a s jeho odvoláním otálel i poté, co mu návrh na odvolání zaslal Babiš. Staňka nakonec odvolal ke konci července, na jeho místo ale později odmítl jmenovat místopředsedu sociální demokracie Michala Šmardu. Poté, co se proti návrhu ČSSD postavil i premiér, se Šmarda kandidatury vzdal. Sociální demokraté následně navrhli Zaorálka. Podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka se Zeman ve sporu pohyboval mimo ústavu, o protiústavním počínání mluvili i ústavní právníci. Naopak Babiš v pondělí řekl, že při celém sporu nebyla ústava porušena "ani na sekundu", a kritikům doporučil, ať si ji přečtou.

Zaorálek je dlouholetým zahraničněpolitickým expertem ČSSD. V letech 2002 až 2006 byl předsedou Sněmovny, poté až do srpna 2013 místopředsedou, v letech 2013 až 2017 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). V roce 2017 se stal lídrem ČSSD ve volbách do Sněmovny, strana ale propadla a se 7,27 procenta hlasů zaznamenala nejhorší výsledek v historii samostatné ČR. Nejen v kampani se několikrát ostře vymezil proti Babišovi.

Zaorálkovo jmenování je sedmou změnu pro Babišův kabinet za 14 měsíců fungování. Dvakrát se měnilo obsazení ministerstva spravedlnosti, ve vládě nevydrželi ani původní šéfové dopravy, práce a průmyslu. V kabinetu původně scházel plnohodnotný ministr zahraničí, kterého Zeman jmenoval až s téměř čtyřměsíčním odstupem.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 13. července 2020

Očekáváme v 11:00 21°C

Celá předpověď