Zelení v EP chtějí hlasovat proti zařazení jádra mezi zelené investice

foto V jaderné elektrárně Dukovany na Třebíčsku prověřují odborníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii zabezpečení elektrárny například proti dronům nebo kybernetickým útokům. Na snímku z 10. listopadu 2021 ukázka leteckého policejního výsadku proti narušiteli.

Evropská komise je ochotna považovat atomovou energii a plyn za udržitelné zdroje budoucnosti. Tento postoj vzbudil odpor politické frakce Zelení/Evropská svobodná aliance (Zelení/ESA) v Evropském parlamentu. Dovést nesouhlas k výslednému úspěchu bude však pro ně i Radu EU složité.

Rozhodné “NE” vyslovila v rozhovoru pro Rheinische Post europoslankyně Franziska “Ska” Kellerová. “V Evropském parlamentu návrh komise odmítneme,” prohlásila německá politička a předsedkyně zmíněné frakce. Ke stejnému počínání vyzvala členské státy EU. “Doufám, že se zachovají stejně a budou rovněž hlasovat proti,” řekla.

Vláda Rakouska, která dlouhodobě brojí proti jádru, už oznámila, že podá na Evropskou komisi žalobu. “Jakožto Zelení v EP tento podporujeme,” přidala se Kellerová. Nesouhlas s komisí zaznívá také ze Španělska. Odpůrci atomu argumentují bezpečnostními riziky a nedořešenými problémy spojenými s uskladňováním jaderného odpadu, což odporuje definici udržitelných zdrojů.

Evropská komise zaslala své stanovisko ohledně atomu a plynu v noci na prvního ledna. Jako důvod pro tento netradiční termín unijní exekutiva ústy jednoho ze svých mluvčích uvedla, že se nesnažila utajit dokument před veřejností, nýbrž potřebovala stihnout slibovaný termín do konce roku. Obsahem sdělení je návrh tzv. taxonomie, do níž mají být zařazeny jen zelené projekty splňující nejpřísnější požadavky, nově včetně obou sporných energií. Taxonomie neboli klasifikace komise slouží v EU jako míra jisté přiměřenosti a zároveň coby doporučení pro investory.

Návrh počítá s tím, že do poloviny století budou muset elektrárny budovat hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu. Jejich budování je velmi složité a zatím se k němu odhodlalo pouze Finsko. Další požadavky zpřísňují bezpečnostní kritéria pro jadernou energetiku. Stejně jako plyn, pro jehož projekty mají být udělena příslušná povolení do roku 2030, označila komise jádro za přechodový zdroj – jeho podpora má být časově omezena a podmíněna tím, že bude sloužit k nahrazování klimaticky škodlivějších technologií, jako je uhlí. Nové atomové elektrárny budou muset získat stavební povolení nejpozději v roce 2045. Kvůli těmto podmínkám se k této taxonomii staví opatrně například jádro podporující Švédsko. Hlasy k prosazení změn jsou slyšet z Česka, mimo jiné od šéfa ČEZ Daniela Beneše.

Námitky má rovněž Berlín, v němž čerstvě vládne koalice sociálních demokratů, liberálů a Zelených. Konzultace komise se členskými zeměmi mají trvat zhruba dva týdny, uprostřed ledna má Brusel v úmyslu uveřejnit finální znění sporné předlohy. Rada EU a Evropský parlament mohou proti němu použít právo veta. Aby tak mohla učinit rada, bude tomu potřebovat kvalifikovanou většinu 20 z celkových 27 států, jež budou zastupovat aspoň 65 procent obyvatel unie. Tato možnost není aktuálně na obzoru. V EP by kritikům stačila prostá většina, ale ani ta není podle pozorovatelů reálná.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je úterý 25. ledna 2022

Očekáváme v 17:00 3°C

Celá předpověď