Zbylí tři slovenští ministři za SaS rezignovali, pokračovat bude menšinová vláda

foto Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík (na archivním snímku z 5. března 2016).

Bratislava - Zbylí tři slovenští ministři za liberální stranu Svoboda a Solidarita (SaS) podali demisi. Vyplývá to z dnešního oznámení předsedy SaS Richarda Sulíka, který v nynější vládní krizi rezignoval na funkci ministra hospodářství už minulý týden. Odchodem SaS ze čtyřčlenné koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020, kabinet premiéra Eduarda Hegera ztratil většinu ve sněmovně. Heger ohlásil pokračování menšinové vlády. Opozice chce nové volby.

SaS kromě ministra hospodářství zastupují ve vládě také ministři zahraničí, školství a spravedlnosti; všichni formálně skončí ve svých funkcích poté, co je odvolá prezidentka Zuzana Čaputová. Jména nových ministrů premiér zatím veřejně neoznámil a novinářům řekl, že se tak stane patrně příští týden. Ještě předtím bude Heger hovořit s hlavou státu, uvolněná ministerská křesla by podle premiéra měli obsadit odborníci.

SaS už na začátku července odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání v koalici podmínila hlavně tím, že ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič odejde z vlády. OLaNO i Matovič ultimátum SaS nejprve opakovaně odmítli. Minulý týden ale Matovičovo hnutí na poslední chvíli předložilo seznam deseti opatření například v sociální, daňové a rozpočtové oblasti, včetně rozdání stovek milionů eur lidem, jejichž schválením podmínilo Matovičovu demisi. Současně by podle OLaNO musel z vlády odejít i Sulík. Sulík pak v reakci oznámil svou demisi a řekl, že o návrzích OLaNO bude jeho strana jednat až po rezignaci Matoviče, který takový krok ovšem odmítl.

"To, co zažívá Slovensko pod vedením Igora Matoviče, nelze nazvat jinak než rozvrat. Nejsou to osobní důvody, které vedly k odchodu. Představitelé OLaNO hazardují se zemí už od první vlny covidu," řekl Sulík novinářům. Nevyloučil, že by se SaS mohla vrátit do koalice, pokud by Matovič z vlády odešel. Po vystoupení z koalice chce být SaS tvrdou opozicí, byť má zájem na tom, aby Hegerův kabinet dokončil mandát do voleb v řádném termínu.

"Vstupujeme do menšinové vlády. Budeme jednat s demokratickými poslanci. Největší priorita, které budeme čelit, je energetická krize," řekl novinářům Heger, který je také členem vedení OLaNO. Ministr obrany za OLaNO Jaroslav Naď zase nevyloučil, že v zemi budou předčasné parlamentní volby, které by se v řádném termínu konaly v únoru 2024.

Zůstávající tři vládní strany, a to OLaNO, Jsme rodina a Za lidi, budou mít po odchodu ministrů za SaS dohromady 70 poslanců ve 150členné sněmovně.

Aktuální vládní krize naplno propukla poté, co Matovič prosadil ve sněmovně vyšší finanční pomoc rodinám bez hlasů poslanců SaS a s podporou zákonodárců, kteří se do sněmovny dostali na kandidátní listině krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko.

Matovič dříve během dneška tvrdil, že SaS demisí svých ministrů přivodí pád už třetí vládu. V roce 2011 liberálové, stejně jako Matovič, při hlasování ve sněmovně nepodpořili rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny. To vedlo k pádu tehdejšího kabinetu premiérky Ivety Radičové, který toto hlasování spojil s vyslovením důvěry. Loni si pak SaS a nejmenší vládní strana Za lidi vymohly odchod Matoviče z čela vlády, když SaS tvrdila, že Matovič není manažersky, osobnostně ani komunikačně schopen vést zemi. V čele nové vlády pak Matoviče nahradil Heger.

SaS a Matovič jsou dlouhodobě ve sporu ohledně řešení různých témat, Sulík a Matovič v minulosti také nešetřili vzájemnými slovními výpady. SaS rovněž tvrdila, že Matovič rozhazuje veřejné peníze na své nápady.

Opozice žádá jednání politiků o vypsání nových voleb či referenda o demisi vlády a o změně ústavy ohledně předčasných voleb, a to na základě dřívější petice.

"Vládní koalice definitivně skončila s obrovskou ostudou, fiaskem a úplným selháním," řekl expremiér Peter Pellegrini, který je šéfem nyní nejpopulárnější strany Hlas-sociální demokracie. Podle bývalého premiéra a předsedy opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica je definitivní rozpad vládní koalice projevem absolutní neschopnosti její členů a ignorace zájmů lidí.

Slovensko má zkušenosti s menšinovou vládou. Do tohoto postavení se před zhruba 18 lety dostal kabinet premiéra Mikuláše Dzurindy; po odchodu dalších poslanců z tehdejší koalice se pak v roce 2006 uskutečnily předčasné volby, a to tři měsíce před řádným termínem.

Matovičovo hnutí OLaNO předloni se ziskem 25 procent hlasů vyhrálo parlamentní volby, když se ve volební kampani vymezovalo zejména proti tehdy vládním sociálním demokratům (Směr-SD). Preference OLaNO pak postupně klesly na jednociferné hodnoty a Matovič se stal podle průzkumů jedním z nejvíce nedůvěryhodných politiků. Matovič si u politických soupeřů či médií vysloužil přezdívky šašek či muž konfliktu, který své nápady prosazuje bez ohledu na postoj kolegů či odborníků a který nešetří kritikou vůči těm, kdo s ním nesouhlasí.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je úterý 7. února 2023

Očekáváme v 9:00 -4°C

Celá předpověď