Zažímalová: Pandemie ukazuje potřebnost kvalitní vědecké základny

foto Ilustrační foto - Znovuzvolená předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová vystoupila 7. prosince 2020 na tiskové konferenci v Praze.

Praha - Kvůli pandemii se fungování Akademie věd ČR (AV) přesunulo z velké části do on-line prostředí. Výzvou byl například vývoj systému pro tajnou volbu na Akademickém sněmu, řekla ČTK předsedkyně Eva Zažímalová. Zklamalo ji, že střednědobý návrh rozpočtu na vědu a výzkum nepočítá s navýšením peněz na rozvoj AV a vysokých škol. Dopad pandemie přitom ukazuje, jak je kvalitní vědecká základna v zemi potřebná, dodala.

Zažímalová upozornila, že ačkoliv se mnohé aktivity přesunuly do distanční formy, v běžném provozu musela pokračovat například některá experimentální pracoviště. "Například nemůžete nevyměnit médium v buněčných kulturách. Navíc jsou tu i některé velmi drahé přístroje, kterou jsou kontinuálně v provozu a musí na ně být dohled," podotkla.

"Pokud je v týmu větší počet lidí v karanténě, tak je zas třeba udělat opatření, aby člověk neztratil výsledky dlouholeté práce. Odvození kvalitní buněčné kultury může trvat i několik let, než se stabilizuje, udržujete ji třeba 20 let, takže nikdo nechce riskovat, že to přijde vniveč," dodala vědkyně, která je odbornicí na experimentální botaniku. Příslušné kroky tak podle ní byly zpočátku "logistický oříšek", pomohly však i zkušenosti z dob, kdy některé ústavy AV zasáhla povodeň.

Zažímalová také řekla, že na listopadovém Akademického sněmu v on-line podobě se podařilo vyvinout systém tajného hlasování pro volbu kandidátky na předsedkyni - podruhé jí byla zvolena právě Zažímalová. Předsedkyně, která další funkční období začne v březnu, řekla, že program připravil jeden z informaticky zaměřených ústavů AV a odzkoušen pro účely Sněmu byl na poslední chvíli. Pro březnový Sněm a rozsáhlejší volby do Akademické rady ho však už není možné využít a instituce objednala komerční aplikaci.

Za velké zklamání označila to, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace v návrhu rozpočtu na vědu pro roky 2022 a 2023 nepočítá s navýšením tzv. institucionálních peněz na rozvoj výzkumných institucí o čtyři procenta, o kterém zástupci AV, vysokých škol a vlády uzavřeli předloni memorandum.

"Znamená to reálný pokles vzhledem k inflaci. A to nemluvím ani o rostoucí ceně různých přístrojů, které se ve velké části dovážejí ze zahraničí, kde je ta inflace ještě vyšší," zdůraznila. "Myslím si, že jestli se má naše země nadále, a pokud možno lépe vyrovnávat se situací, která teď nastala, ale může to být i živelná katastrofa typu povodní, tak potřebuje vědecké zázemí," doplnila.

Klíčovou roli odborníků a kapacit laboratoří podle ní prokázala i situace z jara, kdy byl nedostatek testovacích kapacit a AV a vysoké školy nabídly své laboratoře i zaměstnance. Zažímalová také připomněla, že vědci z AV později začali vyvíjet diagnostické testy na covid-19 i jiné patogeny a pustili se do dalších projektů na pomoc v boji proti pandemii.

"Tady je vidět, že když má země dostatečně kapacitní vědeckou základnu, může daleko rychleji reagovat na nové věci. Protože ony nejsou nové z principu, ale v detailech a na to se může navázat," konstatovala. "To by měla vláda vzít v úvahu a být vůči institucionálnímu financování Akademie věd a vysokých škol štědřejší," uzavřela.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je středa 14. dubna 2021

Očekáváme v 23:00 2°C

Celá předpověď