Praha - Možné zkrácení základní školy z devíti na osm let neohrožuje dosavadní práce na úpravách vzdělávacích plánů a není kvůli tomu zatím nutné ani měnit harmonogram revize učiva. Vyplývá to z vyjádření ředitele Národního pedagogického institutu Iva Jupy a zástupců ministerstva školství na konferenci Kurikulum 2023 a jejich odpovědí na dotazy ČTK. Na změnách v učivu pracují odborníci při pedagogickém institutu od září 2022, první školy by podle schváleného harmonogramu mohly přizpůsobit výuku novým vzdělávacím plánům od září 2024. O možných změnách v délce školní docházky mluvil při svém nástupu do funkce ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Změny v takzvaných rámcových vzdělávacích programech pro školy slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Úpravy nyní chystá ministerstvo školství s Národním pedagogickým institutem, který je jeho příspěvkovou organizací. Ministr Bek, který nedávno nastoupil do funkce, uvedl, že chce jednat o zrušení devátých tříd základních škol a prodloužení povinné školní docházky o dva roky středoškolského studia.
Materiály, které pro změny v učivu experti dosud připravili, je podle Jupa v současnosti možné použít pro devítiletou i osmiletou docházku na ZŠ. "Máme zatím základní stavební kameny a výstupy, na kterých se odborná veřejnost domlouvá. Změna (délky školní docházky) z našeho pohledu přichází dost brzo na to, abychom nemuseli nic předělávat, někam couvat," řekl Jupa.
Podle zástupců ministerstva a institutu nyní experti ve skupinách tvoří návrhy změn ve výuce ZŠ podle zadání od resortu. Počítá se s redukcí a aktualizací obsahu vzdělávání i navýšením počtu hodin, o jejichž náplni mají školy rozhodnout samy. Ve výuce by mělo být víc času na prohlubování a rozvíjení učiva. Institut by měl podle Jupy představit dosavadní práci expertů na přelomu května a června, následovat budou mimo jiné veřejná diskuze a připomínkování. Upravený rámcový vzdělávací program by měl být podle informací na webu představený v poslední čtvrtině tohoto roku.
Podle dosavadního harmonogramu by měl být nový vzdělávací program pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách by se podle něj mělo učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024. Někteří experti ale v posledních měsících upozorňují na to, že na zavedení změn do výuky zbývá málo času. Možnou změnu harmonogramu nedávno připustil i Bek. Podle Jupy zatím ale není posunutí termínů "bezpodmínečně nutné".
Za zásadní pro úspěšnost modernizace výuky označili zástupci institutu a ministerstva podporu učitelů a škol při zavádění změn. Ta by měla mít podobu například modelových školních vzdělávacích programů. Vzniknout mají minimálně tři modely. První bude nastavený podle předmětů, druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko, a třetí bude zaměřený na výuku podle jednotlivých témat, popsal zástupce ředitele odboru základního, předškolního a speciálního vzdělávání MŠMT Jan Jiterský.
Rámcové vzdělávací programy na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle rámcových programů vytváří vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. O potřebě revize rámcových programů se mluví zhruba od roku 2016.
