Zástupce ZŠ: Největší potíž v začleňování uprchlíků do škol je kapacita míst

foto V 1. slovanském gymnázium začala fungovat jednotřídka pro uprchlíky z Ukrajiny, 7. března 2022, Praha.

Praha - Největší potíž v začleňování ukrajinských uprchlíků do vzdělávacího systému v ČR je podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce nízká kapacita škol. Volných míst je podle něj zatím dost, první zájemci o docházku se ale už začínají hlásit a školy čekají postupně čím dál větší nápor. S překonáním jazykové bariéry jim pomáhají tlumočníci, které mohou zaměstnávat jako koordinační asistenty. Školy také pro ukrajinské děti zajišťují kurzy českého jazyka pro cizince, není ale snadné najít do nich učitele, řekl dnes Zajíc ČTK.

Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) může Česko v současnosti do běžných českých tříd integrovat zhruba 100.000 ukrajinských dětí. V ČR je podle statistik ministerstva zhruba 4238 základních škol, které navštěvuje kolem 964.600 žáků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli řekl, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do ČR kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na 100.000.

Podle Zajíce se nyní do českých škol začínají hlásit první uprchlíci. Například do ZŠ Pečky na Kolínsku, kde je ředitelem, dnes nastoupil jeden ukrajinský žák. V úterý přijdou do školy další dva a dál jsou nahlášeni ještě tři, řekl. "Postupně to narůstá a bude to ještě vlna," uvedl. Podotkl, že podle pokynů ministerstva školství v tuto chvíli zatím uprchlíci nemají povinnost se do škol hlásit. Situace je podle něj komplikovaná, protože nikdo neví, co bude dál.

"Kapacita škol je asi největší zádrhel, který tu v současné době existuje," uvedl. Třeba ZŠ Pečky podle něj nyní může přijmout zhruba 15 žáků do naplnění povolené kapacity. Do školy by se podle něj vešlo asi i více žáků, ale museli by to schválit mimo jiné hygienici a hasiči. Proces navýšení kapacity tak podle Zajíce není snadný. Ministerstvo školství již avizovalo, že jedná o možnosti jeho zjednodušení.

V současnosti se podle Zajíce do škol zapisují hlavně děti, které přijely do ČR za svými pracujícími rodiči. "Většina z těch dětí neumí česky," řekl. Komunikace s pracovníky škol podle něj zpočátku většinou funguje s pomocí tlumočníků z Národního pedagogického institutu nebo Ukrajinců, kteří již dříve žili v ČR. Tlumočníci mohou se školou uzavřít dohodu a pracovat v ní jako koordinační asistenti, vysvětlil. Zejména mladší školáci jsou podle něj velmi přizpůsobiví a umí se se spolužáky rychle domluvit. Na to, aby zvládli i klasickou výuku, se ale potřebují jazyk naučit ještě lépe, řekl. Za důležité považuje, aby se mohli do běžné výuky zařadit od příštího školního roku.

Od září 2021 se upravil systém jazykové podpory cizinců ve vzdělávání tak, že v každém správním obvodu obce s rozšířenou působností musí aspoň jedna základní škola nabízet kurzy češtiny. Rozsah kurzu je do 200 hodin podle úrovně znalostí po dobu maximálně deseti měsíců. Kritici již dříve uvedli, že tento systém nadále opomíjí potřebu dlouhodobé podpory jazyka při výuce.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pátek 12. srpna 2022

Očekáváme v 17:00 25°C

Celá předpověď