Zaorálek: Ke kultuře musí být rovný přístup jako ke zdravotní péči

foto Ministr kultury Lubomír Zaorálek poskytl 27. září 2019 v Praze rozhovor České tiskové kanceláři (ČTK).

Praha - Rovný přístup ke kultuře v celé zemi by měl být stejnou samozřejmostí jako rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči. V hlavním městě sice chybí například moderní koncertní hala a pravděpodobně nutností bude i stavba nové budovy pro Národní knihovnu, v regionech je však kulturní infrastruktura značně zanedbaná. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stát podle něho investuje miliardy do oprav památek, nedokáže však například ve spolupráci se samosprávou zajistit jejich dokonalé využití a začlenit je do života lidí.

Stát podle něj dlouho spal v otázce řešení prostor pro kulturní instituce a zároveň ve snaze či ochotě přijít s něčím, co bude reprezentovat současnou architekturu. "Dodnes mě mrzí, že nevznikla budova knihovny podle návrhu Jana Kaplického," řekl. Mrzí ho, že to Praha vzdala a věří, že dnes by se futuristická stavba lidem líbila - podobně jako vzali v Hamburku za svou budovu filharmonie, během vzniku kritizovanou a zatracovanou. Dnes láká denně tisíce návštěvníků a vstupenky na koncerty v ní jsou na dva roky dopředu vyprodané.

V případě české Národní knihovny ale bude podle něj novostavba zřejmě nezbytností. "Ty knihy jednoduše nebude kam dát. Klementinum jako dnešní hlavní sídlo knihovny nechť se rekonstruuje a získá zpět svou barokní podobu. Ale najít kompromis mezi požadavky památkářů a knihovníků v tomto případě asi nejde," uvedl. Fondy NK jsou poté, co stát zavrhl Kaplického blob, z velké části v depozitářích v Hostivaři, odkud se knihy několikrát týdně vozí do centra do Klementina.

Ministrovi chybí také moderní koncertní síň, o jejíž potřebnosti především Praha vede debaty dlouhá léta. "Léta se prázdně medituje kolem filharmonie. Když je hudba nejslavnější oblast české kultury, proč se tu nepostavila aspoň jedna budova, která by se rovnala tomu, co mají v Německu dokonce v několika provedeních?" ptá se ministr.

Více než nerozhodnutí investovat do velké kulturní stavby mu ale prý vadí, že je nerovný přístup ke kultuře v zemi jak ocelku. "Mluví se o vyrovnaném přístupu ke zdravotnictví, proto bychom měli stejně mluvit o vyrovnaném přístupu ke kultuře," míní. Když na to stát rezignuje, nebude mít ve městech a obcích spokojené obyvatele jako třeba v Německu, kde je odpovídající vybavenost. "Budeme mít zemi, ve které se malé obce budou dále vylidňovat, protože jim nedokážeme zajistit takové funkce, aby život v jejich místě byl plnohodnotný," řekl.

O potřebě velkých investic do sídel státních kulturních institucí opakovaně mluví premiér Andrej Babiš (ANO), který investice do staveb a rekonstrukcí srovnává s investicemi do kultury. Jako dobré příklady zmiňuje dokončenou rekonstrukci Národního muzea, dokončovanou opravu Státní opery či záměr investovat do Invalidovny nebo přestavby Veletržního paláce. Zaorálek dnes uvedl, že se investují obrovské peníze, ale projekty se nedotáhnou do konce.

"Musíme žít s památkami a začlenit je do života, ne do nich jen valit peníze, aby byla skořápka hotová. To je dnes hlavní princip, všechno se činí součástí života, máme na to architekty, aby to dodělali, a my to děláme polovičatě," zmínil třeba v souvislosti s Národním muzeem či Státní operou, jejichž opravy stály několik miliard, ale návštěvník se k nim musí dostat buď přes několik přechodů přes magistrálu či znečištěným podchodem. "To bych někoho na pražské radnici poslal do horoucích pekel, že se na tom nebyla schopná dohodnout," dotkl se mnohaletých slibů pražského magistrátu na vyřešení problému s průtahem magistrály, která muzeum i operu odřezává od Václavského náměstí.

Zaorálek chce pustit agendu církví, která naoko zvyšuje rozpočet

Agendu církví by ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) rád převedl pod jiný resort. V rozhovoru s ČTK dnes uvedl, že už podnikl kroky, aby otázky církví a náboženských společností spravoval jiný úřad. Suma, kterou každoročně stát církvím posílá, podle něj jen zdánlivě zvyšuje rozpočet ministerstva kultury a peníze přitom do resortu kultury vůbec nejdou. Ročně stát vyplatí církvím přibližně 3,5 miliardy korun na platech duchovních a finanční náhradě za majetek, který stát nemůže vydat v restitucích.

"Připadá mi to nesmyslné, jen se tak vykazuje o 3,5 miliardy korun vyšší rozpočet. Tím pádem, když se bude mluvit o jednom procentu státního rozpočtu na kulturu, které má být cílem, tak se do toho započítávají i církve a to je naprosto zavádějící," řekl Zaorálek. Peníze pro církve tvoří skoro třetinu rozpočtu MK. S nápadem na převod agendy pod ministerstvo financí již dříve přišel premiér Andrej Babiš (ANO).

Letos výdaje ministerstva kultury činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to mělo být přibližně 15 miliard.

Ministerstvo kultury vyplácí ročně církvím, které se státem uzavřely dohodu, přibližně dvoumiliardovou splátku finanční náhrady. Dostávají ji za majetek, který stát nemůže v rámci zákona o majetkovém vyrovnání vydat. Přes MK je také ročně vyplácen státní příspěvek na činnost církví, jeho velkou část tvoří platy duchovních. Ten se po přijetí zákona, který znamená také odluku státu od církví, každým rokem snižuje, až nebude žádný. Letos činí přibližně 1,3 miliardy korun.

Zaorálek označil výplatu peněz pro církve přes rozpočet MK za průtokový ohřívač. "Nemáme na to žádný vliv, nepřipadá mi, proč by měly být církve na MK," uvedl. "Navrhl jsem to paní ministryni financí (Aleně Schillerové za ANO), jestli by si to nevzala a přerozdělovala prostředky, protože je to finanční operace, nic jiného. Jenomže paní ministryně církve k sobě nechce, takže jsme se nedomluvili," řekl ministr kultury. Agendu nabízí také vnitru. To, že je na ministerstvu kultury, vnímá jako reziduum socialismu.

Jako důležitou ale vnímá roli státu v regulaci toho, které společenství získá od státu registraci, z níž plynou některé možnosti, jako třeba zřizovat školy. Stát by měl mít podle něj možnost odmítnout společenství se sektářskými rysy, která mohou lehce manipulovat člověkem. "Vadí mi to na západě i v USA, ta tolerance k některým sdružením, která mi připadají fundamentalistická, fanatická. To je ale jediná věc, kdy mi nevadí, když se tím budeme zabývat. Tam si myslím, že určitá politika opatrnosti a obezřetnosti je to, co bych podporoval," uvedl.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je pátek 25. září 2020

Očekáváme v 7:00 15°C

Celá předpověď