Praha - Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty. Na tiskové konferenci po dnešním jednání tripartity to řekli šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Rada hospodářské a sociální dohody jednala v tomto volebním období naposledy.
Fotogalerie
"Velmi podporujeme to, co koná současná vláda, že tvoří v Evropě silnou koalici zejména průmyslových zemí, které by měly revidovat systém," uvedl Rafaj. Kritizoval přijetí unijních regulací bez zjištění jejich dopadů. Systém by se podle něj měl nastavit tak, aby se cena povolenek pohybovala v určitém pásmu. Snahu o zmírnění podporují i odbory. Středula označil nynější situaci za tristní. Podotkl, že pokud se u českých zákonů provádí zpráva o dopadech (RIA), měla by ji dělat i Evropská komise u svých předpisů.
Podle expertů by systém emisních povolenek ETS2 mohl zdražit pohonné hmoty i některé druhy vytápění. Česko zaslalo Evropské komisi začátkem července požadavky na změnu obchodování s povolenkami v dopravě a vytápění budov. Dokument podepsalo podle ministerstva životního prostředí dalších 17 států EU. Žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek. Pro původní český návrh na zrušení či odsunutí systému obchodování s povolenkami ETS 2 se nepodařilo v sedmadvacítce dojednat dostatečnou podporu.
Zástupci zaměstnavatelů a odborů se ve středu seznámili se studiemi o dopadech zavedení povolenek, které si vláda nechala zpracovat. Žádají ucelenou analýzu. "Věci se dopracují, aby na začátku září mohly být rozeslány sociálním partnerům," uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Tripartita jednala také o takzvaném strategickém rámci politiky soudržnosti po roce 2027. Materiál poslouží jako východisko pro vyjednávání s Evropskou komisí o budoucích dotacích. Těch dostane Česko v příštím období méně. Dokument stanovuje čtyři hlavní priority pro využití evropských peněz. Patří mezi ně adaptace na změnu klimatu, vzdělávání a výzkum s inovacemi, demografické změny a obrana s posílením odolnosti. Kabinet zatím nestanovil, zda má víc prostředků směřovat do méně projektů, nebo má být programů více s menším množstvím financí.
Zaměstnavatelé vyzvali vládu, aby se počet programů zúžil, dotace se netříštily a směřovaly do strategických oblastí. Rafaj zmínil budování infrastruktury, dopravu, výzkum a inovace či moderní technologie. Souhlasí s tím i odbory. Podle Středuly by o prioritách měla ale rozhodnout až příští vláda.
Tripartita se dnes sešla v tomto volebním období naposledy. "Ne vždy jsme se ve všem shodovali... byť to bylo někdy náročné, tak se to nevyhrotilo a bylo to v rámci profesionálních vztahů," uvedl Jurečka. Poděkoval zaměstnavatelům a odborářům za konstruktivní dialog. Jako výsledek zmínit zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Podle Rafaje byla tripartitní jednání kultivovaná a kvalitní. Středula naopak řekl, že by byl v hodnocení velmi kritický.
Zaměstnavatelé a odboráři chtějí s vládou ještě jednat, a to o podobě rozpočtu na příští rok. Sejít by se tak mohlo předsednictvo tripartity.
Vláda a odbory se zatím neshodly na růstu platů, znovu se sejdou 25. srpna
Zástupci vlády a odborů se dnes nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Kabinet počítá s posílením sumy na platy o čtyři procenta. Vláda, zaměstnavatelé a předáci mají ale shodu na tom, že by výdělky úředníků samospráv, administrativních a technických sil, nepedagogů či pracovníků v kultuře měly růst v příštích letech rychleji než u jiných profesí. Do několika let by se měly srovnat s tarifními částkami zdravotníků či sester. Nejnižší tabulka by se zrušila, pracovníci by se posunuli do vyšší. Novinářům to po jednání řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
"Jsou věci, na kterých jsme se v principu shodli. To je například to, že bychom chtěli postupně buďto ve třech, nebo čtyřech letech srovnat tarifní tabulky v první a druhé příloze nařízení vlády. Tam jsou rozdíly až 17 procent a ti lidé velmi často dělají podobnou činnost. To je krok, který budeme chtít udělat," uvedl Jurečka.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají ještě státní zaměstnanci.
Tarify z nejnižší tabulky by se měly postupně dorovnat na částky z tabulky druhé. Úředníkům či pracovníkům kultury by tak měly výdělky v příštích letech růst rychleji než ostatním profesím. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula řekl, že pro odbory je ale nepřijatelné, aby sbližování tabulek trvalo tři či čtyři roky. Odboráři žádají srovnání do dvou let. Stejný názor měli i zaměstnavatelé. Podle Jurečky dvouletý přechod není s ohledem na státní rozpočet reálný, výdaje by byly vysoké.
"Nakonec je tam nějaká shoda tříletá. Bude předložen návrh, aby za tři roky první příloha zanikla, to znamená zvýšení o 17, 18 procent během tří let u těch nejhůře placených profesí," řekl novinářům prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
Dohoda na tom, jak by se měly zvednout tarify ve veřejné sféře, zatím není. Jurečka navrhuje růst tarifních částek od ledna o pět, nebo o sedm procent. Odbory požadují přidání o devět až deset procent. "Minimálně shoda napříč vládní koalicí je růst objemu (sumy na platy) o čtyři procenta," řekl ministr práce. Podle něj by přidání pak mělo být o určité procento, stejné pro všechny. Zástupci zaměstnavatelů jsou přesvědčeni o tom, že by platy ve veřejném sektoru neměly růst víc než výdělky ve firmách, řekl Horecký.
Jurečka míní, že by se shoda měla na konci srpna najít. Další jednání by se mělo konat 25. srpna. Podle Středuly v tu dobu bude už aktuální predikce ministerstva financí o vývoji ekonomiky. Odborář věří, že se shoda do konce prázdnin najde.
Odboráři dnes kritizovali také to, že o navýšení příjmů příslušníků v resortech obrany, spravedlnosti a vnitra už vláda před nedávnem rozhodla. Požadují růst výdělků pro všechny zaměstnance státu a veřejných služeb.
