Zakladatel Pouti smíření dostal německou medaili za zásluhy

foto Německý prezident Frank-Walter Steinmeier (vlevo) předal 4. prosince 2018 v Berlíně medaili za zásluhy Jaroslavu Ostrčilíkovi (vpravo), který je zakladatelem Pouti smíření, při níž se připomíná poválečné vysídlení sudetských Němců z Brna.

Berlín - Německou medaili za zásluhy dnes v Berlíně obdržel Jaroslav Ostrčilík. Je zakladatelem Pouti smíření, při níž se připomíná poválečné vysídlení sudetských Němců z Brna. Ocenění mu předal německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který na slavnosti vyznamenal celkem 28 lidí za jejich přínos vzpomínkové kultuře.

"Těší mě zvláště, že mohu vyznamenat i dva hosty z Francie a Česka," řekl Steinmeier, podle něhož může společné vzpomínání sbližovat. "Společná historie by se měla ještě mnohem častěji společně vyprávět: Vy, ctění hosté, k tomu svým angažmá přispíváte a za to jsme vám v Německu mimořádně vděční," poznamenal na adresu Ostrčilíka a Francouzky Monique Durandové.

"Byl ještě studentem, když se v roce 2007 chopil pozoruhodné iniciativy: Zorganizoval vzpomínkový pochod, aby připomněl osud německy mluvících obyvatel Brna, kteří byli na konci května 1945 vyhnáni ze svého rodného města," uvedl pak k ocenění Ostrčilíka prezidentský úřad. Připomněl také, že pětatřicetiletý Čech organizuje i další projekty, které se zabývají někdejším soužitím českých, německých a židovských obyvatel Brna.

Z pochodu, kterého se původně účastnilo jen pár lidí, se v roce 2015 stala Pouť smíření, na níž letos bylo už asi 250 lidí. Trasa pouti směřuje z Pohořelic do Brna, tedy opačným směrem, než po skončení druhé světové války muselo jít kolem 20.000 Němců. Přes 1700 jich podle organizátorů Poutě smíření cestu k rakouským hranicím doprovázenou četnými násilnostmi nepřežilo.

Ostrčilík vyznamenání vnímá jako ocenění celého týmu, který pořádá Pouť smíření a festival Meeting Brno, i dalších lidí, bez nichž by akce nebyly možné. "Můj vděk patří i Brňanům, kteří se nejenom účastnili pouti, ale také šli do konfrontace se svou historií," řekl Ostrčilík ČTK. Vyzdvihl také roli bývalého politického vedení Brna, bez kterého by podle něj takový rozvoj pochodu nebyl možný.

Právě za svůj podíl na Pouti smíření a přínos česko-německé spolupráci byl letos v létě německým Velkým křížem za zásluhy vyznamenán tehdejší brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).

K Česku má vztah i jedna z dalších osobností, kterou dnes německý prezident vyznamenal. Alexander Fried vyrostl v Československu a během nacistické vlády byl nuceně nasazený, prošel třemi koncentračními tábory a jedním pochodem smrti. Většinu jeho židovské rodiny Němci zavraždili. Po válce Fried působil jako historik, aby se na tehdejší události nezapomnělo.

Celkem byly z Československa po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců, velká část z nich při takzvaném "divokém odsunu", k němuž patří i násilné poválečné vyhnání Němců z Brna.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pondělí 10. prosince 2018

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď