Brno - Za pochybení autorizovaného inspektora, které nedokázal napravit stavební úřad, nese odpovědnost stát. Průlomovým nálezem o tom rozhodl Ústavní soud (ÚS). Vyhověl stížnosti dvou lidí z Brna, kteří žádali od státu odškodnění v souvislosti se stavbou hobbymarketu Bauhaus v Brně-Ivanovicích. O jejich nároku, neúspěšně uplatněném vůči ministerstvu pro místní rozvoj, musí znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1.
Z dnešního nálezu také plyne, že při povolování brněnského hobbymarketu nepostupoval autorizovaný inspektor správně. Nevypořádal se s připomínkami lidí z okolí, kteří se stavbou nesouhlasili. Justice nyní musí důkladně prověřit, zda oběma majitelům nemovitostí v sousedství vznikla kvůli stavbě nějaká újma. Původně se tím soudy zabývat nechtěly, vedeny přesvědčením, že autorizovaný inspektor není orgánem veřejné moci, a proto není dána odpovědnost státu za jeho činnost.
"Správné řešení je takové, že stát se nezbaví své odpovědnosti za to, že jmenoval inspektora, který pochybil, a že sám na sebe vezme tu odpovědnost," řekl novinářům soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Pro Bauhaus a jeho ivanovický hobbymarket už nejspíš nebude mít dnešní nález žádný přímý dopad. "Došlo-li už k postavení toho hobbymarketu, asi je absurdní teď chtít, aby byl zrušen, zbourán," řekl Zemánek. Řešením je podle něj peněžní náhrada případné újmy těm, kteří kvůli stavbě zažalovali stát. Náhradu by ale platil stát, nikoliv inspektor či Bauhaus.
"Zkoumání vzniku újmy a případné určení její výše bude na obecných soudech v průběhu dalšího řízení," stojí v nálezu. Dvojice původně žádala 3,6 milionu korun od ministerstva pro místní rozvoj a 400.000 korun od ministerstva financí. Vysoudila jen zhruba 91.000 korun za průtahy. Advokát Michal Zahuta dnešní nález uvítal jako potvrzení, že stát odpovídá za škodu, která jeho klientům vznikla v souvislosti s inspektorovým certifikátem. Jakou částku by klienti pokládali za adekvátní náhradu, advokát nekomentoval.
Hobbymarket u výpadovky na Svitavy vyrostl díky certifikátu autorizovaného inspektora, což byla tehdy nová zákonná možnost. Certifikát fakticky nahrazoval stavební povolení. Stavebník se tak mohl vyhnout mnohdy zdlouhavému řízení. Zákonodárci předpokládali, že inspektoři budou certifikovat hlavně menší stavby, proti nimž nikdo neprotestuje. Certifikát ale využil také investor hobbymarketu, což vyvolalo sérii sporů a pochybností. Zprvu nebylo jasné ani to, kdo vůbec může certifikáty přezkoumávat.
V roce 2012 se Bauhaus otevřel pro veřejnost. O pět let později brněnský magistrát rozhodl, že hobbymarket v podstatě stojí neoprávněně, protože autorizovaný inspektor certifikát v roce 2010 vydal v rozporu se zákonem. Nejednal s několika vlastníky sousedních pozemků, z nichž někteří poté zažádali o náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.
Deklaratorní rozhodnutí magistrátu v záležitosti hobbymarketu postupně potvrdil jak Krajský úřad Jihomoravského kraje, tak Krajský soud v Brně. Loni však Nejvyšší správní soud na podnět společnosti Heršpická – správa nemovitostí, což je dceřiná firma rakouského Bauhausu, zrušil rozhodnutí krajského soudu. Dospěl k závěru, že soud neměl při svém rozhodování k dispozici obsáhlý spis stavebního úřadu ke spornému certifikátu autorizovaného inspektora. Část se ztratila, je tak zapotřebí ji najít nebo "rekonstruovat". Podle databáze InfoSoud kauza u krajského soudu loni takzvaně obživla a nové rozhodnutí zatím nepadlo. Jde však o jiné řízení, než kterým se dnes zabýval ÚS.
