Z Afghánistánu podle ústavních činitelů ještě není čas odejít

foto Čeští vojáci na základně v afghánském Bagrámu 13. prosince 2018 pomáhají druhům představujícím raněné při nácviku reakce na útok na své vozidlo.

Praha - Situace v Afghánistánu neumožňuje odchod spojeneckých vojsk ze země. Česká republika je ve spojenecké misi připravena i nadále působit. Shodli se na tom ústavní činitelé na dnešním jednání na Pražském hradě. Probírali na ní také třeba transatlantické vztahy. Konstatovali, že nástup administrativy nového amerického prezidenta Joea Bidena je příležitostí k jejich prohloubení. Vyjádřili také politování nad rozhodnutím Mezinárodního trestního soudu k možnosti soudit případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích. Vyplývá to ze společného prohlášení ústavních činitelů.

Pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů (NÚČ) svolané prezidentem Milošem Zemanem, se zúčastnili premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (oba ANO), ministr vnitra Jan Hamáček, ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Pozván nebyl kvůli sporu s prezidentem předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Jedním z hlavních témat setkání byla nová americká administrativa. "Výsledek nedávných prezidentských a kongresových voleb a nástup nové administrativy prezidenta USA Bidena jsou další příležitostí k prohloubení transatlantických vztahů na úrovni bilaterální, ve spolupráci v rámci Severoatlantické aliance či na úrovni vztahů Evropská unie-USA," uvedli ústavní činitelé.

Poznamenali, že vzhledem ke geopolitickému vývoji vzrůstá potřeba, aby se Česko společně se spojenci angažovalo při podpoře a obraně společných hodnot. Má k tomu využívat všechny nástroje včetně vyjednávání, humanitární pomoci a nasazení ozbrojených sil. "ČR musí do těchto schopností dostatečně investovat i v situaci finančně náročné postpandemické ekonomické obnovy, a nejvyšší ústavní činitelé tyto investice soustavně podporují," stojí v zápise. Česko se opakovaně zavázalo vydávat do roku 2024 dvě procenta svého HDP na obranu, armádní rozpočet ale odpovídajícím tempem neroste.

Nejvyšší ústavní činitelé se zabývali i Afghánistánem. Bezpečnostní situace v zemi je podle nich neuspokojivá a mírová jednání mezi afghánskou vládou a povstalci z Tálibánu stagnují. Shodli se proto, že taková situace neumožňuje odchod spojenců ze země. Podle ústavních činitelů nejsou splněny podmínky, aby byla spojenecká mise ukončena. Česká republika je proto připravena v ní i nadále působit. Shodli se, že se Afghánistán nesmí stát základnou mezinárodního terorismu využívanou pro útoky proti západním zemím.

Tématem byly i vztahy s Izraelem. Politici přivítali rozhodnutí ministra zahraničí o zřízení jeruzalémské úřadovny českého velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvili i o nedávném rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, jehož senát umožnil, že ICC může soudit případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích. Česko již dříve soudu sdělilo, že Palestina zatím nesplnila všechna kritéria státnosti podle mezinárodního práva, a proto na ni není možné použít jurisdikci ICC. "NÚČ litují, že nezávislý soud, jejž ČR trvale podporuje, se s touto pozicí neztotožnil, a znovu zdůraznili názor ČR, že rozhodnutí soudu nijak nemění stávající status Palestiny podle mezinárodního práva," uvedli.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pondělí 12. dubna 2021

Očekáváme v 7:00 5°C

Celá předpověď