VZP příští rok spotřebuje rezervu na účtu, z kterého se hradí péče

foto Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.

Praha - Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) příští rok zřejmě spotřebuje veškerou rezervu, kterou má na běžném účtu základního fondu, ze kterého se hradí zdravotní péče. V roce 2023 tak bude muset sáhnout do rezerv ostatních fondů, čímž dojde k vnitřnímu zadlužování. I přesto ale největší tuzemská pojišťovna bude schopná do konce roku 2023 zvládat všechny své závazky. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Pojišťovna pro rok 2022 plánuje schodek 5,9 miliardy korun, výdaje základního fondu by měly dosáhnout 261,4 miliardy korun. Důvodem schodkového hospodaření je podle Kabátka to, že ministerstvem vydaná úhradová vyhláška, která stanovuje výše úhrad hrazené péče, do nákladů promítla navýšení platů ve všech segmentech poskytované péče.

Pojišťovny se na úhradách dohodly v červnu s většinou poskytovatelů zdravotní péče, podle výsledků dohodovacího řízení měly úhrady meziročně růst asi o čtyři procenta, s navýšením platů se nepočítalo. Vláda Andreje Babiše (ANO) ale na podzim rozhodla o zvýšení platů ve veřejném sektoru, lékařům a sestrám by měly vzrůst o šest procent, pracovníkům ve zdravotnictví s nižšími příjmy o 1400 korun. Peníze na platy zdravotníků nejdou ze státního rozpočtu, ale z peněz na zdravotní péči, kterou zdravotní pojišťovny hradí z veřejného zdravotního pojištění.

"Pro rok 2022 počítáme s tím, že mobilizujeme rezervy na běžném účtu, to znamená, že v podstatě v příštím roce zkonzumujeme veškerou rezervu na běžném účtu základního fondu a tou pokryjeme ten schodek. A na konci roku 2022 bychom měli mít na běžném účtu pouze 900 milionů korun. Nicméně na těch dalších účtech by měla být ještě rezerva asi 20 miliard korun," uvedl Kabátek. Kromě základního fondu mají pojišťovny také fond prevence, provozní či rezervní fond. V roce 2023 tedy pojišťovna podle Kabátka bude zadlužovat tyto ostatní fondy podobně, jako tomu bylo v roce 2013 v důsledku ekonomické krize.

Pojišťovně se dařilo před epidemií covidu-19 vytvořit poměrně velké finanční rezervy. Ještě v loňském roce měla na všech bankovních účtech zůstatky 36,8 miliardy korun. "Byli jsme poměrně dobře připraveni na to, co přišlo," poznamenal Kabátek. Pojišťovnám během epidemie pomohlo opakované zvýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému veřejného zdravotního pojištění přineslo desítky miliard korun navíc. Podle Kabátka se ukázalo, že se díky opatřením vlády také nesnižoval výběr pojistného. Před ekonomickou krizí po roce 2009 na tom byla VZP podle svého ředitele hůře - neměla takové rezervy a navíc se v důsledku poklesu ekonomiky zvyšovala nezaměstnanost, a v důsledku toho pojišťovny získaly méně na pojistném.

Podle Kabátka ale není udržitelné, aby se výdaje veřejného zdravotního pojištění zvyšovaly meziročně dvouciferným růstem. Možností, jak snížit výdaje, je podle ředitele VZP například odstranění duplicity ve vyšetřeních či nadužívání zobrazovací techniky. Pojišťovna chce také více vést své klienty k prevenci a motivovat je, aby onemocněním předcházeli.

Kabátek je stejně jako nynější vláda Petra Fialy (ODS) pro to, aby se více posuzovala kvalita ve zdravotnictví. V současnosti se podle něj nepracuje s tím, že by se například posuzovala dvě pracoviště. Podle ředitele je na místě také větší centralizace specializované péče, která se zaměřuje na závažná onemocnění. "Je přece logické, že pokud je k léčbě onemocnění potřeba vyspělou nákladnou technologii, tak by bylo neefektivní pro systém, aby se to dělalo všude. To nikdo nemůže zpochybnit," uvedl. "Určitá rozumná míra centralizace je na místě. Navíc je to benefit o klienta. Pokud to je závažné onemocnění, je v zájmu klienta, aby byl na pracovišti, kde je maximální zkušenost, co nejmodernější technologické vybavení, ale i komplexní multidisciplinární tým," doplnil.

Šéf VZP souhlasí i s dalšími plány nynějšího kabinetu, jako je víceleté financování a pravidelná valorizace plateb za státního pojištěnce. Víceleté financování ale podle Kabátka, který tento měsíc zahájil desátý rok v čele největší tuzemské pojišťovny, vyžaduje změnu legislativy. "Pod to se mohu podepsat, pokud bychom našli legislativní prostor, abychom mohli plánovat minimálně na tři roky dopředu, bylo by to pro systém důležité," konstatoval.

U dobrovolného doplňkového připojištění, které má vláda taktéž v koaliční smlouvě, je potřeba podle ředitele nejprve vydefinovat, co bude předmětem připojištění. Životaschopné by to podle Kabátka mohlo být u dlouhodobé péče na pomezí zdravotnictví a sociální péče, naopak v akutní péči by to asi bylo složité. "V obecné rovině je to správná cesta, ale vyžaduje celospolečenské vyargumentování. Nikdo nechce, aby se snížila dostupnost zdravotních služeb," dodal.

Hospodaření základního fondu VZP, z kterého se hradí zdravotní péče:

hospodaření základního fondu (saldo příjmů a nákladů v mld. Kč)
2008 6,2
2009 -6,7
2010 -6,1
2011 -3,4
2012 -3,3
2013 -1
2014 0,2
2015 1,3
2016 2,5
2017 4,2
2018 8,9
2019 4,5
2020 -10,3
2021 -7,3*
2022 -5,9**

 

* očekávaná skutečnost

** podle návrhu zdravotně pojistného plánu

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 23. května 2022

Očekáváme v 15:00 23°C

Celá předpověď