Vznik ČSR znamenal pro Slováky značný krok vpřed, řekl historik

foto Česká a slovenská státní vlajka - ilustrační foto.

Bratislava - Vznik Československa v roce 1918 představoval obrovský civilizační a národně emancipační posun ve vývoji slovenského národa a obyvatel v zemi pod Tatrami. Ani u příležitosti sta let od založení ČSR nelze ovšem tehdejší společný stát Čechů a Slováků idealizovat, měl totiž problémy sociálního, hospodářského i státoprávního charakteru. ČTK to řekl slovenský historik Ivan Kamenec.

"Vytvoření Československa, do kterého se dobrovolně přičlenilo i Slovensko, bylo jednoznačně přínosem pro Slovensko z hlediska civilizačního i kulturního. Méně již (z hlediska) sociálního a hospodářského, protože se spojily dva nestejně rozvinuté celky," řekl Kamenec. Dodal, že zmiňovaná nerovnost byla později zneužita k argumentaci, že Češi potlačují Slováky.

Podle historika na Slovensku po vzniku Československa vznikaly školy, univerzita, národní divadlo a byl nastolen demokratický režim, který nelze srovnat s poměry v Uhersku. Kamenec řekl, že naproti tomu za Rakousko-Uherska nemělo Slovensko své hranice a od poloviny 19. století čelilo výraznému asimilačnímu tlaku, když byly zavřeny gymnázia a také kulturní instituce Matica slovenská.

"Zatímco česká společnost považovala vznik Československa za obnovení české státnosti, Slováci vnímali vznik Československa jako osvobození od asimilačního útlaku," uvedl Kamenec.

Československo vzniklo 28. října 1918. O dva dny později Slováci Martinskou deklarací vyhlásili pro slovenský národ právo na sebeurčení a nezávislost a přihlásili se ke vzniku samostatného česko-slovenského státu. Výročí Martinské deklarace si Slovensko letos připomene státním svátkem, 28. říjen na rozdíl od Česka na Slovensku svátkem není.

Kamenec řekl, že v československé ústavě byl zakotven pojem československý národ, který ve skutečnosti neexistoval. Tento postup byl podle něj zvolen proto, aby v novém státě existoval vedle menšin většinový národ. "Idea československého národa byla tehdy opodstatněná, ale v dalším období se stala brzdícím faktorem ve vývoji československého státu," řekl historik.

Podle historika Československo navzdory svým problémům mělo z nástupnických států Rakousko-Uherska nejdemokratičtější systém, což se ukázalo ve 30. letech minulého století, kdy se stalo ve střední Evropě ostrovem demokracie.

Rozpad Československa a vytvoření samostatné Slovenské republiky v roce 1939 označil Kamenec za výsledek velmocenské politiky nacistického Německa, které chtělo rozbít Československo. Období válečného slovenského státu, který byl spjat s nacistickým Německem, patří podle většiny slovenských historiků i politiků ke stinným stránkám v historii země. "Tím, že zde byla totalita, na Slovensku zůstaly vzpomínky a (lidé) se chtěli vrátit do Československa, ale s jiným uspořádáním než za první republiky," řekl historik. Dodal, že do obnoveného Československa po druhé světové válce Slováci již vstupovali jako slovenský národ, s vlastními hranicemi republiky i s vlastními samosprávnými, vládními i zákonodárnými orgány.

Rozdělení Československa na konci roku 1992 považuje Kamenec s odstupem času za tehdy nejlepší možné řešení vnitropolitických a státoprávních sporů mezi oběma republikami, byť sám v 90. letech nebyl přívržencem rozpadu společného státu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 11. prosince 2018

Očekáváme v 19:00 2°C

Celá předpověď