Výzkum: Práce z domova tlumila jiné činnosti, snížila riziko viru

foto Kancelář, kancelářský stůl, počítač - ilustrační foto

Praha - Zavedení práce z domova mělo pozitivní vliv na snížení rizika šíření nákazy novým koronavirem. Lidé, kteří měli takzvaný home office, utlumili totiž víc než ostatní i jiné aktivity a kontakty. Chodili třeba méně nakupovat. Ukázal to výzkum o chování v době epidemie. Výsledky dnes na vědecké videokonferenci Iniciativy Model AntiCOVID19 představil sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Podle expertů by tak práce z domova mohla hrát roli při snížení dopadů případné druhé vlny nemoci covid-19.

Výzkum je součástí projektu Život během pandemie. Podílí se na něm PAQ Research, agentura NMS a Iniciativa Model AntiCOVID19. Autoři sledují změny chování 3100 lidí. Dotazování se opakuje pravidelně od 16. března každé dva týdny. Zaměřuje se na jednání v posledních 14 dnech. Pátá vlna pokrývá období do 10. května, tedy před větším uvolněním omezení.

Výzkum srovnává mimo jiné chování lidí, kteří dál chodili na pracoviště, pracovali z domova či nepracovali vůbec. "Lidé, kteří byli na home office, nejenže přestali chodit do práce a využívat MHD, ale méně často chodili i na nákupy. Home office měl zřejmě výrazně pozitivní vliv na utlumení rizikových aktivit," řekl Prokop.

Podle výsledků lidé, kteří dál chodili do firem, své ostatní činnosti utlumili méně než pracovníci z domova. Prokop míní, že vedle nařízených omezení je za snížením rizika šíření nákazy tedy právě i práce na dálku. "Jestli je čemu děkovat v opatřeních, tak to nejsou jen restrikce. Ty firmy, které využily home office, mají velkou zásluhu. Možná je to inspirace, že by home office stát měl podporovat, protože to přispívá k omezení interakcí," uvedl Prokop.

Na počátku března trávil průměrný dospělý v Česku v jednom týdnu víc času s 19 osobami, a to v práci, doma či jinde. Do začátku dubna po zavedení omezení se na dobu delší než pět minut setkával s šesti lidmi. Nejvýš se dvěma lidmi se tehdy stýkaly víc než dvě pětiny dotázaných. Od té doby počet kontaktů pozvolna roste. V týdnu od 4. do 10. května je delších setkání v průměru 12. Nejvýš se dvěma lidmi se potkávala pětina respondentů.

Pracovníci z domova obnovují své kontakty méně než ti, kteří chodí na pracoviště. Na začátku dubna trávili delší čas v průměru se čtyřmi osobami. Před polovinou května s devíti. Ve srovnání se začátkem března je počet poloviční. Lidé, kteří dál chodili či jezdili do práce, se na začátku dubna setkali na delší čas v průměru se 14 osobami a v květnu s 21.

Podle expertů Česko první vlnu nemoci zdravotně zvládlo a počet nakažených i zemřelých je po zmrazení ekonomiky nízký, hospodářské i jiné dopady jsou ale velké. Na druhou vlnu by se proto měla země připravit a využívat cílených opatření jako chytrá karanténa, ale také víc práci z domova. "Home office nás zásadně ekonomicky nepoškozuje a nemá ani další významné dopady. Omezení kontaktů je opravdu vysoké," uvedl Pavel Hroboň z Iniciativy Model AntiCOVID19.

Výzkum se zaměřuje na 16 činností. Patří mezi ně jízda veřejnou dopravou, nakupování v obchodech s větším množstvím lidí, nákup balených potravin či návštěva rodiny. "Návštěva rodiny a přátel se vrátila v podstatě k normálu. Byl tam hluboký propad někdy na konci března. Pak se to začalo vracet - relativně silně po Velikonocích," popsal Prokop.

Život se k normálu vrací hlavně v rodinných a venkovních aktivitách. Lidé víc jezdí na společné víkendové výlety, které jsou s nástupem teplejšího počasí častější než na začátku března. Od dubna přibývá také vycházek více než dvou lidí po městě a po parcích. Do hromadné dopravy se lidé vracejí pomalu. Některé činnosti epidemie naopak výrazně nepoznamenala, a to třeba nakupování.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je pondělí 25. května 2020

Očekáváme v 23:00 9°C

Celá předpověď