Výzkum: Nynější varianty hepatitidy B pocházejí z linie existující už v pravěku

foto Ilustrační foto - Národní muzeum představilo 2. června 2021 v Praze model pravěké ženy. Její tvář byla vyrobena podle fosilní lebky ze sbírek muzea, kterou vědci pomocí analýzy neandrtálských genů datovali do doby před více než 45.000 lety.

Praha - Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.

Zástupci AV uvedli, že nedávná studie archaické DNA prokázala, že se s hepatitidou B lidstvo potýká už po tisíciletí. Současný výzkum pak více popsal vývoj viru a to, jak se v průběhu doby šířil.

Vědci z různých oborů v rozsáhlé studii zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10.500 až 400 lety. Vzorky pro výzkum kolegům z jiných oborů poskytli právě archeologové.

"Naším úkolem je zejména vytipovat dobře datované lokality, zajistit vzorky, určit, které jsou pro naše kolegy ty pravé a správné," řekl Michal Ernée z Archeologického ústavu. "Potom musíme vyzkoumané závěry zasadit do kontextu doby a toho, co o ní víme, jestli vše odpovídá," dodal odborník. Výsledky výzkumu podle vědců zrcadlí známé migrace a další důležité demografické události, odhalil však i nečekané vzorce a přesahy do současnosti.

Současné varianty HBV se dělí do devíti genotypů, z nichž dva jsou typické pro potomky původních Američanů. "Naše data naznačují, že všechny známé genotypy HBV pocházejí z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily," popsala supervizorka studie Denise Kühnertová, která působí v Max Planck Institutu v Jeně.

Výzkum překvapivě vypovídá i o tom, že se virus v Evropě vyskytoval už před 10.000 lety. "O mnohých lidských patogenech si myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života, ale HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů," poznamenal Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky z jenského Max Planck Institutu. Po rozšíření neolitického způsobu života se v Evropě objevily také nové typy viru a nahradily ty původní v souladu s genetickou změnou u obyvatel Evropy. Tyto typy pak v Eurasii dominovaly po téměř 4000 let, navzdory výrazné proměně genetického profilu obyvatel v důsledku příchodu pasteveckých populací ze stepí východní Evropy před zhruba 5000 lety.

Překvapivé bylo i zjištění, že ve druhé polovině druhého tisíciletí před Kristem náhle poklesla rozmanitost variant HBV v západní Eurasii. Pokles nastal v období kolapsu vyspělých společností doby bronzové ve východním Středomoří. Příčiny této zásadní změny na obrovském území chtějí vědci dále zkoumat.

Všechny pravěké varianty HBV, které se poté objevily v západní Eurasii, patří k novým liniím, které v oblasti převládají dodnes. Podle vědců to však vypadá, že jedna z původních pravěkých variant přetrvala - vyvinula se ve vzácný genotyp, který se znovu zrodil zřejmě během šíření viru HIV. Jak k tomu došlo, bude také předmětem dalších výzkumů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je sobota 27. listopadu 2021

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď