Využijme potenciál, který se nabízí, říká Štefan Füle

foto Bývalý eurokomisař a předseda Správní rady Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Štefan Füle.

Evropská unie vidí v Číně strategického partnera, kdežto USA strategického soupeře, zdůrazňuje těsně před zahájením letošního Čínského investičního fóra v Praze bývalý eurokomisař a předseda Správní rady Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Štefan Füle.

China Investment Forum Letos v červenci se konal v Sofii summit Evropské unie a Číny ve formátu 16+1, na kterém čínský premiér Li Kche-čchiang slíbil, že se jeho země otevře a sníží cla. Současně ujistil, že spolupráce mezi oběma stranami musí zůstat transparentní. Jak důležité jsou tyto výroční summity a jak velkou výpovědní hodnotu mají takováto ujištění?

Podobné summity jsou pro naši spolupráci s Čínou důležité. Prostřednictvím formátu 16+1 jsme si vytvořili širší rámec pro naše bilaterální vztahy, které tímto dosahují intenzity vztahů, jež má řada větších členských zemí EU. Výzvou pro nás je využít jejich potenciál. Dosavadní výsledky totiž dosud neodpovídají vynaloženému úsilí. Rezervy vidím v reciprocitě našich vztahů a doufám, že přísliby čínské strany budou naplněny. Je v zájmu nás všech, aby dialog a spolupráce středoevropských zemí s Čínou se staly přidanou hodnotou pro strategické partnerství mezi EU a Čínou.

Od července už nicméně nějaká doba uplynula, jak se změnily vzájemné vztahy EU s Čínou, i s ohledem na politiku USA?

Především obě strany, jak EU, tak i Čína, cítí větší zodpovědnost v přístupu ke globálním výzvám zejména ve světle rostoucího protekcionismu ze strany Trumpovy administrativy. Jedná se nejen o zachování pravidel mezinárodního obchodu na základě obecně přijatých zásad, ale i o efektivitu mezinárodních institucí. A stejně tak o témata, jako je například ochrana životního prostředí. To jsou výzvy, jejichž řešení má v současném propojeném světě mimořádně velký význam i pro Českou republiku. Lišíme se v pohledu na Čínu. EU v ní stále vidí strategického partnera, kdežto USA strategického soupeře.

Připomeňme si dosavadní mezníky vztahů mezi Evropskou unií a Čínou, čím byly důležité?

Přijetí strategické agendy pro spolupráci je jakýmsi průnikem strategických plánovacích dokumentů EU (EU strategie 2020) a Číny (12. pětiletý plán) s ambicí využít synergie mezi nimi k posílení vzájemně výhodné spolupráce. Strany jej budou naplňovat prostřednictvím každoročních summitů a tří pilířů, o které se spolupráce opírá: strategický dialog, ekonomický a obchodní dialog a mezilidské kontakty. Navíc mezi EU a Čínou probíhá poměrně intenzivní dialog na úrovni řady sektorů. Česká republika je samozřejmě součástí tohoto procesu, a je výzvou pro nás všechny, aby ve svých bilaterálních vztazích s Čínou v maximální míře navazovala na prohlubující se čínsko-unijní vztahy a plně využila jejich potenciál.

Připravuje se Bilateral Investment Agreement, v jakém stadiu jsou práce na něm? Čím bude toto ujednání důležité, co může změnit?

Na letošním summitu EU‒Čína si obě strany vyměnily představy, kterých sektorů by se uvedená smlouva týkala. Šlo o iniciativu EU, která tím chtěla dát impuls k dalším jednáním. Ta začala v roce 2014 a od roku 2016 se soustředí na konkrétní text dohody. Dojednání a přijetí této smlouvy by mimo jiné výrazně zlepšilo přístup našich investorů na čínský trh, vytvořilo garance pro takové investice a zajistilo nediskriminační a transparentní prostředí.

Pro Českou republiku je Čína čtvrtým největším obchodním partnerem a druhým největším dovozcem. Pokud jde o vývoz a dovoz, je však česká bilance výrazně negativní. Jaký je trend, pokračovat v posilování vývozu, nebo snaha bilanci vyrovnat?

Spíše než o restrikce dovozu k nám by mělo jít o zvýšení českého vývozu do Číny. Jsou zde příležitosti exportu v oblasti potravinářství a zemědělství, neboť Čína má zájem dovážet kvalitní potraviny či mléčné produkty. V tom je velká příležitost pro české firmy. Svůj potenciál stále nevyužil export českého piva do Číny. Dále jsou možnosti v oblasti průmyslu a zdravotnictví. Za určitých podmínek i v oblasti pokročilých technologií. Je ale důležité, aby naše firmy měly dveře do Číny více dokořán. Počátkem listopadu se v Šanghaji uskuteční první mezinárodní dovozový veletrh spotřebního zboží a služeb.

Česko čínská komora vzájemné spolupráce nabídla nejen svým členům, ale i dalším zájemcům možnost vystavovat na plochách, které Komora zarezervovala na šanghajském výstavišti už počátkem tohoto roku. Rád bych zdůraznil, že tuto plochu poskytujeme bezplatně. Ale když mluvím o otevřených dveřích, myslím tím také odstranění řady technických bariér na čínské straně, které nám brání plně využít možnosti čínského trhu. Proto je pro nás uplatnění principu reciprocity tak důležité.

Čína je považována za fenomén, čínským směrem v zásadě pokukuje kdekdo. Proč je důležité s Čínou obchodovat, jen kvůli tržbám?

Čína se stále rozvíjí a bude růst i nadále. EU je už nyní jejím největším obchodním partnerem. Obrovský čínský trh je pro řadu exportérů velká budoucnost. Čína je přední světová ekonomika, která jen v posledních dvou letech investovala do EU osmkrát více než USA. Příležitosti představují globální iniciativy jako například „Pásmo a stezka“, navazující na myšlenku hedvábné stezky. EU s Čínou v této oblasti spolupracuje nejen v otázce propojení evropského tranzitního systému s čínskou iniciativou, ale sama v těchto dnech přichází s návrhy na propojení mezi Evropou a Asií. To nabídne velké projekty a na ně navazující investice v dopravě, infrastruktuře, službách a tak dále. Přitom reciproční obchodní a ekonomické vazby jsou základním předpokladem pro naši schopnost řešit společně daleko důležitější civilizační výzvy.

Nevyužijeme-li příležitosti, které máme my, využije je někdo jiný. Úspěch na tomto trhu znamená úspěch pro naše firmy a jejich růst včetně zajištění pracovních míst. To je i jeden ze základních cílů letošního Čínského investičního fóra (CIF), které se koná 15.–17. října 2018. To má navíc poukázat na to, že zde působící čínské bankovní instituce už reálně financují projekty českých investičních skupin. Příležitosti jsou ve spolupráci v oblasti digitální ekonomiky, zájemci chtějí růst spolu s čínskými partnery, kteří jim mohou poskytnout silné finanční zázemí, při podnikání v Evropě.

Co je tématem letošního CIF, v čem bude jiné než předešlé ročníky?

Zájem velkých čínských korporací, které se CIF účastní, svědčí o tom, že toto fórum je etablovanou platformou na úrovni zemí 16+1 pro setká- vání podnikatelů a obchodních delegací, kteří si navzájem představují vize a cíle svých investorských záměrů a hledají partnery a kontakty pro naplnění obchodních příležitostí a projektů, které přináší vzájemná spolupráce. V letošním roce a dalších letech budeme klást důraz na pragmatický přístup a orientaci na konkrétní výsledky a doporučení. Budeme více transparentní a jednou z doprovodných akcí fóra bude kulatý stůl k výsledkům jednání a možnostem a výzvám spolupráce s Čínou. Budeme klást důraz na to, aby toto fórum otevíralo příležitosti pro všechny zájemce bez jakékoliv diskriminace.

A v neposlední řadě chceme naše úsilí ve formátu 16+1 více propojit s aktuální agendou vztahů mezi EU a Čínou.

Vstup čínských společností do Evropy prošel jistou etapou démonizace, i v Česku byly vlny pro a proti. V čem je možné vidět rizika, mluvilo se například o netransparentním původu kapitálu u investic...

O netransparentním původu mluvili především ti, kteří buď nechtěli slyšet jiné argumenty, nebo ignorovali skutečnost, že finanční trh v Číně prošel obrovskými změnami v posledních desetiletích, aby dnes fungoval zcela na transparentních mezinárodních standardech. I samotná CEFC Europe, při své snaze získat významný podíl ve společnosti J&T, dostala k tomuto kroku schválení od Evropské centrální banky a jsem přesvědčen, že by ho obdržela i od České národní banky, pokud by žádost v poslední fázi začátkem toho roku z vlastní iniciativy nestáhla. Původ kapitálu je vždy dokládán regulatorním úřadům, jedná-li se o vstup do finančního sektoru apod. Navíc považuji za důležité, aby Česká republika měla po vzoru některých zemí EU a v souladu se současným úsilím unijních institucí jasně definovaný systém, který by vládě umožnil zastavit jakoukoliv investici z jasně definovaných bezpečnostních důvodů. Takový systém, který by v naší zemi ochránil mimo jiné kritickou infrastrukturu by ale neměl být namířen jen na několik vybraných zemí a už vůbec by se neměl stát prostředkem případné nerovné hospodářské soutěže.

Co znamená deal Citic Group s CEFC pro Evropu a pro Česko?

V zásadě jasný signál, že Čína a její firmy to myslí s rozvojem česko-čínské ekonomické spolupráce velmi vážně. Jinak by tak silná skupina nepřebírala aktiva CEFC. Deklarovala navíc, že je chce nadále rozvíjet. CITIC má heslo, že kde není lídrem na trhu sám, tam si přivádí partnery, kteří jsou v daném odvětví nejsilnější. Pro firmy, které patří do portfolia, které CITIC přebírá, je to příležitost k jejich růstu, zvýšení významu na evropském trhu a úspěchu na čínském trhu. Příchod CITIC a vytvoření společnosti CITIC Europe v Praze bude příležitostí pro řadu dalších českých a evropských společností spojit své síly do oboustranně výhodných projektů.

Štefan Füle

Studoval na Filozofické fakultě univerzity Karlovy (1980–1981) a státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (1981–1986). V roce 1987 se stal zaměstnancem ministerstva zahraničí, v roce 1988 se účastnil studijního programu pro odzbrojení organizace spojených národů. v letech 1990 až 1995 byl prvním tajemníkem stálé mise při OSN, po návratu do České republiky byl ředitelem odboru mezinárodních organizací, podílel se také na jednáních o vstupu do NATO. Byl velvyslancem v Litvě (1998–2001) a ve spojeném království (2003–2005). V letech 2001 až 2002 byl prvním náměstkem ministra obrany. Od července 2005 až do svého jmenování ministrem pro evropské záležitosti 8. května 2009 zastával post velvyslance České republiky při NATO: Od května 2009 do listopadu stejného roku byl ministr pro evropské záležitosti. Od února 2010 do října 2014 působil jako komisař pro rozšiřování a sousedskou politiku v evropské komisi. V letech 2015–2017 působil jako poradce ministra zahraničních věcí. Od roku 2017 působí ve statutárních orgánech investiční skupiny CEFC Europe. Je předsedou správní rady Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce.

 

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 17. ledna 2020

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď