Vystrčil: Lži Ruska vůči Ukrajině se podobají nacistické propagandě

foto Tryzna za oběti nacistické perzekuce konaná u příležitosti 77. výročí osvobození, 15. května 2022, Národní hřbitov před Malou pevností v Terezíně, Litoměřicko. Uprostřed na snímku je předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Terezín (Litoměřicko) - Lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu se čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety. Při tradiční tryzně k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. Zároveň Vystrčil varoval před množstvím dezinformací, které v současné době zaplňují veřejný prostor.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.

"Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá," uvedl předseda Senátu. Zdůraznil, že je nutné znovu varovat a připomínat fakta a skutečnost, a to zvláště v současné době, kdy se podle něj znovu lži, navíc často umocněné předsudky a spikleneckými teoriemi, stávají nebezpečnou válečnou zbraní.

Lidé nyní podle Vystrčila žijí v době relativizace, co je dobré a co špatné, v době relativizace pravdy a lži. Informace a dezinformace zaplnily veřejný i mediální prostor a je těžké je od sebe rozlišit, podotkl. Přesun reálného života do virtuálního považuje za nepřirozený a nebezpečný. "Je naší povinností to zastavit. Nic nás totiž nemůže zbavit a nezbavuje odpovědnosti a povinnosti hledat pravdu a říkat pravdu. Vím, že říkat pravdu a nebýt populistou v dnešní době vyžaduje, a zejména bude vyžadovat, vytrvalost a odvahu. Odvahu vystoupit z davu a pojmenovávat věci jejich pravým jménem, to nás však nesmí odradit," řekl.

Na závěr projevu v Terezíně vyzval Vystrčil k vytrvání podpory Ukrajině. "Prosím, vytrvejme v podpoře Ukrajině a vytrvejme v podpoře Ukrajincům, která Česku vrací sebevědomí, perspektivu a mezinárodní autoritu," vyzval.

Se svým projevem vystoupila také někdejší vězenkyně terezínského ghetta Hana Sternlichtová. Kromě vzpomínek na její dětství mluvila i o době, kterou strávila v ghettu nebo v koncentračních táborech. Ve svém proslovu vzpomněla také na ruskou invazi na Ukrajině. "Dnes obzvlášť myslím na utrpení nešťastných lidí na Ukrajině a přeji si, aby ruský agresor byl poražen, vyhnán a v zemi opět zavládl mír," uvedla.

Pamětnice novinářům řekla, že je pro ni dnešní den důležitý. "Je to vzpomínka na jedné straně smutná a na jedné straně já žiju a stojím tu před vámi. Raději vzpomínám na hezčí chvilky a musím říct, že těch bylo víc," sdělila Sternlichtová. Na dotaz ČTK, co by vzkázala Ukrajincům, které sužuje válka, řekla, že jim přeje, aby invaze rychle skončila. "Je to hrůza a konec se jen tak nevidí. Přeji i všem dětem, aby si mohly hrát v míru," dodala.

Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých lidí symbolicky svou přítomností připomnělo 51 studentů z gymnázia v Uherském Hradišti. Jejich učitelka, Miroslava Poláková, která tradici v roce 2014 zavedla, ve svém projevu směrem ke svým studentům řekla, že od poslední popravy uběhlo 77 let a opět se střílí. "Všichni nyní čekáme na jasnou odpověď. Kam až může člověk dojít, má-li jasný cíl," řekla. Člověk podle ní musí vědět, na které straně je síla pravdy a "51 popravených to vědělo, otázkou je, jestli to věděli jejich vrazi."

Uctít památku svého otce, jednoho ze zastřelených odbojářů, přišel Ladislav Kulhánek. "Zatkli ho v lednu roku 1945 a 3. dubna ho sem přivezli z věznice Pankrác jako odbojáře. Tady byl měsíc a pak ho popravili. Dostal se sem jako bojovník, nebo odbojář z války," uvedl pamětník. Jeho otec mimo jiné podporoval zajatce, kteří utekli a parašutisty. Podle něj tehdy stejně jako dnes bylo málo lidí, kteří měli odvahu.

Terezínská tryzna se koná u příležitosti 77. výročí osvobození. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli, loni byl kvůli pandemii přesunut na září. Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině letos ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek nepozval představitele Ruska a Běloruska.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď