Výstava v Archeoparku Pavlov otevírá téma vztahu člověka a vlka

foto Archeopark Pavlov na Břeclavsku vystaví model lebky vlka (na snímku z 23. července 2021), která byla nalezena při záchranném výzkumu v Pavlově před samotnou výstavbou archeoparku v roce 2014. Pochází z doby lovců mamutů a na lebce byl identifikován oboustranný zánět ucha, který zvíře pravděpodobně odsoudil k určité závislosti na lidské osadě. Výstava má poukázat na pravděpodobné počátky vztahu člověka a vlka.

Pavlov (Břeclavsko) - Nález pozůstatků vlka z doby kamenné je ústředním tématem výstavy, kterou v sobotu zahájí Archeopark Pavlov. Jejím hlavním prvkem je trojrozměrný model lebky vlka objevené přímo v místech dnešního archeoparku při záchranném výzkumu v roce 2014. Návštěvníci uvidí také místo nálezu vlka. V polovině října model na pár dní nahradí skutečná lebka, řekla ČTK Zuzana Havlická z archeoparku.

Fotogalerie

Hlavní výstava sezony v archeoparku nazvaná Vlk z Pavlova ukazuje také další podobné archeologické nálezy v oblasti. "Na těchto nálezech je představován vztah člověka a vlka v minulosti. Jsou zde také představeny skrze fotografie i některé druhy vlků a vybraní vlci ze zoologických zahrad. Vše je propojeno velkoformátovou projekcí promítanou na stěnu expozice, kde mohou lidé zhlédnout otáčející se 3D model v nadživotní velikosti," sdělila Havlická.

Autorkou je Sandra Sázelová z Archeologického ústavu Akademie věd. "Zvláštností tohoto jedince je série patologických změn na lebce, které vedly k jeho úhynu. První jsou stopy po zranění tupým předmětem, které způsobilo zlomení šípového hřebene a je vyhojeno," uvedla. Další změny na vnitřní straně lebky ukazují, že oblast kolem středního a vnitřního ucha a další části lebky postihly chronické záněty. "Pravděpodobně je to nejstarší známý nález vlka s mikrobiálním oboustranným zánětem ucha, který se šířil do dalších lebečních struktur," dodala Sázelová.

Podle ní je ústředním motivem expozice právě příběh patologického jedince, který vedle velkých bolestí trpěl řadou dalších příznaků a změn v chování. "Nevíme, jaký k němu měli vztah pavlovští lovci. Minimálně museli zaznamenat, že je na tomto vlkovi něco zvláštního. Přesto se nedomnívám, že by šlo vyloženě o domestikaci, jak si ji představujeme u našich psů, respektive nemáme dostatek důkazů," podotkla Sázelová. Tehdejší vlčí populace podle ní navíc byly velmi různorodé ve velikosti i chování, což se výstava snaží přiblížit návštěvníkům i na současných příkladech vlka euroasijského, vlka Hudsonova a vlka iberského.

Lebka se po vyzvednutí rozpadla na zhruba 400 fragmentů a následovalo zhruba půlroční lepení. V roce 2016 ji archeologové ve spolupráci s Institutem Maxe Plancka v Lipsku naskenovali a další čtyři roky trval popis patologií a prezentace nálezu v odborných kruzích. Veřejnosti je lebka představována nyní poprvé, a protože je velmi křehká, je použitý její 3D model. Výstava potrvá do 28. listopadu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je pátek 17. září 2021

Očekáváme v 5:00 13°C

Celá předpověď