Výstava představuje Františka Kupku jako vlastence a legionáře

foto Kurátorka Eliška Havlová při zahájení výstavy František Kupka: Legionář a vlastenec, 5. října 2018 v Praze. Výstava byla připravena u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa a představuje jeden z důležitých, nicméně v kontextu Kupkových realizací ne tak často zmiňovaných momentů – jeho zapojení se do snahy nalézt nový vizuální styl mladé republiky. Na snímku je dobová fotografie, v jejímž středu je František Kupka.

Praha - Jako legionáře a vlastence představuje slavného umělce a průkopníka abstraktní malby Františka Kupku výstava v Muzeu Kampa. Byla připravena u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa a představuje i jeden z důležitých momentů jeho tvorby - zapojení se do snahy nalézt nový vizuální styl mladé republiky.

Ředitel Musea Kampa Jan Smetana při zahájení výstavy František Kupka: Legionář a vlastenec, 5. října 2018 v Praze. Výstava byla připravena u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa a představuje jeden z důležitých, nicméně v kontextu Kupkových realizací ne tak často zmiňovaných momentů – jeho zapojení se do snahy nalézt nový vizuální styl mladé republiky. Na snímku je Kupkova studie k obrazu Amorfa. František Kupka se řadí mezi umělce, kteří se po vypuknutí první světové války zapojili mezi dobrovolníky a připojili se k francouzské Cizinecké legii, aby pomohli porážce Rakouska-Uherska a podpořili vytvoření nového jednotného nástupnického státu - Československa.

Výstava přináší přehled Kupkovy tvorby vztahující se k období první světové války a prvních let nového Československa. Prezentuje Kupkova díla vzniklá pro rozmanitá odvětví, ale za jedním účelem - pomoci zrodu samostatného státu. Expozice představuje Kupkovy práce pro bulletin České kolonie, návrhy uniforem, řádů a vyznamenání, praporů i státní symboliky, v návrzích i realizacích.

Zahájení výstavy František Kupka: Legionář a vlastenec, 5. října 2018 v Praze. Výstava byla připravena u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa a představuje jeden z důležitých, nicméně v kontextu Kupkových realizací ne tak často zmiňovaných momentů – jeho zapojení se do snahy nalézt nový vizuální styl mladé republiky. Na snímku si návštěvnice prohlíží prapor 23. střeleckého pluku z roku 1919. Do Československa se vrátil Kupka na jaře roku 1919 jako kapitán nové armády. Začal působit v čele Uměleckého sboru při Ministerstvu národní obrany v Praze a stál u zrodu Památníku odboje, instituce, která byla předchůdcem dnešního Vojenského historického ústavu v Praze. Organizoval například výpravy českých umělců na bojiště československých legií na území Francie a Itálie a též se podílel na uspořádání výstavy v Praze v roku 1919 Obrazy z bojišť Francie. V rámci Památníku odboje se Kupka také zapojil do soutěže o návrh státní vlajky. V československém vojsku Kupka zůstal do roku 1920, poté se však rozhodl vrátit do Francie, kde působil jako externí profesor Akademie výtvarných umění v Praze.

Na výstavě je kolem stovky exponátů a je doplněna archivními materiály, knižními publikacemi a dobovými fotografiemi.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je středa 17. října 2018

Očekáváme v 5:00 9°C

Celá předpověď