Vymezení náměstků na ministerstvech se změní, Sněmovna přehlasovala veto

foto Schůze Sněmovny. Ilustrační foto. 

Praha - Funkce odborných náměstků na ministerstvech od ledna zaniknou a zruší se také omezení v počtu náměstků členů vlády. Koaliční novelu služebního zákona stvrdila Sněmovna, když vládní většinou přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Opoziční poslanci opět mluvili v souvislosti s předlohou o vzniku "trafik" pro zástupce stran koalice. Obdobný argument vznesl také Zeman. Předseda klubu ODS Marek Benda za předkladatele ale řekl, že se po lednu nakonec ukáže, že počet náměstků bude nižší než za předchozích vlád.

Předloha předpokládá i další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.

Zeman vyjádřil ve zdůvodnění veta také pochyby o tom, nakolik je novela v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Prezidentovo stanovisko dolní komora přehlasovala hlasy všech 103 přítomných poslanců vládního tábora, potřeba bylo nejméně 101 poslanců.

Změny služebního zákona mají podle předkladatelů, předsedů klubů pětice koaličních stran, prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Benda uvedl, že profesionalizace a depolitizace má jít po úroveň vrchních ředitelů sekcí a náměstky si má přivádět nový ministr, s nímž mají také odcházet. Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili podobně jako Zeman o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.

Dnešní opoziční kritika se týkala zejména zrušení ustanovení, podle kterého může mít člen vlády nejvýše dva své náměstky. Podle místopředsedy dolní komory Karla Havlíčka (ANO) nastane "cunami novodobých politruků". Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová míní, že se koalice zpronevěřila svým slibům o zeštíhlení státu. "Fialova vládní pětikoalice si chce udělat nové politické trafiky za veřejné stovky milionů korun ročně pro představitele jejich politických stran," prohlásil lídr SPD Tomio Okamura.

"Ne všechno musí být napsáno v zákoně," řekl k počtu náměstků členů vlády Benda. Státní správa je podle něho nyní "zabetonovaná" lidmi, kteří do ní přišli za předchozích vlád sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky a za Andreje Babiše (ANO).

Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se stanou podle novely vrchní ředitelé sekcí. Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Státní správa se navíc podle předlohy více otevře pro odborníky zvenčí.

Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením některých lhůt, elektronickou komunikaci nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Běžná úřednická místa se budou podle novely obsazovat ve zjednodušeném výběrovém řízení. Předloha upravuje také služební studijní volno.

Sněmovna: Piráti chtějí hledat podporu pro změny u ochrany oznamovatelů

Piráti chtějí ve Sněmovně hledat u všech subjektů podporu pro úpravy vládního zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti, řekl před začátkem schůze komory předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Piráti požadují, aby se dlouho očekávaný předpis vztahoval i na závažné přestupky a anonymní oznámení. Pro návrh minulý týden kvůli těmto výhradám nehlasovali ve vládě.

Norma, kterou schválila vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), navzdory názoru kritiků nemá platit pro přestupky a anonymní oznámení. Podle Blažka to ale neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. Podle Pirátů bude Blažkův návrh v praxi fungovat jen velice špatně.

Úpravu považují Piráti za horší, než byla předloha vypracovaná minulou vládou ANO a ČSSD. Oznámení jsou v drtivé většina právě anonymní, zmínil Michálek. "Budeme hledat podporu u všech dalších subjektů, které chtějí bojovat proti korupci i tady v Sněmovně, abychom tuto chybu napravili," uvedl.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021.

Protikorupční organizace Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení minulý týden uvedly, že vládní návrh jde proti omezování korupce, pouze přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování. "Současný návrh zákona je k ničemu. Malé a nedostatečné legislativní krůčky v podání ministra Blažka akorát způsobí, že nikdo nic závažného oznamovat nebude," uvedl právník Transparency International Jan Dupák.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 3. února 2023

Očekáváme v 21:00 5°C

Celá předpověď