Apeldoorn (Nizozemsko)/Praha - Během několika měsíců vystřídala nizozemská běžkyně Femke Bolová tři české atletky na prvním místě v historických tabulkách tří různých disciplín. Ten zatím nejcennější výkon předvedla dvaadvacetiletá vycházející hvězda v neděli v Apeldoornu, kde vytvořila halový světový rekord v běhu na 400 metrů a překonala 41 let starý čas Jarmily Kratochvílové. Ta ji v rozhovoru pro iSport.cz označila za výjimečnou.
Už před dvěma týdny ale v Bostonu předčila maximum jiné hvězdy 80. let Taťány Netoličkové (dříve Kocembové) na netradiční trati 500 metrů a vloni v květnu připravila v další doplňkové disciplíně 300 metrů překážek o nejlepší čas historie Zuzanu Hejnovou.
"Sleduju ji docela dlouho. Je to výjimečná holčina, která ty předpoklady má," řekla serveru iSport.cz Kratochvílová. Halový čtvrtkařský rekord 49,59 sekundy zaběhla 7. března 1982 v Miláně, její pokořitelka se narodila skoro přesně o osmnáct let později. Bolová její čas vylepšila na 49,26 čtyři dny před čtvrtečními 23. narozeninami. "Já vždycky říkám, že čas od času se narodí výjimečný člověk, který může podávat výjimečné výkony. Teď se do toho zařadila," konstatovala Kratochvílová.
Že o rekord přišla, ji ani tolik nemrzelo, byť přiznala, že jí bylo příjemné, jak dlouho milánský výkon v čele historických tabulek vydržel. "Ten halový rekord pro mě není tak důležitý, nikdo mi ho v životě moc nepřipomínal. Světový na dráze to nějak přebil, převýšil, přehlušil," řekla iSportu běžkyně, jež dva roky držela i historické maximum na čtvrtce pod širým nebem, když v roce 1983 jako první žena pokořila o setinu hranici 48 sekund. Zatímco tento rekord si relativně brzy vzala zpět německá rivalka Marita Kochová (47,60), její čas 1:53,28 na dvojnásobné trati je dosud platným světovým rekordem a 26. července oslaví kulaté jubileum 40 let trvání.
A jeho překonání už by pro Kratochvílovou znamenalo víc. "Upřímně řeknu, že ten letní rekord by byl pro mě smutnější," přiznala mistryně světa z obou tratí ze šampionátu v roce 1983 v Helsinkách. Její mnichovský výkon na osmistovce je zatím z dosahu současných běžkyň a od neděle je nejstarším běžeckým světovým rekordem v atletice. V poslední době se k němu přiblížila nejvíc předloni na rozdíl 1,76 sekundy tehdy devatenáctiletá Američanka Athing Muová. "Myslím si, že ten čas se blíží, to jako jo. Kdybych závodila, taky bych si přála to překonat. Já s tím problém nemám. Třeba chvilku, chvilinku, malinkou chvíli by mě to mrzelo. Pak si řeknu, sakra, čtyřicet let…" řekla Kratochvílová.
Nepředpokládá ale, že by to měla být právě Bolová, kdo by ji mohl na osmistovce v nejbližší době překonat. Očekává, že nizozemská hvězda, jež na loňském mistrovství Evropy v Mnichově získala zlaté medaile v bězích na 400 metrů, 400 metrů překážek i 4x400 metrů, se bude koncentrovat na svoji hlavní, překážkářskou trať a souboje s Američankou Sydney McLaughlinovou. Ta vloni na mistrovství světa, kde triumfovala právě před Bolovou, vytvořila fantastický světový rekord 50,68 sekundy.
A Bolová hned po nedělním rekordu avizovala, že čtvrtka překážek je její prioritou. Od zisku bronzu na olympijských hrách v Tokiu je evropskou rekordmankou časem 52,03 a v historických tabulkách jí patří třetí místo ještě za druhou americkou přemožitelkou z olympijského finále Dalilah Muhammadovou. A protože má za cíl získat v Budapešti titul mistryně, po halové sezoně hladkou čtyřstovku "odloží" a nechystá se přinejmenším na šampionátu obě tratě kombinovat. "Nikdy jsem nevyhrála zlato z mistrovství světa. Když poběžím i 400 metrů, na překážkách to sníží moje šance. Musím udělat všechno, abych se k Sydney co nejvíc přiblížila," prohlásila Bolová.
