Vyjednavači EP: Obnova nesmí oslabit dlouhodobé cíle EU

foto Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přichází na mimořádného zasedání Evropského parlamentu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila ve středu europoslancům přepracovaný návrh dlouhodobého rozpočtu EU a plán hospodářské obnovy Evropské unie ve výši 750 miliard eur. Rozpočtoví vyjednavači EP, kteří se zabývají i reformou vlastních zdrojů EU, považují tento koncept na důležitý podklad pro účinnou obnovu společenství. Zároveň však zdůrazňují, že ozdravný balíček nesmí být přijat na úkor Víceletého finančního rámce – pokud by zaznamenali jakékoli ohrožení tohoto předpokladu, jsou připraveni tyto snahy odmítnout.

Je nejvyšší čas, abychom začali jednat o Víceletém finančním rámci (VFR) na léta 2021–2027 s Radou EU, prohlašuje šestičlenný expertní tým EP. „Budeme velmi pečlivě posuzovat balíček návrhů, který představila komise na včerejším mimořádném zasedání parlamentu. Hodnotíme kladně posílení předešlého finančního plánu a důraz na půjčky, kterých bude velmi potřeba,” uvedli odborníci EP v sestavě Johan Van Overtveldt (ECR, předseda rozpočtového výboru EP), Jan Olbrycht (EPP), Margarida Marquesová (S&D), José Manuel Fernandes (EPP), Valérie Hayerová (RENEW) a Rasmus Andresen (Greens/EFA).

„Pokud umožníme půjčky a granty, musí existovat jasné podmínky. Peníze musí jít tam, kde jsou nejvíce potřeba, a pro naše podniky musí být vytvořeny ochranné mechanismy. Lidé, kteří pracují a šetří, by neměly tyto programy platit,“ shrnul postoj skupiny Johan van Overtveldt.

Experti říkají ano, ale…

Plán komise ocenili specialisté za důležitý krok kupředu. Vyjádřili nicméně lítost nad tím, že komise poněkud pozměnila finanční výhled a odklonila ho od představ EP směrem k pozici Rady EU z února tohoto roku. „Jakmile bude fáze zotavení u konce, mohlo by nastat oslabení rozpočtu unie ve smyslu nepostačujících investic do společné budoucnosti. Máme na mysli například ochrana klimatu a digitální agendu. Takovýto přístup by mohl učinit EU zranitelnou vůči dalším krizím,” varují europoslanci.

Europarlament je toho názoru, stojí dále v prohlášení šestice expertů, že plán obnovy musí být ústrojnou součástí VFR a je žádoucí, aby byl ukotven v úsilí o reformu vlastních zdrojů EU. „Bylo by kopnutím do vlastní branky, pokud bychom podřídili dlouhodobé úkoly krátkodobým cílům. Jinými slovy, oživení nesmí být hrazeno z prostředků, vyčleněných na ústřední politiky EU a jejích obšírnějších plánů, jejichž význam pandemie covid-19 jen podtrhla,” dodali experti, kteří se současně obávají příliš vysokého zadlužení v unii a neschopností tyto pohledávky splácet.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová je nicméně přesvědčena, že ozdravný balíček opatření je na budoucí generace zaměřený, třebaže jí poslanci vytkli nedostatek legislativních podnětů pro otevírání nových zdrojů na refinancování výdajů do oživení. Státní tajemnice chorvatského ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Nikolina Brnjacová, která v plénu vystoupila jménem předsednictví Rady EU, se zavázala, že bude intenzivně pracovat na tom, aby bylo v ozdravném balíčku dosaženo dohody mezi členskými státy a parlamentem.

„Evropská solidarita je zpět a my pro Unii otevíráme novou kapitolu,“ řekl poslanec Manfred Weber (EPP). Nové finanční prostředky podle něj musí být vynaloženy na nové myšlenky, ne na staré problémy Evropy. „Solidarita jde ruku v ruce se zodpovědností,“ a proto musí být dopředu jasné, jak se poskytnuté prostředky splatí,” řekl. V této souvislosti vyzdvihl potřebu nových vlastních zdrojů financování EU, na kterém by se měli podílet digitální giganti.

Výhrady mají i další poslanci

Iratxe García Perezová (S&D) poděkovala Ursule von der Leyenové za ambiciózní návrh plánu obnovy a za přiznání Evropskému parlamentu „role, která mu náleží“ při jeho konceptu. V sázce je přežití evropského projektu, a proto by rada měla přijmout nový Víceletý finanční rámec kvalifikovanou většinou, aby se unie nestala „rukojmím čtyř členských států, které upřednostňují národní reakci nad evropskou“.

„Jde o zásadní změnu, která nemá v historii Evropy obdobu,“ prohlásil Dacian Cioloș (Renew). „Víceletý finanční rámec a plán obnovy se musí zaměřit na budoucnost“, ve které budou základními kameny Zelená dohoda a digitální agenda, uvedl. „Můžeme nesouhlasit s některými detaily, ale tento přístup vítám,“ uvedl a poté připomněl členským státům, že „EU není bankomat“ a že „solidarita vychází z hodnot“.

Jörg Meurhen (ID) odmítl navrhovaný balíček jako „úplně špatný a nesmyslný“. Návrh podle něj nemá řádný právní základ ani ekonomický smysl a je nezodpovědný. Dodal, že komise chce utrácet peníze „jakoby zítřek neexistoval“ a zdůraznil, že cena je pro evropské daňové poplatníky příliš vysoká.

Ska Kellerová (Greens/EFA) prohlásila: „Nesmíme opakovat velké chyby z minulosti a vnucovat zemím úsporná opatření a ideologii slepého trhu. Místo toho musíme zajistit, aby byly peníze vhodně investovány do projektů, které přinesou dlouhodobý užitek a pomůžou vytvořit pracovní místa a zachránit jedinou planetu, kterou máme.“

„Místo jasného distancování se od minulých dogmat“ se plán obnovy zastavil na půl cesty,“ myslí si Manon Aubryová (GUE/NGL). Přivítala nové návrhy v oblasti vlastních zdrojů financování EU a vyzvala ke zrušení krizových dluhů, k zavedení přímých netermínovaných půjček členským státům a podmínění veřejné podpory sociálními aspekty.

Evropská komise předložila prostřednictvím své předsedkyně také přepracovanou verzi svého pracovního programu na letošní rok. Ta se nyní přednostně zaměřuje na opatření na podporu obnovy a posílení EU. O nových návrzích komise bude v nejbližších týdnech diskutovat EP a Rada EU a během následných jednání rozhodnou o jejich konečném znění.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je sobota 19. září 2020

Očekáváme v 19:00 18°C

Celá předpověď