Výhrůžky Ruska vůči Ukrajině jsou pro Evropu varovným signálem, tvrdí poslanci

foto

Ve středeční rozpravě o vztazích mezi EU a Ruskem, evropské bezpečnosti a ruské vojenské hrozbě vůči Ukrajině poslanci Evropského parlamentu vyzvali k jednotné reakci a vyjádřili podporu Ukrajině.

Poslanci ve středu dopoledne v rámci plenární rozpravy s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem zhodnotili nejnovější vývoj v souvislosti s ruskými vojenskými hrozbami vůči Ukrajině.

Předsedkyně Parlamentu Roberta Metsolová při zahájení rozpravy zdůraznila, že Evropský parlament opakovaně vyjádřil solidaritu s ukrajinským lidem, který stále čelí nejistotě a hrozbám ruské vojenské agrese.

"To, čeho jsme zde svědky, je hrozbou také pro mír v Evropě,“ dodala Roberta Metsolová a zdůraznila, že Parlament bude dnes hlasovat o schválení finanční pomoci Ukrajině ve výši 1,2 miliardy eur. Roberta Metsolová poděkovala Evropské komisi za její "včasný návrh na podporu finanční stability a odolnosti Ukrajiny za současných obtížných okolností“.

Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že nedávné a bezprecedentní vojenské přípravy ruské armády podél ukrajinských hranic lze považovat pouze za agresivní a ohrožující chování. Tato agresivní taktika podle Charlese Michela ohrožuje nejen stabilitu a celistvost Ukrajiny, ale také mír a bezpečnost v Evropě a mezinárodní systém založený na pravidlech.

Charles Michel zdůraznil, že EU se svými mezinárodními partnery a spojenci neustále pracuje na deeskalaci napětí, a to především prostřednictvím diplomacie, ale také přípravou důrazných sankcí proti Rusku, pokud bude pokračovat vojenská agrese proti Ukrajině. Kromě toho oznámil iniciativu, která je součástí úzké koordinace mezi EU a Ukrajinou, uspořádat dárcovskou konferenci na další podporu ukrajinského hospodářství.

"Myšlenka sfér vlivu do 21. století nepatří,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Diplomacie ještě neřekla své poslední slovo. Nyní ale musí následovat činy, uvedla s odkazem na nejnovější signály přicházející z Kremlu. NATO zatím nezaznamenalo snížení počtu ruských vojáků v okolí Ukrajiny, zdůraznila.

Předsedkyně Komise rovněž varovala Rusko, aby nezneužívalo "energetickou otázku“. Vzhledem k tomu, že EU posiluje jiné zdroje energie, "jsme nyní pro tuto zimu zabezpečeni“, zdůraznila a dodala, že hlavním poučením pro EU je, že musí diverzifikovat své energetické zdroje, aby nebyla závislá na ruském plynu. Evropská budoucnost je v obnovitelných zdrojích energie, uzavřela.

Ursula von der Leyen na plenárním zasedání o bezpečnosti v Evropě a vojenské hrozbě Ruska pro Ukrajinu v plénu Evropského parlamentu. Štrasburk, 16. 2.

"To, co se může stát na Ukrajině, poznamená budoucnost lidstva,“ varoval vysoký představitel EU Josep Borrell. "Pokud zvítězí právo silnějšího, bude to krok zpět,“ dodal. Josep Borrell rovněž zdůraznil, že EU a její členské státy čelí možnosti ruské vojenské agrese v naprosté jednotě. "To je jeden z pozitivních důsledků této krize,“ uvedl. Dal jasně najevo, že EU je připravena jednat o diplomatickém řešení, ale také je připravena konat. V případě potřeby i pomocí sankcí.

Řada poslanců uvedla, že současné napětí je varovným signálem pro Evropskou unii, která musí dále rozvíjet své kapacity, aby zvládla vnější tlak a zajistila silnou reakci na vnější hrozby, a zároveň zachovat mír a demokracii jako základní hodnoty a smysl. Poslanci rovněž konstatovali, že současné ruské výzvy vytvářejí příležitost k posílení evropské jednoty.

Mnozí poslanci vyjádřili trvalou podporu a obdiv ukrajinskému lidu, který již léta čelí hrozbě ruské agrese, a zároveň zopakovali, že je třeba pokračovat v diplomatických jednáních s Moskvou a připravit proti Rusku tvrdé sankce. Mezi nimi musí být řada opatření, včetně těch týkajících se plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Německa, uvedli někteří.

Poslanci také poukázali na to, že důvodem ruské agresivity není rozšiřování NATO, ale spíše síla hodnot a přitažlivost demokratických společností, která děsí ruského prezidenta Vladimira Putina a Kreml. Někteří poslanci také kritizovali EU za příliš nejednoznačnou reakci na kroky Ruska. Další zdůrazňovali, že při potlačování ruské agrese musí po slovech následovat činy.

Záznam plenární rozpravy je k dispozici zde.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď