Jde o základní zastřešující dokument pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů, který schválila minulý týden vláda. Ze souhrnu politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý fond, které tento dokument obsahuje, vyplývá pět cílů politik. Jsou to Inteligentnější Evropa; Zelenější, nízkouhlíková Evropa; Propojenější Evropa; Sociálnější Evropa; Evropa bližší občanům. Šestou položkou je Fond spravedlivé transformace, který si přiblížíme příště. Vybrané představy o naplňování zmíněných pěti cílů politik jsou následující.
Inteligentnější Evropa
Hlavními očekávanými výsledky jsou zvýšení počtu inovujících podniků, inovativních produktů a služeb, pracovních míst a objemu investic spojených s inovacemi, a to posílením výzkumných a inovačních kapacit v podnicích a rozšiřování digitálních a inovativních technologií. Dále se očekává zvýšení počtu kvalitních a aplikovatelných výsledků výzkumu a inovací (patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů a dalších) a kvalitních publikací prostřednictvím zlepšení podmínek výzkumných pracovišť a strategického řízení výzkumu a inovací, posílením mezisektorové a mezinárodní spolupráce. Evropský fond regionálního rozvoje by měl posílit míru digitalizace výrobních procesů, produktů a služeb podniků využitím nových digitálních technologií v podnikání; využití přínosů umělé inteligence, automatizace a robotiky, využitím technologií s řídícím software nebo čidly, on-line prvků, cloudu, identifikačních prvků a infrastruktury a aplikace Průmyslu 4.0 v podnikové praxi. Čeká se rozvoj efektivní a klientsky orientované veřejné správy digitalizací služeb veřejné správy, automatizací, robotizací, využití prvků cloudů a sdílené infrastruktury, budováním transakčních portálových řešení, komponentově skládaných informačních systémů a zabezpečení administrativních procesů, které poskytnou občanům digitální služby; zvýšení počtu uživatelů veřejných digitálních služeb a zvýšení kybernetické bezpečnosti (IROP). Podnikání má v plánu zvýšení technologické úrovně malých a středních podniků, usnadnění přístupu k úvěrovému financování i alternativním kapitálovým a kvazikapitálovým instrumentům, zkvalitnění podnikatelské infrastruktury či poradenstvím. Bude důležité zlepšit přístup MSP na zahraniční trhy a zvýšit jejich pozici v hodnotových řetězcích. Zlepšit se mají dovednosti a kompetence ve firmách, koordinace systému řízení výzkumu a inovací, zvýšit by se mělo pokrytí a zabezpečení dostupnosti internetové infrastruktury o velmi vysoké kapacitě pro domácnosti, podniky a socioekonomické aktéry a snížení digitální propasti mezi městskými a venkovskými oblastmi.
Zelenější, nízkouhlíková Evropa
Sleduje se snížení konečné spotřeby energie a emisí skleníkových plynů ve veřejných budovách. Dále pak přispění k adaptaci veřejných budov na změnu klimatu, zlepšení vnitřního prostředí budov a kvality ovzduší (OP ŽP) Klesnout by měla celková energetická náročnost hospodářství ČR, dolů má jít konečná spotřeba energie podnikatelského sektoru státních organizací. Zvýšit by se měl podíl obnovitelných zdrojů energie, resp. snížení primární spotřeby energie, zlepšení vlivu obnovitelných zdrojů na životní prostředí.
Je nezbytná výstavba a rekonstrukce vedení přenosové soustavy a transformoven, které přispějí k integraci do konceptu smart řízení celé elektrizační soustavy za účelem zlepšení kvality, bezpečnosti a udržitelnosti dodávek elektřiny konečným zákazníkům, a integrace decentralizovaných zdrojů energie. Doprovodit ji musí instalace inteligentních prvků v energetických sítích za účelem rozvoje/vzniku smart grids a modernizace distribuční sítě za účelem integrace decentralizovaných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti distribuce elektřiny. Předpokládá se výstavba a rekonstrukce plynárenské sítě za účelem využití nových druhů plynů (biometan, vodík atp.) a za účelem snížení spotřeby primární energie využívané k provozu této sítě. Počítá se rovněž s výstavbou zařízení určených k akumulaci energie a transformaci energie mezi energonositeli.
Adaptaci na změnu klimatu má zajistit trvale udržitelné hospodaření s vodou v průmyslu, energetice a vybraných odvětvích služeb prostřednictvím technologických změn ve výrobě i v obslužných provozech podniků s cílem úspory vody, recyklace vody, instalace uzavřených okruhů, opětovné využívání vody, zadržování a využívání srážkové vody, budování záložních retenčních zdrojů vody; snižování ztrát v rozvodech, monitoring rozvodných sítí a poradenství. Snížit je třeba množství vypouštěného znečištění do povrchových vod, zlepšení stavu vodních útvaru, zabezpečení udržitelného zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
Oběhové hospodářství může být dosaženo podporou inovativních technologií k získávání a zpracování druhotných surovin či výroby výrobků s jejich obsahem. Záhodno je zvýšení materiálové recyklace odpadů a druhotných surovin a jejich opětovné využití zejména posílením chybějící infrastruktury, trhu s druhotnými surovinami a snižováním materiálové náročnosti výroby či zaváděním nebo optimalizací materiálového ekodesignu u výrobků, snížení využití primárních surovin v průmyslové výrobě náhradou druhotnými surovinami prostřednictvím inovativních technologií, zvýšení materiálové a surovinové soběstačnosti ČR. Důraz by měl spočinout na prevenci vzniku odpadů, rozvoj jejich sběru, třídění, úpravy, recyklace, materiálového a energetického využití odpadů, které však již není možné využívat materiálově, s cílem posílení přechodu k oběhovému hospodářství.
Propojenější Evropa
Počítá se se zlepšením dostupnosti regionů k síti transevropské dopravní sítě TEN-T prostřednictvím rozvoje celostátní (mimo TEN-T) a regionální silniční infrastruktury. Prostředky z Fondu soudržnosti, které jdou na velké záměry, by měly napomoci rozšíření a modernizaci železniční a silniční sítě TEN-T a železniční sítě mimo TEN-T včetně ITS a moderních zabezpečovacích systémů. O využití finančních nástrojů se uvažuje v oblasti rozvoje udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči projevům změny klimatu (včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility). Územní nástroje se zaměří na specifické regionální výzvy metropolitních oblastí a aglomerací, jak jsou popsány ve Strategii regionálního rozvoje 2021+, zejména na zlepšení propojení metropolitních oblastí a aglomerací s evropskými metropolitními oblastmi.
Sociálnější Evropa
Zdroje z Evropského sociálního fondu plus mají putovat na zlepšení přístupu k zaměstnání a pracovního uplatnění osobám znevýhodněným na trhu práce v automatizované, digitalizované a sociální ekonomice, rozvoj SVČ a sociálního podnikání. V plánu je zavedení flexibilních a alternativních forem práce, které nepovedou k prekarizovanému a nestabilnímu postavení pracovníků. Pracovní proces se musí přizpůsobit starším osobám a zaměstnancům. Dalšími sledovanými hledisky jsou:
- Zvýšení efektivnosti a modernizace služeb zaměstnanosti, vytvoření komplexního a individualizovaného systému poradenství, který reaguje na změny na trhu práce
- Prosazování rovnováhy mezi muži a ženami na trhu práce, slaďování práce a osobního života – včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby a posilování role sociálního dialogu
- Rozvoj dovedností a kompetencí zaměstnanců, adaptace na Průmysl 4.0, digitalizaci, automatizaci, robotizaci, změnu klimatu a stárnutí populace, příspěvek k EGD
V oblasti vzdělávání zamýšlí Česko zvýšení digitálních a klíčových dovedností a kompetencí, podpora kritického myšlení, zvýšení relevance studia, zvýšení občanských kompetencí, internacionalizace vysokoškolského prostředí. Rádo by dosáhlo lepší kvality vzdělávání a kompetencí pedagogických pracovníků a řídících pracovníků ve školách. Zlepšit se má rovný přístup ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, překonávání nerovností na základě socioekonomického zázemí, menšinové (romské) nebo imigrační příslušnosti, a prevence předčasných odchodů žáků a studentů ze vzdělávání. Dlouhodobým cílem je zvýšení kvality celoživotního vzdělávání rozvoj praktických dovedností a kompetencí absolventů škol, zejména u těch, u nichž byla praktická výuka narušena pandemií covid-19. Sociální začleňování má být založeno na dostupnosti a rozvoji sítě služeb: sociálních, na sociálně zdravotním pomezí, zaměřených na prevenci ztráty bydlení. Prioritou je udržení bydlení a služeb pro rodiny a děti včetně deinstitucionalizace. Zavedeny mají být služby prevence a intervence pro rodiny a děti, včetně rozvoje komunitního života. Měla by stoupnout úroveň rovných příležitostí, integrace znevýhodněných osob a marginalizovaných skupin včetně Romů i cizinců a místních aktérů.
Ve zdravotnictví musí být dosaženo vyšší dostupnosti zdravotních služeb, zvýšení zdravotní gramotnosti obyvatel a využívání preventivních programů a podpora vzdělávání. Přesun těžiště institucionální péče směrem k primární a komunitní péči.
Kulturní dědictví a cestovní ruch se mají zaměřit na rozvoj potenciálu památek, muzeí, knihoven a veřejné infrastruktury cestovního ruchu pro posílení ekonomického, kulturního a společenského rozvoje lokální ekonomiky.
Evropa bližší občanům
ČR bude usilovat o dosažení rovnoměrného rozvoje celého území prostřednictvím podpory rozvoje venkovských oblastí, přičemž bude využit jejich specifický rozvojový potenciál. Bude stimulovat aktivitu místních komunit, povzbuzovat ekonomický růst a sociální soudržnost.
Využít chce oba přístupy, které návrh nařízení umožňuje. Komunitně vedený místní rozvoj bude implementován pouze v IROP, u ostatních programů pak pod ostatními věcně příslušnými cíli politiky. Co se týče integrovaného rozvoje městských oblastí prostřednictvím nástroje ITI (integrované územní investice), bude implementován v cílech politik 1 – 4 v příslušných programech. Koordinace implementace integrovaných nástrojů, které budou podporovány z více fondů a programů, bude po metodické stránce zajištěna prostřednictvím tzv. Metodického pokynu pro využití integrovaných nástrojů a regionálních akčních plánů v plánovacím období 2021–2027 a po stránce organizační přes tzv. Národní stálou konferenci a její operativní pracovní skupiny. Tyto základní koordinační nástroje ČR využívala i v programovém období 2014–2020, přičemž se plně osvědčily.
Snížení disparit a udržitelný rozvoj venkovských oblastí má být dosažen zejména prostřednictvím budování infrastruktury, podporou vzdělávání, bezpečnosti, sociálních služeb, kultury a veřejné infrastruktury cestovního ruchu (IROP).
