Výbor pro rozpočtovou kontrolu požaduje ochranu fondů EU před oligarchy

foto Vlajky EU a členských zemé před budovou Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Návrh usnesení přijatý ve čtvrtek výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu vyjadřuje politování nad nedostatečnou ochranou rozpočtového balíčku ve výši 1,8 bilionu eur (VFR 2021–2027 a NextGenerationEU) před zneužíváním a podvody.

V textu, který byl přijat 22 hlasy (čtyři hlasy byly proti a dva poslanci se zdrželi hlasování), varují poslanci před "nebývalým rozsahem“ oligarchických struktur v některých zemích EU, do nichž jsou zapojeni členové vlád a další politici. Poznamenávají, že například v Maďarsku premiér Viktor Orbán podle zpráv "centralizuje a přerozděluje bohatství svému blízkému okolí prostřednictvím zemědělských dotací“, zatímco v Česku bývalý předseda vlády Andrej Babiš podle Pandora Papers využil offshorové financování k nákupu nemovitostí ve Francii.

Poslanci jsou znepokojeni omezenou faktickou kapacitou orgánů EU kontrolovat finanční prostředky EU kvůli nedostatečné spolupráci vnitrostátních orgánů a roztříštěnému podávání zpráv. Poslanci upozorňují, že existuje 292 systémů podávání zpráv, které zveřejňují informace o příjemcích v rámci společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti, což de facto znemožňuje určit konečné příjemce finančních prostředků EU a výši fondů EU, které příjemci obdrží.

Zpráva také zmiňuje "velmi problematické“ nerovné vyplácení prostředků ze zemědělských fondů v Bulharsku, Česku, Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku.

Finský zpravodaj Petri Sarvamaa uvedl: "Vyzýváme Komisi, aby neprodleně a účinně využila všechny nástroje stanovené ve finančních pravidlech. Musí být rovněž možné uplatnit v praxi postup podle článku 7 Smlouvy o EU, pokud jde o ohrožení základních hodnot EU v členských státech.“

"Jasně jsme také upozornili na to, že vyplácení zemědělských fondů EU je přinejmenším v pěti členských státech velmi problematické. Systém v těchto členských státech mimo jiné zvýhodňuje velké zemědělské podniky a provozovatelé těchto podniků mají někdy úzké vztahy s politickými stranami, které jsou v jejich zemi u moci.“

V zájmu posílení ochrany finančních zájmů EU Výbor pro rozpočtovou kontrolu:

  • Požaduje zpřísnění pravidel finančního nařízení EU s cílem umožnit identifikaci úředníků, kteří mohou ovlivnit finanční toky rozpočtu EU. Poslanci rovněž žádají, aby byla do nadcházející revize tohoto nařízení začleněna přesnější definice "profesního střetu zájmů“.
  • Vyzývá Evropskou komisi, aby "v plném rozsahu a okamžitě“ využila nástroje na ochranu finančních zájmů EU, včetně nařízení o podmíněnosti v oblasti právního státu, které musí být bezodkladně uplatňováno. Neformální dopisy, které komise zaslala Maďarsku a Polsku v listopadu 2021, "jsou z hlediska uplatňování nařízení nedostatečné“. Vyzývá Radu EU, aby "neschvalovala žádnou finanční podporu členským státům, u nichž nejsou splněny všechny právní, sociální a politické podmínky“.
  • Požaduje, aby bylo pro všechny státy EU povinné používat nástroje IT Arachne (vytěžování údajů) a EDES (včasné odhalování), které mohou pomoci odhalovat podvody a předcházet jim.
  • Naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila interoperabilní digitální systém podávání zpráv a monitorování v celé EU, který by odhalil konečné a skutečné příjemce finančních prostředků EU.
  • Vyzývá k ochraně novinářů před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti i před osobní šikanou, zastrašováním a ohrožením života.
  • Vyzývá Radu EU, aby schválila zdroje pro orgány EU, které se zabývají ochranou finančních zájmů EU, konkrétně kontrolní úřad pro boj proti podvodům OLAF, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), a které mají "chronický nedostatek zaměstnanců“.
  • Vyjadřuje politování nad nízkou mírou obžalob podaných na základě doporučení úřadu OLAF členským státům (pokles z 53 procent v období 2007–2014 na 37 procent v období 2016–2020) a vyzývá členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro zlepšení míry podaných obžalob a aby úzce spolupracovaly s orgány a institucemi EU s cílem zajistit zpětné získání zneužitých finančních prostředků.
  • Vybízí pět členských států, které nejsou součástí Úřadu evropského veřejného žalobce, aby se k němu připojily.

Plenární hlasování o návrhu usnesení se uskuteční během zasedání Evropského parlamentu ve dnech 23. až 24. března.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď