Sněmovní výbor podpořil stanovení tolerance půl promile alkoholu pro vodáky

foto Pití alkoholu - sklenice vína - ilustrační foto.

Praha - Prolomení dosavadní nulové tolerance alkoholu pro vodáky je znovu ve hře. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny dnes podpořil návrh, podle něhož by se vodáci mohli bez hrozby pokuty plavit po vybraných úsecích tuzemských řek s půl promile alkoholu v krvi. Návrh schválilo i ministerstvo dopravy. Poslanci se podobným návrhem zabývali už v roce 2019, návrh však nakonec tehdy schválen nebyl.

Návrh počítá s tolerancí půl promile alkoholu pro vůdce malých plavidel. To odpovídá přibližně dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům. Tolerance by platila pouze pro vymezené úseky vodních cest, kde nehrozí velký provoz. Zároveň se bude vztahovat pouze pro vůdce malých plavidel bez motoru.

Návrh ve výboru vyvolal poměrně vzrušenou diskusi napříč poslaneckými kluby. Podle jeho zastánců stanovení limitu nesnímá zodpovědnost z vodáků za své chování, ale je to osvobození lidí od striktních pravidel. "Tolerance je ochrana slušných lidí, ti neslušní to budou porušovat stejně," řekl předseda výboru Ivan Adamec (ODS). Poslanec ANO Patrik Nacher podotkl, že se nedá dál tvářit, že se současná pravidla dodržují. Někteří poslanci také připomínali toleranci nízké hladiny alkoholu v zahraničí.

Proti návrhu naopak byla poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). Podle ní jsou pravidla nutná a limity pro alkohol by mohli mnozí zneužívat. Další odpůrce návrhu Antonín Tesařík z KDU-ČSL podotkl, že podle něj je krajně nebezpečné sjíždět řeku pod vlivem alkoholu. Připomněl také častou přítomnost dětí v plavidlech.

Poslanecký návrh na zrušení nulové tolerance pro vodáky řešili poslanci už v předchozím volebním období. Návrh však tehdy, stejně jako prolomení nulové tolerance pro cyklisty na cyklostezkách a místních silnicích, nakonec neprošel. Kontroverzní diskusi o návrhu očekávají poslanci na plénu i letos.

Výbor podpořil rozšíření výměny daňových informací o digitální ekonomiku

Sněmovní rozpočtový výbor dnes podpořil vládní předlohu, která rozšiřuje mezinárodní spolupráci a automatickou výměnu daňových informací o digitální ekonomiku. Vládní novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní reaguje na digitalizaci ekonomiky v posledních letech. Počítá například s tím, že finanční úřady by mohly pravidelně získávat informace o prodejcích digitálních platforem, kteří díky nim vydělávají například na pronájmu nemovitostí nebo dopravních prostředků. Pozměňovací návrhy k předloze výbor neobdržel.

Provozovatelé těchto služeb z ČR i zahraničí by tak měli vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za předchozí kalendářní rok. Vláda uvádí, že finanční úřady v zemích EU zpravidla nemají dostatečné informace k tomu, aby mohly správně vyměřit daň dosaženou v jejich zemích prostřednictvím digitálních platforem a řádně takové daňové rezidenty kontrolovat.

Informace, které budou muset firmy poskytovat, se týkají identifikace daného prodejce a informace o celkových příjmech a výdajích vygenerovaných prostřednictvím digitální platformy. Oznamovací povinnost se přitom nebude týkat prodejců zboží malého rozsahu, kteří nepřekročí 30 transakcí ročně nebo částku zhruba 50.000 Kč (2000 eur). Novela také umožní finanční správě získat informace týkající se českých i zahraničních rezidentů a pronajímaných nemovitostí v Česku.

Zákon přichází s novinkou, která umožní finančním úředníkům pro účely mezinárodní spolupráce uskutečňovat kontrolní nákupy. Těmito nákupy budou prověřovat, zda provozovatelé platforem plní své daňové povinnosti. Vláda nepředpokládá, že by kontrolní nákupy zvýšily výdaje státního rozpočtu.

Novelu zákona musí Sněmovna projednat ještě ve druhém čtení a poté ve třetím čtení. Zatím není jasné, kdy na něj přijde řada.

Výbor schválil MZe přesun 10,4 milionu na akce spojené s předsednictvím v EU

Sněmovní rozpočtový výbor dnes schválil přesun 10,4 milionu korun uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství na akce spojené s českým předsednictvím v EU, které začne k 1. červenci. Ministerstvo by tak mělo mít na akce související s předsednictvím 15,6 milionu korun. Pro rozpočtové opatření hlasovalo všech 21 přítomných členů výboru.

Ministerstvo plánuje 18 neformálních akcí ve druhé polovině roku, a to včetně neformálního setkání ministrů zemědělství zemí EU za účasti evropského komisaře pro zemědělství i předsedy výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, uvedlo MZe v podkladech pro poslance. Pokud by se tyto akce neuskutečnily, bylo by to výrazně negativně vnímáno a poškodilo by to dobré jméno ČR, uvedl úřad. Navíc by centrálně zajišťovaní dodavatelé uplatnili storno poplatky.

Vláda původně ministerstvu přidělila pouze 5,2 milionu korun na platy osmi nových zaměstnanců, kteří byli byli v souvislosti s předsednictvím přijati. Celkový rozpočet na předsednictví vláda letos v únoru navýšila o 400 milionů, původní rozpočet předpokládal pro letošní rok 1,3 miliardy korun.

Výbor podpořil nový zákon o spolupráci s úřadem EU proti podvodům

Rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit nový zákon o spolupráci ČR s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s tím související změny dalších zákonů. Vládní předloha počítá mimo jiné s tím, že ministerstvo financí by smělo při spolupráci s OLAF vyžadovat od bank a družstevních záložen výpis transakcí a získávat také informace v centrální evidenci účtů.

Podvodem se vedle samotného podvodu bude podle zákona rozumět také úplatkářství nebo jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie. Návrh zákona určuje ministerstvo financí jako příslušný orgán pro zajištění koordinace spolupráce s OLAF, stanovuje jeho pravomoci v rámci této spolupráce, podrobně popisuje způsob opatřování záznamů transakcí, stanovuje povinnost mlčenlivosti o všech údajích a sankce za její porušení.

Návrh také upravuje zpracování osobních údajů a stanovuje sankce pro dožádané subjekty za neposkytnutí vyžádaných informací.

V rámci související novely zákona o bankách a zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech se rozšiřuje seznam možných průlomů bankovního tajemství o možnost, aby si MF při spolupráci s OLAF mohlo vyžádat výpis transakcí. Ministerstvo financí bude kromě jiného opatřovat a předávat informace dostupné v centrální evidenci účtů a bezpečnostních schránek.

Zákon je podle MF potřeba přijmout mimo jiné i z toho důvodu, že v právním řádu ČR nemá žádný úřad takovou působnost, kterou vyžaduje opatření EU. Příslušné zákony totiž taxativně stanovují, kdo může o informace žádat. Jako nejvhodnější byl zároveň pro spolupráci s OLAF vybrán Centrální kontaktní bod AFCOS (Anti-Fraud Coordination Service – Koordinační služba pro boj proti podvodům) na ministerstvu financí. Ten byl již v roce 2008 převeden z Nejvyššího státního zastupitelství na MF.

Výbor přerušil jednání o novele autorského zákona do konce srpna

Sněmovní kulturní výbor dnes opět přerušil projednávání vládní novely autorského zákona. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) poslance požádal o čas do konce srpna, aby jeho úřad mohl zvážit postoj k některým z osmi pozměňovacích návrhů. Výbor by se měl k návrhu vrátit 31. srpna, nebo 14. září.

Vládní předloha má v návaznosti na směrnice EU zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu, stejně jako spravedlivou odměnu pro autory. Zároveň by měla usnadnit využívání obsahu chráněného autorskými právy ve výzkumu či vzdělávání a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví. Sněmovna podpořila novelu v prvním čtení v březnu, výbor pak dostal na její projednání téměř tři měsíce místo obvyklých dvou. Normou se zabýval už 11. května a 1. června, jednání ale přerušil.

K předloze se sešlo osm pozměňovacích návrhů, z toho sedm od poslankyně Kláry Kocmanové (Piráti) a jeden od poslance Jana Laciny (STAN), uvedl předseda výboru Ivo Vondrák (ANO). Kocmanová již dříve uvedla, že vládní Piráti by chtěli novelou posílit práva uživatelů a autorů. Nechtějí ale, aby novela vedla k mazání satiristických děl či karikatur na internetu.

Baxa dnes uvedl, že ministerstvo kultury s některými pozměňovací návrhy nesouhlasí, ale některé nechce odmítnout nepromyšleně. Zmínil návrh od Laciny, který by podle něj novým způsobem upravil vztahy mezi aktéry na mediálním trhu. "Jedná se o úpravu, která velmi silně reaguje na střet, který vzniká mezi prostředím internetových platforem a mezi vydavateli, kteří působí v oblasti 'tradičních médií' a jedná se o záležitost, která vyžaduje velkou diskusi," řekl. Požádal proto poslance o další čas na to, aby ministerstvo mohlo svůj postoj k návrhu zvážit. Výbor jednomyslně souhlasil s tím, že se k návrhu vrátí 31. srpna, nebo 14. září.

K ostře sledovaným změnám novely patřily již dříve zejména úpravy, které mají přinutit internetové společnosti, aby médiím platily za využívání jejich obsahu. Firmy jako Google nebo Facebook podle předlohy musí získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání článků publikovaných na internetu. Obdobné jednání v zahraničí bylo kvalifikováno jako možné zneužití dominance digitálních platforem, a vedlo k šetření ze strany příslušných dozorových úřadů pro hospodářskou soutěž, uvedl dříve ředitel Unie vydavatelů Václav Mach. Internetové společnosti změnu kritizovaly.

Změna, kterou připravila už bývalá vláda, měla být podle Baxy začleněna do českého právního řádu do loňského 7. června. Sněmovna v předvolebním složení ji ale nestihla projednat. Novela vychází z evropských směrnic, které také upravují povinnosti vysílatelů poskytujících on-line vysílání nebo přenos vysílání.

Výbor doporučil schválit návrh zákona o ochraně památek v zemích původu

Sněmovní výbor pro kulturu dnes jednomyslně doporučil plénu schválit vládní předlohu zákona o ochraně památek v zemích původu. K normě podle předsedy výboru Iva Vondráka nepřišly pozměňovací návrhy. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) a poslanec Lubomír Brož (ANO) v roli zpravodaje tisku se shodli, že návrh zákona je neproblémový. Jeho účelem je v souladu s unijním právem určit postup při zabavení nelegálně dovezených kulturních předmětů do zemí EU a vrácení do zemí, odkud pocházejí.

Nová pravidla mají podle vládní předlohy zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť. V některých politicky nestabilních státech Blízkého východu se tak získávají peníze sloužící k financování terorismu.

Zákon připravila už minulá vláda Andreje Babiše (ANO), Sněmovna v předvolebním složení jej ale nestihla schválit. Podle ministra Baxy měl být zákon přijat už předloni a jeho schválení by bylo "užitečné a bohulibé". Baxův návrh na zkrácení lhůty na projednání zákona ale Sněmovna neschválila.

Opětovně předložený návrh stanovuje postup ministerstva kultury a českých celních úřadů pro případ, že by čeští celníci kulturní statek dovezený v rozporu s právními předpisy země původu zachytili. Upravuje postup od zadržení předmětu přes jeho přezkoumání odbornou příspěvkovou organizací ministerstva kultury, tedy třeba Národním muzeem, Národní knihovnou nebo Národním památkovým ústavem, až po rozhodnutí ministerstva kultury o zabavení kulturního statku a jeho vrácení do země původu.

"Řekl bych, že tento návrh zákona je nejenom věcně neproblémový, ale také velmi důležitý," uvedl dnes Baxa. "Po zkušenostech, které Evropa nebyla s drancováním kulturních statků jednak v souvislosti s válkou v Sýrii, jednak v souvislosti například s děním na území Iráku, se ukazuje, že kulturní dědictví v tom širším slova smyslu je stále důležitější a tento zákon má zpřesňovat postup ministerstva kultury a dalších orgánů v případě, když se taková věc identifikuje," řekl.

Podle něj má ČR srovnatelnou zkušenost s péčí o odcizené kulturní statky jako jiné evropské země. Pro usnesení výboru doporučující plénu schválení normy v předloženém znění se vyslovilo všech 15 přítomných poslanců.

Navrhovaná právní úprava představuje první část adaptace evropské normy, její implementační lhůta byla 28. prosince 2020. Druhá část bude následovat nejpozději do června roku 2025 v souvislosti se vznikem připravovaného centralizovaného elektronického systému, který členským státům bude sloužit k výměně informací o dovozech kulturních statků ze třetích zemí.

V českém právním řádu nejsou předkládaná pravidla novinkou. Navazují na Úmluvu o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970, ke které tehdejší Československá socialistická republika přistoupila v roce 1977.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 19. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď