Tradičním automobilům má být po roce 2035 odzvoněno, ať žijí modely nové. Stejně jako nové, obnovitelné zdroje energií, na něž EU sází. Koncerny Volkwagen a E.ON se nyní pokusí spojit obojí: vyrábět auta na elektřinu a zároveň v nich skladovat proud, který v danou chvíli nikdo nepotřebuje.
Elektromobily, kromě svého přínosu pro ochranu klimatu, by se podle tohoto plánu staly zároveň příspěvkem k tomu, aby pomohly řešit rýsující se problém výroby elektřiny z ekologických zdrojů. A sice za extrémního stavu, kdy budou větrná a solární zařízení 
vyrábět více proudu než bude zapotřebí. V Evropě, konstatuje deník Handelsblatt, chybí nutné skladovací kapacity pro tyto přebytky, a právě tuto roli by mohly napříště sehrát elektrovozy.
Automobilka Volkswagen a jedna z dceřiných společností gigantu E.ON se už pustily v Sasku do pilotního projektu. „Auto potřebujeme jako součást naší energetické revoluce,” líčí Elke Temmeová, vedoucí odboru pro energie a zacházení s nimi ve Volkswagenu v souvislosti nad německým scénářem vzdát se jádra i uhlí. V poptávce po elektrických vozidlech vidí Temmeová společnou výzvu pro autovýrobce, stejně jako pro energetické operátory.
Gigawatthodiny k ničemu
V Německu se každoročně nespotřebuje více než 6000 gigawatthodin elektřiny získané z větrníků a solárních panelů. Hodnota toho objemu činí zhruba jednu miliardu eur. Na vině jsou neexistující zásobníky, do nichž by bylo možné tento proud uložit. Tato porce energie by přitom vystačila pro celoroční provoz 2,7 milionů elektroaut.
Aby vozidla fungovala jako zásobníky elektřiny, musí být přednostně posílena veškerá energetická infrastruktura. „Automobily jsou jakožto skladovací prostor pro energii jen kamínkem v celkové mozaice, již představují chytré sítě,” zdůrazňuje Stephan Lowis, předseda představenstva firmy Envia Mitteldeutsche Energie z Chemnitzu, která je součástí impéria E.ON. Připojení elektrických vozů do tohoto systému mají zabezpečit inteligentní sítě a příslušné aplikace pro mobilní telefony.
Do roku 2030 má po německých silnicích jezdit přibližně 15 milionů aut na elektřinu. Temmeová předpokládá, že tato vozidla mohou uskladnit tolik energie jako 140 přečerpávacích vodních elektráren, zkráceně PVE, Jde o typ elektráren, jež si energii v podobě naakumulované vody dokáží samy uložit.
S vizí, že budou auta sloužit jako zásobníky, se navíc vyplatí dále investovat a stavět zdroje zelené energie, protože na stole bude silný argument, že z výroby nebudou minusy jako doposud.
Informace, technologie, tarify
Prací na společném záměru chtějí Volkswagen a EnviaM prokázat, že jsou vozy pro tento „skladovací scénář” skutečně vhodné. „Stále ještě nevíme až tolik o tom, jak se budou auta jako zásobníky energie chovat a jak bude vypadat jejich provázanost s 
místní energetickou sítí,” připouští Lowis. Do poloviny srpna chtějí experti obou podniků shromažďovat důležité informace. Do praktických testů se pustí tým v Mitnetz ze skupiny EnviaM na 20 elektrovozech Volkswagen ID.
Pokus, který se rozeběhne v Sasku a má se přenést do celého Německa, má být pouhým začátkem. “Kdo má zájem, může se připojit,” říká Stephan Lowis. Auta budou virtuálně spojena s prvkem tamní rozvodné sítě (transformátor) a stanou se součástí aplikace.
Zejména transformátory jsou pro budování inteligentní skladovacích kapacit nezbytné, protože jde o nejnižší stupeň soustavy, z něhož se budou proud distribuovat do aut. Lokální infrastruktura musí být dobře připravena na koncept, že se po vozovkách budou pohybovat miliony elektroaut.
Aby mohl nový skladovací systém s vozy skutečně kooperovat, požadují automobilky změny v legislativě. V té je ukotvena cenová politika pro energie. „Požadujeme od politiky jasný signál, že je pro takový tržní mechanismus, který bude pružný. Jednoduchou cestou, jak umět lépe využívat obnovitelné zdroje, je nastavení uživatelsky příznivých tarifů,” nabádá Elke Temmeová.
Dosavadní tarify jsou ve Spolkové republice příliš tuhé. S výhodnějšími maloobchodními cenami pro odběr třeba v noci nebo v časech, kdy nastane přemíra větru a slunce, budou řidiči více motivováni, aby energii skladovali. A uleví se veřejným skladovacím zařízením. „Od 80 do 90 procent energie může být k dispozici ještě v domovech, nebo na pracovištích,” míní Temmeová.
Do budoucích představ spadá také to, že dodavatel energie uvalí na auta nabíjecí stopku v momentě, kdy bude hrozit přetížení rozvodné sítě. „S pružností, již očekáváme od elektrovozů, předejdeme hrozbám velkého zatížení sítí od samého začátku,” myslí si Elke Temmeová. V politice se o zásazích v extrémních okamžicích sice diskutuje, ale úpravy v zákonných normách odmítla ještě vláda Angely Merkelové.
Nejen tam, ale i zpět
Aby do sebe vše zapadlo, musí odvést kus práce sami autovýrobci. Jen malá část vozů je aktuálně technicky vybavená proto, aby mohla energii skladovat. Většina z nich je 
schopna proud odebrat, ale ne už ho případně vrátit zpět do sítě. Ke slovu by měla přijít tzv. dvoucestná technologie, čili způsob, jak dostat energii z nabité baterie znovu do oběhu. Ve Volkswagenu budou touto vymožeností standardně vybaveny malé autobusy ID.Buzz, tento primát jim připadne od letošního podzimu. Podobné úmysly hlásí jen Hyundai a Ford.
Kolos z Wolfsburgu a EnviaM si jsou jisti, že se nápad udělat z elektroaut přechodné energetické skladiště ujme. Opírají se o významný poznatek branže: osobní automobil je z 90 procent mimo provoz. Používán je po dobu zbylých deseti procent. Vždy tedy budou na světě miliony aut, které budou stát a budou do nich moci být “natankovány” přebytky z větrných a solárních generátorů.
Představa, jak to vše dopadne, je zatím otevřená. Z koncepce by měl profitovat majitel auta, které poslouží jako zásobník. Jako jisté se jeví, že proud určený pro nabíjení a případné skladování bude levnější. „Energetickou revoluci chceme i díky automobilům na elektřinu popostrčit do stavu, kdy bude energie pro všechny dostupnější, zelenější a výhodnější,” podtrhuje Elke Temmeová.
Šéf Volkswagenu Herbert Diess už opakovaně prohlásil, že by nabíjení mělo být zdarma pro ty, kdo se budou podílet na skladovacích procesech. Když tomu tak bude, mohou si ruce mnout i automobilky. Vozy půjdou na odbyt a výrobci si nechají za zabudování skladovacích možností v autech zaplatit. Od státu, nebo přímo od zákazníků.
