Macron obhájil mandát, chce být prezidentem i pro voliče krajní pravice

foto Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho manželka Brigitte zdraví Macronovi příznivce 24. dubna 2022 poté, co odhady ukázaly jeho znovuzvolení do funkce.

Paříž - Emmanuel Macron byl dnes znovuzvolen francouzským prezidentem. Projekce francouzských médií mu přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová, jež si připíše asi 42 procent odevzdaných lístků, uznala svou porážku. Svůj výkon i tak označila za zářné vítězství a řekla, že hodlá proti Macronovi dále bojovat, zejména v červnových parlamentních volbách. Macron ve vítězném projevu řekl, že chce být prezidentem i pro stoupence krajní pravice, která dnes zaznamenala svůj dosud nejlepší výsledek v moderní francouzské historii. Francouzskému prezidentovi gratulovala ke znovuzvolení řada evropských i světových lídrů.

"Myslím na ty, kteří volili Marine Le Penovou (...), protože od této chvíle už nejsem kandidátem jednoho tábora, ale prezidentem všech. Vím, že mnoho našich spoluobčanů, kteří se dnes rozhodli pro krajní pravici a také hněv a nesouhlas, které je přiměly k volbě tohoto projektu, si žádají odpověď. Je to má odpovědnost," slíbil Macron v povolebním proslovu pod Eiffelovou věží.

"Budu dál bojovat za Francii a Francouze," řekla Le Penová, jež uznala porážku již asi 20 minut po ohlášení prvních projekcí. "Právě začala velká legislativní volební bitva," dodala v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které budou v červnu.

Dnešní druhé kolo prezidentských voleb provázela výjimečně nízká volební účast, k urnám přišlo jen něco málo přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969. Řada lidí byla podle pozorovatelů nespokojena s výběrem v druhém kole, mnozí pak dali svůj hlas Macronovi jen kvůli tomu, aby zabránili vítězství krajní pravice.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí gratulovali Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie a lídři řady evropských zemí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování "skvělé spolupráce", podobně se vyjádřil i britský ministerský předseda Boris Johnson. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v "bouřlivém období" dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie, italský premiér Mario Draghi označil výsledek francouzských voleb za úžasnou zprávu pro Evropu. Voliči Emmanuela Macrona vyslali jasný proevropský signál, je přesvědčen německý kancléř Olaf Scholz.

Macronovi poblahopřál i český premiér Petr Fiala, ČR má podle něj zájem rozvíjet vzájemné vztahy. Výsledek přivítal i šéf české diplomacie Jan Lipavský, který popřál Macronovi odvahu do dalších pěti let služby Francii a Evropě. Je podle něj třeba řešit výzvy od války na Ukrajině po klimatickou změnu.

Macronovo znovuzvolení přivítali také slovenská prezidentka Čaputová, premiér Eduard Heger i šéf diplomacie Ivan Korčok.

Rychlé reakce přišly i od francouzských politiků, radikální levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který v prvním kole voleb skončil na třetím místě, Macrona kritizoval jako prezidenta zvoleného nejnižším počtem hlasů v dějinách Francie a vyzval Francouze, aby nepolevovali ve svém boji. Le Penové zase vyslovil uznání krajně pravicový Éric Zemmour.

V některých velkých francouzských městech vypukly po oznámení očekávaných výsledků prezidentských voleb protesty. V centru Paříže podle médií policie rozháněla demonstranty nespokojené s výsledkem slzným plynem stejně jako v Rennes, kde protestující zapálili v ulicích barikádu. Demonstrace o několika stovkách lidí byly hlášeny rovněž z Marseille, Toulouse, Lyon, Nantes, či ze Štrasburku.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je středa 5. října 2022

Očekáváme v 21:00 14°C

Celá předpověď