Voliči určí nové složení jediné přímo volené instituce EU

foto Evropský parlament. Ilustrační foto.

Brusel - Od čtvrtka do neděle vyberou voliči v Evropské unii dohromady 751 nových členů Evropského parlamentu (EP). Změn tak po pěti letech dozná jediná přímo volená unijní instituce, které dosud dominovala velká koalice lidovců a socialistů s jasně prointegračním pohledem na další vývoj unie.

Průzkumy dávají tušit příchod řady zástupců různých euroskeptických či přímo protiunijních stran a tedy daleko rozdrobenější parlament, v němž budou po ztrátách muset dosavadní největší frakce hledat nové partnery. Přes očekávané zisky protiunijní pravice zřejmě zůstane v jasné menšině a nebude mít na chod nového parlamentu větší vliv. Volby také mohou mít přímé dopady na politické dění v některých členských zemích.

Ve specifické situaci je Británie, kde se hlasuje i přes to, že země by měla na konci října z unie odejít. Až z ní opravdu odejde, změní se i složení EP - některé země si o několik křesel polepší, celkový počet europoslanců ale klesne na 705.

Evropský parlament, do kterého čeští voliči své zástupce vyslali poprvé v roce 2004, se dohromady s Radou EU, v níž rozhodují členské země, spolupodílí na tvorbě evropské legislativy a rozpočtů, ratifikuje také například obchodní smlouvy s třetími zeměmi. Česko bude mít jako dosud 21 zástupců. Ti ovšem nebudou vždy společně hájit české zájmy, protože se stávají na základě stranické příslušnosti součástí různých celoevropských politických rodin. A ty, stejně jako strany v české sněmovně, prosazují různé pohledy na řešení klíčových evropských politických témat.

Europarlament musí - a bude to po prázdninách jedna z prvních věcí k řešení - potvrdit nového předsedu Evropské komise. Toho parlamentu navrhnou premiéři a prezidenti členských zemí "s přihlédnutím k výsledkům voleb do EP". První debata na toto téma je čeká už v úterý hned po volbách. Předseda Evropské rady Donald Tusk chce mít věc vyřešenou už na řádném červnovém summitu - a to i hlasováním, pokud se lídři neshodnou na konkrétním jménu konsensuálně. Otázka má přitom přímou souvislost s obsazováním dalších vrcholných postů v EU, včetně pozice předsedy EP.

Dvě dosavadní největší frakce, které společně měly nadpoloviční většinu, tedy lidovci (EPP) a socialisté (S&D) prosazují, aby byl nástupce Jeana-Claudea Junckera vybrán z "vedoucích kandidátů", tedy jakýchsi celoevropských volebních lídrů. Za EPP je to Němec a dosavadní šéf její frakce v EP Manfred Weber, socialisté počítají s výrazným místopředsedou komise, Nizozemcem Fransem Timmermansem.

Šéfové států a vlád už ale dali najevo, že tento proces, použitý už v roce 2014, nehodlají přejmout automaticky a tak je možné, že ke schválení novému parlamentu navrhnou někoho jiného. Je to o to pravděpodobnější, že kvůli očekávaným ztrátám budou nejspíš EPP a S&D k udržení své "proevropské" velké koalice zřejmě potřebovat třetího partnera či dokonce partnery dva - asi liberální frakci ALDE a případně evropské Zelené, kteří by mohli posílit například v Německu.

"Média teď hodně zdůrazňují očekávaný volební růst populistické pravice, ale osobně si myslím, že přes zisky zůstanou v europarlamentu menšinou," řekl v rozhovoru se zpravodajem ČTK Stefan Lehne z Carnegieho nadace. Podobná uskupení sice možná obsadí až třetinu křesel, jejich vliv a schopnost narušit práci EP však bude limitována jejich vzájemnými neshodami. Je tak podle něj otázkou, zda se jim podaří v EP ustavit jednu společnou parlamentní frakci.

Volby tak podle Lehneho nakonec ukáží, že silná proevropská většina v europarlamentu v ohrožení není. "Novým prvkem ale bude právě to, že EPP a sociální demokraté ztratí většinu. Velká koalice, která EU ovládala po desítky let, přestává existovat," upozornil. Rozhodování EP a hledání koalic pro podporu konkrétní podoby konkrétních návrhů tak bude nejspíš o něco komplikovanější než dosud.

Lehne také připomněl, že v souvislosti s eurovolbami bude zajímavý vývoj v několika členských zemích - ve Francii například otázka, zda a do jaké míry se Marine Le Penové podaří oslabit pozici prezidenta Emmanuela Macrona. Podobně může propad německých sociálních demokratů ovlinit politický vývoj v Berlíně. Itálie bude zase sledovat, jak si povede Liga vicepremiéra Matteo Salviniho, který by v případě výrazného úspěchu nejspíš vážně uvažoval o způsobech, jak se dostat do čela vlády.

Eurovolby ukáží také rozložení sil v Polsku či to, do jaké míry nynější aféra poznamenala rakouské svobodné (FPÖ). V Belgii voliči rozdají politikům karty také na celostátní úrovni.

Výsledky eurovoleb se začnou zveřejňovat poté, co skončí hlasování v neděli ve 23:00 v Itálii. Odhady z některých zemí budou ale k dispozici už během nedělního večera a před půlnocí bude už také poměrně jasný obrázek o rozložení sil v novém EP.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je čtvrtek 19. září 2019

Očekáváme v 21:00 9°C

Celá předpověď