Propekingští kandidáti vyhráli kontroverzní parlamentní volby v Hongkongu

foto Volební komise vysypává z urny hlasovací lístky do parlamentních voleb v Hongkongu.

Hongkong - Kandidáti věrní čínské komunistické vládě jasně zvítězili v nedělních parlamentních volbách v Hongkongu. Informovaly o tom světové agentury. Účast prodemokratických uchazečů v podstatě znemožnily změny volebních zákonů, které Čína schválila v letošním roce. Skupina západních zemí vyslovila v této souvislosti obavy. K urnám přišlo jen 30 procent oprávněných voličů, což je historicky nejnižší účast v hongkongských volbách. Při předchozím hlasování v roce 2016 byla volební účast téměř dvojnásobná.

Fotogalerie

Voliči rozhodovali o 20 z 90 členů hongkongského parlamentu. Kandidáty musela předem schválit komise, která posuzovala, zda jsou dostatečně "vlastenečtí", tedy loajální centrální vládě v Pekingu. Třicet poslanců vybíraly zájmové a profesní skupiny, 40 zbývajících volební výbor. Tento systém zaručuje, že zákonodárný sbor obsadí především propekingští politici.

Podle místního zpravodajského serveru HK01 získali propekingští politici 82 z 90 křesel hongkongského parlamentu, u většiny dalších nebyla politická příslušnost známá, uvedla stanice BBC News. Jediným politikem nakloněným opozici, který se do parlamentu dostal, je vůdce centristické Třetí strany Tik Chi-yuen, který byl v minulosti členem opoziční Demokratické strany.

Šéfka propekingského Demokratického spojenectví pro pokrokový a lepší Hongkong, které ve volbách získalo polovinu volených křesel, prohlásila, že pravidla umožňující kandidovat pouze "vlastencům" vedení Hongkongu zdokonalí. "Je ale potřeba určitý čas, aby si lidé na tento systém zvykli," uvedla Starry Leeová.

Británie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyjádřily v dnešním společném prohlášení v reakci na volby hluboké obavy ohledně narušování demokratického volebního systému v Hongkongu. Za nedemokratické označily volby také mezinárodní organizace pro lidská práva a prodemokratické hongkongské strany.

Čínský styčný úřad v Hongkongu, který zajišťuje komunikaci mezi Pekingem a tímto poloautonomním čínským územím, naopak volby označil za "úspěšné uplatnění demokracie s hongkongskou charakteristikou". Mluvčí čínské diplomacie Čao Li-ťien svedl nízkou volební účast na "pandemii covidu, vměšování zahraničních sil a protičínské živly odhodlané zničit Hongkong".

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. Čína zde uplatňuje princip jedna země dva systémy, ale svobody, které má garantovat, postupně omezuje. Od masových prodemokratických demonstrací v roce 2019 byla řada předních prodemokratických aktivistů zatčena nebo uprchla do zahraničí.

Účast v nedělních volbách dosáhla pouhých 30,2 procenta, zatímco před pěti lety byla 58,3 procenta. Místních voleb v roce 2019 se zúčastnilo dokonce 71 procent voličů; kolem 90 procent ze 452 míst tehdy získali demokraté. Demokrat Sunny Cheung, který před stíháním uprchl do Spojených států, řekl, že většina obyvatel Hongkongu nedělní "volby vědomě bojkotovala, aby ukázala světu svou nespokojenost".

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 21. května 2022

Očekáváme v 9:00 20°C

Celá předpověď