Vnitro dle Janečka vyřadilo při kontrole jeho archů některé podpisy neoprávněně

foto Podnikatel Karel Janeček hovoří s novináři poté, co odevzdal na ministerstvu vnitra v Praze petiční archy a přihlásil se ke kandidatuře na prezidenta, 8. listopadu 2022.

Praha - Ministerstvo vnitra podle uchazeče o účast v prezidentské volbě Karla Janečka při kontrole jeho petičních archů vyřadilo některé podpisy neoprávněně. Janeček to uvedl v dnešní tiskové zprávě zaslané ČTK. Vyškrtnut byl i jeho podpis, zjistil jeho tým. Janeček je proto přesvědčen, že chybovost úřadu může být zásadní, je proto podle něho na místě jeho přezkoumání. Ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat kandidátní listinu Janečka právě kvůli vysoké chybovosti v odevzdaných podpisech.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že Janečkovi ze 74.208 podpisů započetlo po kontrole vybraných vzorků 48.091 podpisů. K registraci jich potřeboval 50.000. U podpisů musí podporovatel uvést své jméno a příjmení, datum narození, místo trvalého bydliště, číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu a vlastnoruční podpis. Pokud některý z údajů chybí nebo není úplný, podle zákona se do celkového počtu podpisů nezapočítá.

Janeček dnes v tiskové zprávě uvedl, že považuje za nezbytné, aby Nejvyšší správní soud postup ministerstva vnitra při kontrole podpisových archů přezkoumal. Ve středu proto osobně u soudu podal odvolání.

Uvedl, že ministerstvo vnitra umožnilo jeho týmu, aby nahlédl do vyřazených podpisových archů z kontrolního vzorku. "Víme s jistotou, že mnohé podpisy byly vyřazeny neoprávněně. Je velmi vtipné, že jedním z neuznaných podpisů je můj vlastní!" napsal Janeček. Považuje to za skvělou symboliku toho, že se politický systém v ČR bojí spravedlnosti a svobody.

Poznamenal, že mezi vyřazenými podpisy jsou i takové, které nebylo možné ztotožnit. Chce to řešit s "konkrétními lidmi", kteří mu podpisy dodali. Někteří kandidáti k získání dostatečného počtu podpisů využívali služby agentur. Janeček uvedl, že jeho tým vyřadil nečitelné nebo špatně vyplněné řádky. Poznamenal, že detailnější kontrolu provést nemohl, protože nemá přístup do registru občanů.

"Nicméně fakt, že mezi vyřazenými podpisy jsem našel svůj vlastní i mnohé jiné, které skutečně existují, mě utvrdil v tom, že chybovost na straně ministerstva vnitra může být zásadní," uvedl kandidát. Zaměstnanci vnitra mají podle něj dle volebního zákona povinnost při manuálním ztotožňování udělat maximum ve prospěch kandidáta. Uvedl, že se tak v jeho případě nestalo. "Můj podpis byl vyřazen na základě čísla OP (občanského průkazu). Při ztotožňování je přitom rozhodujícím údajem datum narození," poznamenal.

Dodal, že sami zaměstnanci vnitra z toho byli zaskočeni. "Dvojí kontrola je zavedena proto, aby se snížila chybovost. Ve chvíli, kdy stroj prokazatelně chybně vyřadil podpis Karla Janečka, není zcela zřejmé, proč ho i druhá - manuální kontrola pracovníků ministerstva vnitra taktéž vyřadila," doplnil.

Na facebooku Janeček zveřejnil fotografii archu, na který se podepsal. Problém zřejmě vznikl u prvního čísla občanského průkazu, kdy Janečkem zapsaná číslice 2 připomíná jedničku. Janeček u příspěvku poukázal na to, že vyplňování archů není cvičení krasopisu a že všechna čísla občanských průkazů začínají dvojkou. Poznamenal také na to, že úřad kontroluje pouze správnost zapsaných údajů a ne pravost podpisu.

Ministerstvo vnitra ověřuje správnost údajů na peticích namátkově na náhodném vzorku 8500 občanů na každé petici. Pokud je počet chybných podpisů pod tři procenta, odečte jen zjištěné chybné záznamy. Pokud zjistí chybovost tří procent a více podpisů, provede kontrolu u dalšího, stejně velkého vzorku. Pokud má druhý kontrolní vzorek chybovost pod tři procenta, vnitro do celkového počtu podpisů opět nezapočítá pouze ty záznamy, u kterých zjistilo chyby. Pokud ale chybovost přesáhne tříprocentní hranici včetně i u druhého vzorku, odečte ministerstvo od celkového počtu na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích. Postup vychází ze zákona o volbě prezidenta republiky.

Přihlášku do voleb poslalo 22 lidí, z toho jeden opožděně. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo devět z nich, ostatní kvůli nesplnění předepsaných povinností vyřadilo.

Janeček chce, aby právní úpravu prezidentské volby přezkoumal Ústavní soud

Právní úprava přímé volby prezidenta je podle nezaregistrovaného kandidáta Karla Janečka netransparentní a nesrozumitelná, vytváří právní nejistotu a nerovnost mezi kandidáty. Janeček proto požádal Nejvyšší správní soud (NSS), aby se kvůli pochybnostem o ústavnosti normy obrátil na Ústavní soud.

Požadavek na přezkoumání zákona Ústavním soudem je součástí návrhu, jehož prostřednictvím Janeček u NSS zpochybnil své vyřazení z voleb. Ministerstvo vnitra mu neuznalo část podpisů, nedosáhl tak požadované hranice 50.000 občanských podporovatelů.

"Aktuální právní úprava dle přesvědčení navrhovatele (Karla Janečka) vytváří nerovné prostředí v politické/volební soutěži a omezuje 'občanské' kandidáty v přístupu k veřejným funkcím. Právní úprava je ve svém důsledku dle názoru navrhovatele protiústavní," stojí v návrhu.

Janeček poukazuje například na to, že zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje rozdílně rozsah povinných údajů u navrhujících poslanců a senátorů oproti občanům, kteří podepisují petiční archy. Poslanec či senátor je povinen připojit pouze jméno, příjmení, funkci a podpis. Občané vedle jména a příjmení připojují datum narození, adresu a číslo občanského či cestovního dokladu.

"Zákonodárce přijatou zákonnou úpravou vytvořil prostředí, v němž se snaha 'občanského' kandidáta o získání podpory občanů, o projevení vůle, že kandidáta chtějí na Hradě, proměňuje do snahy o nashromáždění předepsaného počtu správných osobních údajů," pokračuje návrh.

Janeček kritizuje také princip namátkových kontrol údajů ve dvou kolech, pokaždé na vzorku 8500 podpisů. "Požadavek Ústavy na dosažení nejméně 50.000 platných podpisů je zcela zřejmý a není možné jej zákonnou normou nahradit způsobem, který dosažení této mety zjišťuje pouze pravděpodobně, zhruba, snad," míní Janeček.

Nejvyššímu správnímu soudu Janeček prioritně navrhl, aby věc předložil ústavním soudcům. Pokud návrhu nevyhoví, měl by NSS podle Janečka nařídit ministerstvu vnitra, aby jej pro lednovou volbu zaregistrovalo. Domnívá se, že vnitro při kontrole jeho petičních archů vyřadilo některé podpisy neoprávněně. "Je velmi vtipné, že jedním z neuznaných podpisů je můj vlastní!" uvedl Janeček.

Registrace Rohanové byla nezákonná, tvrdí u soudu Hilšerovi podporovatelé

Ministerstvo vnitra postupovalo nezákonně, když pro prezidentskou volbu registrovalo Denisu Rohanovou, tvrdí senátoři, kteří podpořili kandidaturu Marka Hilšera. Potřebné podpisy Rohanové dodali členové minulé Poslanecké sněmovny, jejichž mandát vypršel v říjnu 2021. Tehdy ještě nebyla volba prezidenta vyhlášená, nebylo jasné ani to, kdy se přesně uskuteční. Hilšerovi podporovatelé se obrátili na Nejvyšší správní soud (NSS), domáhají se vyřazení Rohanové z voleb. ČTK se s jejich podnětem seznámila.

"Návrh je možné podat až od okamžiku vyhlášení volby. Jeho náležitosti, včetně existence mandátu podporujícího poslance či senátora, je pak třeba posuzovat ke dni podání takového návrhu po vyhlášení volby. Registrace je tedy nepochybně nezákonná," stojí v návrhu senátorů.

Právní názor ministerstva vnitra by podle senátorů vedl k absurdním důsledkům. Kladou například otázku, zda by si mohla Rohanová stejným způsobem, s mnohaletým časovým předstihem, opatřit podpisy pro prezidentskou volbu v letech 2028 nebo 2033. "Z hlediska logiky akceptované odpůrcem (ministerstvem vnitra) asi ano, protože pro něj žádné limity v tomto ohledu neplatí a on sám jejich existenci jakkoliv nenaznačuje," napsali senátoři. Jde podle nich o neudržitelný výklad.

Registrací Rohanové vnitro podle senátorů porušilo princip férovosti politické soutěže, její zákonnost i ústavnost. Poukázali na to, že nikdo z podporovatelů Rohanové už v Poslanecké sněmovně nezasedá. Jejich mandát skončil podle senátorů 20. října 2021, přičemž návrh na registraci Rohanové obdrželo vnitro až 21. října, což členové horní komory pokládají za další důvod pro vyřazení prezidentky České asociace povinných z lednových voleb.

Rohanová na facebooku napsala, že NSS má nelehkou roli. "Napadá-li někdo sběr podpisů před vyhlášením voleb, co potom ti, kteří sbírali od občanů prokazatelně také před tím? Kolik těch podpisů bylo? Mají v tom případě dostatečný počet od vyhlášení voleb?," uvedla Rohanová. Zdůraznila, že se nevzdá.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je úterý 7. února 2023

Očekáváme v 9:00 -4°C

Celá předpověď