Mexiko udělilo azyl exprezidentu Moralesovi

foto Ilustrační foto - Prezident Bolívie Evo Morales.

Mexiko - Mexiko udělilo azyl bývalému bolivijskému prezidentu Evu Moralesovi, oznámil dnes podle agentury Reuters mexický ministr zahraničí. Morales odstoupil z funkce v neděli po vlně protestů. Po jeho rezignaci složili funkce i viceprezident a předsedové obou komor parlamentu.

"Budeme informovat bolivijské ministerstvo zahraničí, že podle mezinárodního práva by měl mít Morales zajištěn volný průchod," řekl mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard novinářům. O udělení azylu podle něj Mexiko již informovalo i Organizaci amerických států (OAS).

Ebrard již dříve oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijala 20 bolivijských představitelů.

Kde se teď Morales nachází, není jasné. Šéf mexické diplomacie rovněž neupřesnil, zda exprezident o azyl požádal na půdě mexického velvyslanectví či v rezidenci velvyslance v bolivijské metropoli La Paz, jako to již dříve učinili někteří bolivijští politici.

Vlády v regionu jsou znepokojeny vývojem v Bolívii, mluví o puči

Latinskoameričtí vůdci a vlády jsou znepokojeni vývojem v Bolívii po nedělní rezignaci prezidenta Eva Moralese. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a novy argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. Mexiko před pučem varovalo a Peru vyzvalo k obnovení klidu v zemi. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS).

Šedesátiletý Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno.

Protesty v jihoamerické zemi zažehly výsledky voleb, které údajně už v prvním kole 20. října opět vyhrál Morales. Opozice je označila za podvod a uznat je po auditu v zemi odmítla i Organizace amerických států. Morales rovněž přišel o podporu armády a policie. Podle agentury AFP policie v neděli zatkla předsedkyni bolivijského nejvyššího volebního soudu. Na svou funkci předsedkyně Senátu už rezignovala také Moralesova spojenkyně Adriana Salvatierraová.

"Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi," napsal na twtteru venezuelský socialistický vůdce. Podle Madura byl Morales donucen k odchodu po třech týdnech demonstrací proti jeho znovuzvolení a proto, že ho opustila armáda. Maduro rovněž vyzval k mobilizaci za záchranu životů domorodých Bolivijců, kteří jsou podle něj oběťmi rasismu.

Argentinský prezident Fernández rovněž prohlásil, že proti Moralesovi je veden puč. "Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách, svou příští vládu," uvedl levicový politik na twitteru.

Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. "Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století," napsal Ebrard na twitteru.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador napsal, že jeho země oceňuje "odpovědný přístup prezidenta Bolívie Eva Moralese, který dal přednost odstoupení, než aby vystavil svůj lid násilí".

Peru vyzvalo k obnovení "pokojného života" v Bolívii. Peruánská vláda rovněž vyzvala ke konání transparentních voleb v Bolívie za pomoci Organizace amerických států.

Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady OAS s cílem "hledat řešení složité institucionální situace" v Bolívii. Podle Kolumbie ke rovněž třeba zajistit, aby se bolivijští občané mohli svobodně vyjádřit ve volbách a zvolili si novou vládu.

Kolumbijský ministr zahraničí Carlos Holmes Trujillo už 4. listopadu na mimořádném zasedání stálé rady OAS vyzval bolivijskou vládu, aby uspořádala druhé kolo voleb mezi Moralesem a opozičním kandidátem Carlosem Mesou.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je pondělí 18. listopadu 2019

Očekáváme v 15:00 7°C

Celá předpověď