Vláda schválila půjčku od EIB na železnice či dotace pro zemědělce

foto Ilustrační foto - Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová.

Praha - Vláda na dnešním jednání schválila půjčku 11,5 miliardy korun od Evropské investiční banky na modernizaci železnic. Ministři také zvýšili dotace pro zemědělce a potravináře, příští rok by měli získat 3,8 miliardy korun. Kabinet přijal i návrh novely o nemocenském pojištění, podle kterého by měli lékaři od července 2019 začít vyplňovat část neschopenek jen elektronicky.

Česko si půjčí z EIB 11,5 miliardy korun na železnice

Česko bude v letech 2019 až 2025 čerpat na modernizaci železnic úvěr 11,5 miliardy korun od Evropské investiční banky (EIB). Na jednání to schválila vláda, informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Peníze chce stát investovat do rozšíření osmi úseků železničních koridorů. Skutečná výše vyčerpaných peněz se bude odvíjet od reálných nákladů na stavby. Dalších 11,5 miliardy korun poskytne na projekt stát a necelou miliardu budou tvořit peníze z evropských fondů.

Modernizace by se měla zaměřit na rozšíření některých úseků. Konkrétně jde o úseky Velim - Poříčany, Choceň - Uhersko, Ústí nad Orlicí - Brandýs nad Orlicí, Adamov - Blansko, Brno-Maloměřice - Adamov, Lipník nad Bečvou - Drahotuše, Polom - Suchdol nad Odrou a Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem.

Podpora byla schválena zatím jen pro úseky Velim - Poříčany a Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem, jejichž příprava je podle ministerstva nejdále. Podpora dalších úseků bude podle úřadu záviset na podmínkách grantu.

Ministerstvo dopravy chce pomocí úvěrů z EIB nahradit ubývající zdroje peněz na investice do dopravní infrastruktury. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v dubnu uzavřel se zástupci EIB memorandum o spolupráci, díky kterému by mělo Česko na dopravní projekty získat celkem až 100 miliard korun. Výstavba dopravní infrastruktury je v současnosti vedle národních zdrojů částečně financována také z Operačního programu doprava (OPD) a Connecting Europe Facility (CEF).

Zemědělcům se příští rok zvednou národní dotace

Na národních dotacích by měli zemědělci, potravináři nebo chovatelé zvířat v příštím roce získat 3,8 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 750 milionů korun. Schválila to vláda. Největší podíl chce dát ministerstvo hospodářům starající se o zvířata.

"Posílení je z toho důvodu, aby mohly být dotační programy propláceny v maximální možné výši. Došlo také k rozšíření spektra dotačních programů, nově jsou například navrženy dotační programy Podpora restrukturalizace ovocných sadů v ekologickém zemědělství a Výkrm skotu," sdělil ČTK mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Rozšíření se podle něj také plánuje v programu na zlepšení životních podmínek v chovech masného skotu a kachen.

Navýšení peněz plánuje resort například na činnost potravinových bank. "Je potřeba tuto aktivitu podpořit, takže jim tento rok poskytneme osm milionů korun a příští rok by se měl rozpočet výrazně navýšit," uvedl Babiš.

Do živočišné výroby směřuje celkem 2,69 miliardy Kč, do rostlinné výroby 351,4 milionu Kč, do potravinářství 568 milionů Kč a na ostatní aktivity 188,7 milionu Kč.

Nejvyšší částku na jednotlivý program - 885 milionů korun - plánuje ministerstvo dát na zlepšení životních podmínek v chovech zvířat. Dalších 775 milionů korun by mělo jít do nákazového fondu na ozdravení chovů hospodářských zvířat. "Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní úkony v chovech prasat a drůbeže je jednou ze základních podpor státu při plnění strategie posílení živočišné výroby, a to zejména chovů prasat a drůbeže," uvádí materiál.

Půl miliardy korun plánuje ministerstvo přerozdělit na podporu zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českých potravinářů. Potravinové banky by se měly na podporu činnosti dočkat 55 milionů korun, letos šlo o 33 milionů korun.

Stát plánuje také 400 miliony korun podpořit producenty a zpracovatele mléka. "Program je zaměřen na zvýšení kvality, v zájmu dlouhodobého zlepšení tržních příležitostí a dosažení konkurenceschopnosti na trhu s mlékem a mléčnými výrobky," uvádí úřad. Producentům mléka by pak mělo jít dalších 50 milionů korun na kompenzaci vícenákladů spojených se společným odbytem mléka.

Část neschopenky by měli lékaři vyplňovat elektronicky

Lékaři v Česku by měli od července příštího roku začít vyplňovat část neschopenek jen elektronicky. České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat pouze přes počítač. Návrh novely o nemocenském pojištění schválila vláda. Ministerstvo práce označilo změnu za první etapu zavádění e-neschopenek. Zaměstnavatelé i lékaři návrh kritizují a mají k němu výhrady.

"Je to v rámci dohod koalice," komentoval Babiš schválení návrhu normy. Ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) podle něj slíbila, že systém bude do poloviny příštího roku funkční.

Vláda počítá s tím, že se od července zruší karenční doba. Obnovení proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci zaměstnavatelé podmiňují zavedením e-neschopenky, aby mohli nemocné pracovníky lépe kontrolovat. Obávají se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Také ministerstvo očekává, že počet krátkodobých neschopností vzroste.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky sociální správě dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. V březnu to podle údajů ČSSZ dělalo 1078 doktorů. Podle ministerstva tak tyto e-neschopenky dobrovolně používají asi tři až čtyři procenta lékařů. Většina zasílá tiskopisy poštou, má na to tři pracovní dny. Informaci o začátku či konci pracovní neschopnosti tedy správa může dostat až s týdenním zpožděním, což podle ministerstva ztěžuje kontrolu.

Doktoři by nově podle návrhu museli poslat oznámení elektronicky nejpozději další pracovní den. Zaslat by ho měli na elektronickou adresu, kterou sociální správa určí. Zaměstnavatelé pak podle novely, kterou nyní posoudí Sněmovna, požádají elektronicky o informace a úřad jim po obdržení jejich žádosti do osmi dnů oznámí, že zaměstnanec je na neschopence, kde pobývá a léčí se a jaké má vycházky. Poskytnou i adresu lékaře, který neschopenku vystavil.

S novelou nejsou spokojeni zaměstnavatelé a sdružení lékařů. Svaz průmyslu a dopravy požadoval, aby firmy nemusely o informace žádat a dostávaly je rovnou. Podle zástupců podniků ministerstvo chystaný ucelený projekt e-neschopenek odkládá a navrhuje provizorní řešení, kdy lékaři budou zasílat část tiskopisů s citlivými údaji nemocných elektronickou poštou. Ministerstvo to vyvrací, podle něj "veškerá komunikace a zasílání osobních údajů bude probíhat prostřednictvím zabezpečeného kanálu" jako u nynějších e-podání. Podle Hospodářské komory navíc hrozí, že řada starších praktiků kvůli povinné elektronické komunikaci odejde do důchodu.

Sdružení praktických lékařů v připomínkách uvedlo, že změna očekávaný efekt nepřinese a jen přibude administrativa. Lékařská komora označila navrhovaný postup za nesystematický a trvá na jeho zamítnutí. Poukázala na to, že stejný princip už se jednou odmítl s tím, že se vypracuje ucelený model.

Projekt e-neschopenek se má podle dosud platného zákona spustit od ledna 2019 a má být součástí jednotného informačního systému resortu. Práce na něm zastavila bývalá ministryně první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Podle ní se elektronické neschopenky kvůli nepřipravenosti nedaly od příštího roku stihnout. Kabinet v červnu schválil návrh na jejich vyškrtnutí ze zákona s tím, že od roku 2021 by měl fungovat úplně nový projekt. Tento odklad ale zákonodárci nestihnou projednat. Ve Sněmovně proto poslanci ČSSD navrhli takzvaný přílepek k novele o lékařské posudkové službě, podle něhož by se měl projekt odložit na leden 2020.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 14. listopadu 2018

Očekáváme v 7:00 5°C

Celá předpověď