Vláda schválila podporu živnostníkům i podnikatelům

foto Ilustrační foto - Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vystoupili na tiskové konferenci po jednání vlády 5. října 2020 ve Strakově akademii v Praze.

Praha - Živnostníci budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let. Záruční program COVID III bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Vláda dnes také schválila příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 500 Kč denně pro podnikatele, kteří museli kvůli nejnovějším opatřením vlády uzavřít provozy nebo jim bylo zamezeno podnikání.

Živnostníci budou čerpat ošetřovné ve výši 400 Kč na den

Živnostníci, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let nebo postiženého člověka, o kterého se musejí starat. Na pomoc je v první etapě vyčleněno 200 milionů korun z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Schválila to dnes vláda. Po mimořádném jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Video: Vláda schválila příspěvek podnikatelům s uzavřenými provozy
16.10.2020, 20:59, autor: ČTK/Marek Opatrný, zdroj: ČTK

Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat MPO. Pro co nejrychlejší získání peněz resort doporučuje zaslání žádosti elektronickou cestou. Nárok na podporu nemají lidé, kteří pobírají invalidní nebo starobní důchod, mají jiné zaměstnání, čerpají rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, upozornilo MPO.

Podle šéfa resortu Karla Havlíčka (za ANO) bylo v tomto programu schváleno 190.000 žádostí za 2,2 miliardy korun.

Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun. Ošetřovné mohly čerpat podle nových pravidel na děti do 13 let.

Za běžných okolností mají na ošetřovné nárok jen zaměstnanci, a to na děti do deseti let a na devět dnů. Samoživitelky a samoživitelé ji mohou pobírat až 16 dnů. Z nemocenského pojištění se poskytuje 60 procent základu výdělku. Ministerstvo práce chystá úpravu normy o krizovém ošetřovném s podporou po celou dobu karantény či výuky na dálku. Sněmovna by novou normu měla projednat příští týden.

Kvůli zhoršené epidemiologické situaci musely školy s výjimkou mateřských od středy zavést výuku na dálku. Děti z prvního stupně by se do škol měly vrátit 2. listopadu.

Vláda schválila příspěvek podnikatelům s uzavřenými provozy

Vláda dnes schválila příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 500 Kč denně pro podnikatele, kteří museli kvůli nejnovějším opatřením vlády uzavřít provozy nebo jim bylo zamezeno podnikání. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu musí odsouhlasit Parlament, ministryně změnu navrhuje projednat ve stavu legislativní nouze.

Ministerstvo financí odhaduje, že na současnou verzi příspěvku by mohlo dosáhnout zhruba 250.000 podnikatelů. Žádost bude možné podat nejdéle dva měsíce po skončení bonusového období na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

"O bonus mohou požádat podnikatelé, kterým jsme přímo usnesením vlády vypnuli podnikání a zamezili podnikat," uvedla ministryně. Další podmínkou o žádost je, že příjmy z podnikání musí být u žadatele větší než polovina příjmů. Žádosti bude možné podávat v době nouzového stavu, který byl vyhlášen od 5. října na 30 dnů.

O příspěvek budou moci požádat podnikatelé za každý den zákazu či omezení podnikání způsobených vládními restrikcemi, a to v období vymezeném nouzovým stavem od 5. října do 4. listopadu s možností jeho automatického prodloužení. Nyní tak jde až o 15.500 Kč za 31 dní nouzového stavu. Podmínkou je převažující činnost podnikání v oboru, který byl přímo uzavřen v důsledku vládních restrikcí.

Ve srovnání s příspěvkem z jara již nebude finanční správa zkoumat souběh se zaměstnáním, ale pouze tzv. dominantní zdroj obživy za období od 1. června do 30. září 2020 ve vybraných oborech.

O příspěvek tak mohou požádat podnikatelé, tedy OSVČ nebo společníci malých s.r.o, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními. Jde například o restaurace, bary nebo fitness centra. Podmínkou je ale podle Schillerové, že zároveň nečerpají podporu v rámci programu Antivirus.

Vedle přímo zasažených podnikatelů mohou o příspěvek požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory významně navázáni, například jsou tyto obory majoritními odběrateli jejich služeb. Klíčovou podmínkou přitom je podle ministerstva financí omezení této činnosti o nejméně 80 procent za období od června do září. "Současně platí, že tato činnost musí být pro dodavatelský subjekt majoritním příjmem obživy," dodal úřad.

Příspěvek mohou také získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech. Ti musí prokázat práci na dohodu, za kterou veřejným rozpočtům plynou příslušné odvody, po dobu nejméně tří ze čtyř předcházejících měsíců. "Stejně jako na jaře nicméně nárok žadatelů na kompenzační bonus nebudou finanční úřady zdlouhavě ověřovat a vyplatí ho v řádu dní na základě podepsaného čestného prohlášení o splnění zákonných podmínek. Případné kontroly oprávněnosti tohoto nároku tak lze očekávat spíše ex post," uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo odhaduje, že opatření přijde veřejné finance na 3,9 miliardy korun, z toho dopad do státního rozpočtu bude 2,6 miliardy korun, na rozpočty obcí jedna miliarda korun a na rozpočty krajů 300 milionů korun.

Výpadek rozpočtu obcí nyní na rozdíl od léta nebude ministerstvo financí kompenzovat. Dopady předchozích příspěvků totiž byly podle Schillerové nižší než obcím poskytnuté kompenzace. "Obce tak na kompenzacích již obdržely o osm miliard korun více, což s velkou rezervou postačuje na pokrytí dopadu nyní navrhovaného zákona do obecních rozpočtů," uvedlo ministerstvo financí.

V rámci první vlny pandemie mohli o podporu žádat OSVČ a společníci malých firem, a to do 7. srpna. Příspěvek v prvním i druhém období činil 500 korun denně. Finanční správa obdržela od OSVČ a společníků malých firem přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun.

Pracovníci na dohodu pak mohou v rámci předchozích vládních opatření do 30. listopadu žádat o 350 korun na den za období od 12. března do 8. června, pokud poslední půlrok před začátkem koronavirové epidemie pracovali aspoň čtyři měsíce a odváděli nemocenské pojištění. Do pondělí jim finanční správa vyplatila 120,4 milionu korun a evidovala 8828 žádostí. 

O příspěvěk, tzv. kompenzační bonus, mohou požádat podnikatelé v oborech: 

- provozování restauračních zařízení a barů;

- provozování hudebních, tanečních, herních a jiných společenských klubů a diskoték;

- pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních či filmových představení;

- pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin;

- provozování cirkusů a varieté;

- pořádání poutí a podobných tradičních akcí;

- pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí;

- pořádání veletrhů;

- provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť či wellness zařízení;

- provozování zoologických zahrad;

- provozování muzeí, galerií, výstav, hradů, zámků a dalších historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií. 

Zdroj: MF

Program COVID III bude fungovat i příští rok

Záruční program COVID III bude prodloužen minimálně do poloviny příštího roku. Česká republika chce přitom vyjednat s Evropskou komisí jeho prodloužení až do konce příštího roku. Prostředky z něj bude možné kromě provozních nákladů využít nově i na investice. Na dnešním mimořádném jednání to schválila vláda. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí.

Návrh novely zákona, který přijal kabinet, bude muset schválit ještě Parlament.

Podmínky pro poskytnutí úvěrů se státní zárukou zůstanou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) stejné. Program podle ní umožní získat podporu firmám, které by na půjčku za běžných okolností nedosáhly. V dalším období umožní jejich řádné fungování a přispěje k udržení zaměstnanosti, uvedlo ministerstvo financí.

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami od června. Za půjčky v něm ručí stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun. Kapacita programu je 500 miliard korun.

COVID III měl původně fungovat do konce roku. Rozdělen měl být to několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun. Vláda do programu vyčlenila 150 miliard korun, díky zapojení komerčních bank by tak podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem mohli získat až 500 miliard korun.

Na COVID III se vztahuje tzv. dočasný rámec stanovený Evropskou komisí. Podle tzv. dočasného rámce stanovým Evropskou komisí. Jedná se o uvolnění pravidel státní pomoci. Členským státům umožnil okamžitě podpořit ekonomiku. Komise ho tento týden prodloužila do konce června příštího roku.

Podle České národní banky bylo v programu COVID III k 2. říjnu schváleno 1998 žádostí za 12,2 miliardy korun. Podnikatelé k tomuto datu z něho z získali úvěry za 9,9 miliardy korun. Banky ke stejnému datu přijaly 4399 žádostí za 26,1 miliardy korun.

MZd žádá vládu na lůžka a ventilátory o 400,65 milionu korun

Vláda schválila resortu zdravotnictví 400,65 milionu korun na nákup nemocničních postelí a plicních ventilátorů. Lůžek bude 2000 z nich 500 pro intenzivní péči a ventilátorů 500. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stát chce nakoupit tisíc intenzivních lůžek a 3000 standardních od české firmy Linet. Firma je ale musí teprve vyrobit, dodat je může příští měsíc.

Podle předkládajícího dokumentu stát navýší pohotovostní zásobu lůžek uložených ve skladech Správy státních hmotných rezerv. Cena za jedno standardní lůžko, kterou ministerstvo zdravotnictví odhaduje podle průzkumu trhu, je 62.100 korun, za jedno intenzivní lůžko 115.000 korun. Plicní ventilátor stojí 500.000 korun.

"Současně s tím navrhuje ministerstvo zdravotnictví, aby vláda schválila okamžité vyčlenění lůžek a ventilátorů nakoupených do pohotovostních zásob pro okamžité použití u poskytovatelů akutní lůžkové péče," píše se v dokumentu.

Podle dnes prezentovaných dat dispečinku, který sleduje dostupné kapacity, je v ČR k dispozici zhruba 30 procent z 22.801 lůžek s kyslíkem a 22 procent lůžek na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče. Kromě lidí s vážným průběhem covidu-19 tam ale běžně směřují i lidé po úrazech nebo s jinými vážnými zdravotními komplikacemi. Aktuálně volných je zhruba 48 procent z 1860 plicních ventilátorů, 70 procent z 316 přístrojů pro nahrazení funkce ledvin CRRT a 84 procent ze 80 přístrojů ECMO, které zajišťují mimotělní okysličování krve.

Počet lůžek nemocnice navyšují už od září. Proti konci předchozího měsíce přibylo více než 700 lůžek s kyslíkem a 140 lůžek na odděleních ARO a JIP.

Od příštího pátku nebudou moci za vězni návštěvy

Vláda zakáže kvůli šíření koronaviru od příštího pátku návštěvy ve věznicích a detenčních ústavech. Kabinet to schválil na dnešním zasedání. Na dotaz ČTK to na tiskové konferenci po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nařízení má být účinné do konce nouzového stavu, který platí do 3. listopadu. Zákaz platil i na jaře. Vězňům tehdy bylo umožněno více telefonovat s příbuznými a změnil se také systém doručování balíků.

Návštěv od svých blízkých se od příštího pátku nedočkají odsouzení ani obvinění, kteří jsou ve vazbě. "Cílem návrhu je omezit návštěvy vězněných osob ve vazebních věznicích, věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence tak, aby bylo eliminováno riziko vniknutí nákazy, respektive její další šíření uvnitř organizačních jednotek a ochráněno tak zdraví vězněných osob a zaměstnanců Vězeňské služby ČR," uvedlo ministerstvo spravedlnosti v odůvodnění návrhu.

Podle dat ministerstva bylo k 12. říjnu evidováno 13 pozitivně testovaných vězněných (dva obvinění a 11 odsouzených) a 110 zaměstnanců Vězeňské služby. O týden dříve přitom měli covid-19 čtyři vězni a 52 pracovníků Vězeňské služby.

Vězeň má za normálních okolností nárok na tři hodiny návštěv měsíčně, přičemž se za ním mohou dostavit až čtyři lidé. Podle Schillerové může v případě nezbytnosti ministerstvo spravedlnosti udělit z nařízení výjimku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je středa 28. října 2020

Očekáváme v 23:00 8°C

Celá předpověď