Vláda schválila dar na řešení migrace, odmítla prověrku pro kancléře

foto Ilustrační foto - Zleva ministr životního prostředí Richard Brabec, premiér Andrej Babiš a ministr spravedlnosti Robert Pelikán vystoupili 17. ledna v Praze na tiskové konferenci po jednání vlády.

Praha - Česká vláda pošle zhruba 225 milionů korun do fondu Evropské unie pro Afriku, peníze mají pomáhat při při migrační krizi. Kabinet na dnešní schůzi také označil za nesystémový návrh aby se mohl stát kancléřem prezidenta pouze člověk s prověrkou na na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Za nepřipravený považují ministři návrh hnutí SPD na přímou volby starostů a hejtmanů, se záměrem ale souhlasí. Ministr vnitra připraví věcný záměr předpisu, který by návrh rozpracoval.

Vláda pošle na řešení migrace v Libyi 225 milionů korun

Česká vláda pošle zhruba 225 milionů korun do fondu Evropské unie pro Afriku. Z fondu se platí projekty, které mají zabránit a pomáhat při migrační krizi. Český dar by měl pomáhat v Libyi. Kabinet dnes o darování peněz rozhodoval na podnět ministra vnitra Lubomíra Metnara. "Je to silný signál solidarity při řešení migrační otázky," řekl Metnar novinářům po jednání kabinetu.

Svěřenský fond pro Afriku byl ustanoven v roce 2015 při summitu na Maltě, kde se kvůli migrační krizi setkali lídři evropských a afrických států. Ve fondu by mělo být 1,8 miliardy eur (45,8 miliardy korun) na řešení krizí v Africe a na podporu stability v oblasti.

Na konci loňského roku se před začátkem unijního summitu v Bruselu sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4), kteří se s italským premiérem Paolem Gentilonim a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodli na tom, že do fondu přispějí 35 miliony eur (zhruba 900 milionů korun). Peníze mají jít na posílení ochrany libyjských hranic, každá země přispěje čtvrtinou celkové částky.

Peníze by měly na místo určení odejít do konce února. Česko už dříve přispělo do fondu více než 1,6 milionu eur (přes 42 milionů korun).

Český kabinet už loni schválil příspěvek 25 milionů korun na činnost libyjské pobřežní a námořní stráže. Ve spolupráci s Itálií byl také spuštěn projekt, který se zaměřuje na zlepšení situace lidí v Pobřeží slonoviny. Český příspěvek zhruba 26 milionů korun poputuje na zlepšení zdravotní péče či k usnadnění návratu uprchlíků zpět do této země.

Vláda: Podmínka nejvyšší prověrky pro kancléře by byla nesystémová

Návrh, aby se mohl stát kancléřem prezidenta pouze člověk s prověrkou na na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné, je podle vlády nesystémový. Rozhodla proto, že nepodpoří ve Sněmovně normu, která by takto omezila pravomoci přímo voleného prezidenta. O novele poslanců hnutí STAN, která zjevně reaguje na spory o chybějící prověrku kancléře Vratislava Mynáře, rozhodnou zákonodárci.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) po jednání vlády novinářům řekl, že návrh by se měl vztahovat i na další úředníky v podobném postavení, což by vedlo k netransparentnosti vzhledem k tomu, že prověrky jsou tajné. Odmítnutí žadatelé by neměli nárok soudit se. Navíc podle vládních legislativců není nezbytné, aby měl hradní kancléř osvědčení pro nejvyšší stupeň utajení. "Kancelář prezidenta republiky pracuje pouze s informacemi podléhajícími stupni utajení Vyhrazené nebo Důvěrné," stojí v podkladech.

Návrh STAN předpokládá, že pokud by prezidentův kancléř prověrku nejvyššího stupně do roka nezískal, funkci by ztratil a nesměl by ji znovu získat. Předloha zjevně míří na nynějšího kancléře Mynáře, který takovou prověrku nemá. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček dal novelu už dříve do souvislosti s kampaní před nynější volbou hlavy státu.

Poslanci STAN uvádějí, že dosavadní úprava postavení kancléře je kusá. Zákon uvádí, že kancléře jmenuje a odvolává prezident. Navrhovatelé nepokládají úpravu za šťastnou vzhledem k tomu, jak se s touto funkcí zachází za nynějšího prezidenta Miloše Zemana.

Požadavek na bezpečnostní prověrku zdůvodňují poslanci STAN mimo jiné tím, že je nanejvýš paradoxní, když ji mají podřízení kancléře, a mohou se tedy seznamovat s informacemi, ke kterým jejich nadřízený bez příslušného osvědčení přístup nemá.

Starostové také navrhují, aby kancléř nesměl zastávat žádnou funkci v politických stranách a hnutích, jejich členem by však být směl. Poukazují přitom na to, že Mynář byl vysokým funkcionářem politické strany. V letech 2010 až 2013 vedl Stranu práv občanů.

Mynář bezpečnostní prověrku na stupeň Přísně tajné nezískal a Národní bezpečnostní úřad zamítl i jeho rozklad vůči tomuto rozhodnutí. Kancléř se chce bránit soudní cestou.

Vnitro připraví věcný záměr přímé volby starostů a hejtmanů

Ministerstvo vnitra začne připravovat předpis, které umožní přechod na přímou volbu starostů a hejtmanů. Návrh hnutí SPD, který menšinový kabinet šéfa ANO Andreje Babiše posuzoval, je podle vlády nepropracovaný. Ministři k němu přijali neutrální stanovisko. Šéf ministerstva spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) po jednání uvedl, že se samotným záměrem vláda souhlasí. "Velice nás ale zklamalo provedení, neřeší důsledky, které jsou s tím spojené," uvedl a jako příklad jmenoval vztah například hejtmana k ostatním institucím.

Ministr vnitra Lubomír Metnar podle Pelikána připraví věcný záměr předpisu, který by návrh rozpracoval.

Přímá volba starostů a hejtmanů je jednou z priorit hnutí SPD. Babiš s hnutím nyní vyjednává podmínky tolerance vlády, kterou bude zřejmě skládat poté, co dnes podá demisi kabinetu a prezident ho pověří jednáním o nové.

Předkladatelé si od ústavní novely slibují mimo jiné větší odpovědnost přímo volených starostů a hejtmanů ke spravovanému majetku. Funkční období starostů a hejtmanů by bylo podle navrhované novely z ústavy čtyřleté a podrobnosti jejich volby by musel stanovit zákon.

Účinnost novely navrhli poslanci SPD k červenci. Ústavní změna by tak platila už pro podzimní komunální volby. Pokud by do té doby nebyly přijaty nutné novely mimo jiné volebních zákonů a zákonů o obcích a o hlavním městě, hrozily by námitky, že všichni starostové byli zvoleni v rozporu s ústavou, stojí v podkladech, podle kterého kabinet zaujal k ústavní novele neutrální postoj.

Poslanci SPD návrh zdůvodňují také argumentem, že nepřímo volený starosta a hejtman nyní musí vykonávat mandát tak, aby se zavděčil členům zastupitelstva, kteří jej do funkce odhlasovali. Nemá proto podle nich dostatečně silný mandát pro kroky, které by místní obyvatelé sice uvítali, ale zastupitelstvo s nimi nesouhlasí.

O předloze SPD rozhodnou zákonodárci. Vzhledem k tomu, že jde o změnu ústavy, byla by pro její schválení nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách.

Vláda odmítla zúžení EET pouze na registrované plátce DPH

Vláda podle očekávání odmítla návrh skupiny poslanců pěti stran zúžit povinnost elektronické evidence tržeb (EET) pouze na podnikatele z řad registrovaných plátců daně z přidané hodnoty. Místopředseda menšinového kabinetu Richard Brabec (ANO) připomenul, že ministerstvo financí hodlá v únoru předložit vlastní návrh změn systému.

Podle vládních legislativců omezení okruhu povinných subjektů na plátce DPH je příliš zužující s ohledem na potřebné naplnění efektivity zákona.

S návrhem novely zákona o EET přišla pětice stran: ODS, SPD, TOP 09, Piráti a STAN. Pod návrhem nejsou podpisy poslanců ANO, KSČM, KDU-ČSL a ČSSD. Předkládající poslanci argumentují tím, že podoba zákona o EET není ani po nedávném zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele. Soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby. Soud také zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu.

Předkladatelé poukazují i na odlišné stanovisko třetiny ústavních soudců, podle kterých představuje EET mimo jiné zatížení podnikatelů další starostí.

Podle návrhu poslanců by proto evidenci tržeb podléhali pouze registrovaní plátci DPH, tedy takoví, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl jeden milion korun, případně se k dani registrovali dobrovolně.

Vláda ale argumentuje například tím, že podnikatelé často obcházejí zmíněnou hranici obratu pro registraci tím, že vykazují nižší tržby. Uvádí také, že při navrhovaném obratu by se výjimka týkala většiny podnikatelů, EET by zcela ztratila efektivitu a působila by dokonce proti narovnání podnikatelského prostředí.

Vláda poukazuje i na to, že návrh zmiňuje pouze registrované plátce DPH,  nikoli všechny. Odvolává se přitom na to, že plátcem se stává osoba, která překročí milionový obrat, a toto postavení nezávisí na tom, zda se přitom zaregistrovala.

Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou předlohu k projednání poslanci. Zatím není jisté, kdy se k tomu dostanou.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je pátek 16. listopadu 2018

Očekáváme v 23:00 3°C

Celá předpověď