Vláda s NERV připraví Národní hospodářskou strategii

foto Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (vlevo) a premiér Andrej Babiš vystoupili 22. července 2020 v Praze na tiskové konferenci Národní ekonomické rády vlády (NERV) k hospodářské strategii, oživení ekonomiky a revizi aktuální pomoci v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Praha - Hlavním cílem Národní ekonomické rady vlády (NERV) bude nyní hlavně spolupráce na přípravě Národní hospodářské strategie do roku 2030. Ta je nyní hotová ze 70 procent a dokončena by měla být během několika týdnů. Následně by měla být mimo jiné předložena i EU jako podklad pro čerpání 182 miliard korun z fondu Evropské unie pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Čerpat by ČR mohla peníze začít příští rok v létě, uvedl na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podpora v nezaměstnanosti by mohla být podle NERV z předkrizové mzdy.

Fotogalerie

"Ve strategii ukážeme strukturu průmyslu, energetiky i dopravy do roku 2030. Budeme vycházet z vědy výzkumu a inovací. To vše bude připraveno v ucelené podobě a provázáno s reformou vzdělávání a regionální politikou. A to vše bude navazovat na národní investiční plán. Ten bude součástí strategie," uvedl Havlíček. Zároveň bude podle něj dokument obsahovat i klimatické cíle, ke kterým se ČR v EU zavázala.

"V dané situaci má smysl podniknout investice i za cenu zadlužení nasměrování prostředků do prorůstových oblastí," uvedl v souvislosti s přípravou strategie člen NERV a šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Členové NERV zároveň informovali o možnostech ohledně oživení ekonomiky v podobě podpory nezaměstnanosti a soukromé spotřeby. Navrhují mimo jiné podporu nízkopříjmových skupin, například rozšířením okruhu rodin, které mají nárok na přídavek na dítě. Dále by měli lidé, kteří kvůli pandemii přišli o práci získat podporu pro možnou rekvalifikaci. Zároveň by měl být v ekonomice dlouhodobě zákonem ukotven tzv. kurzarbeit.

Mezi další návrhy členové NERV zařadili také možné změny zákonů kvůli daňovému zvýhodnění firemních investic. Mohly by se tak zvýšit limity odpisů, jedná se i o zkrácení odpisového období nebo zavedení mimořádných odpisů majetku. "Diskutujeme nad rekapitalizací podniků a pravidel, která ji mají doprovázet, řekl člen NERV a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Až podle něj české podniky vyřeší nedostatek likvidity a budou chtít dále rozvíjet podnikání, každé nově příchozí peníze budou potřebovat ochranu, aby navnadily investory, uvedl.

NERV a ministerstvo průmyslu a obchodu připravují také plán k podpoře nových technologických firem. ČR podle člena NERV a zakladatele skupiny Rockaway Capital Jakuba Havrlanta v tomto ohledu zaostává za lídry ze západní i střední Evropy. Zjednodušit by se mělo financování mladých společností rizikovým kapitálem, měl by se rozšířit mandát Českomoravské záruční a rozvojové banky v investiční oblasti nebo systém R&D (Research & Development) pobídek pro univerzity. V ideálním případě by se podle něj měl stát podílet na poskytnutí finanční podpory a fondy by dodaly investiční know-how a flexibilitu ve vyhledávání projektů, uvedl pro ČTK.

Vláda podle Beneše zajistila dostatečná opatření k zabezpečení likvidity firem. Nyní by měl podle něj vzniknout report o čerpání pomoci. Důležité je připravit se na další měsíce, protože nejtěžší období je teprve před námi, uvedl.

Činnost rady obnovil kabinet 9. dubna. NERV má nyní 17 členů, a to zástupců ekonomů i velkých firem. Hlavním úkolem rady má být vyhledávání možných problémů ve fungování ekonomiky nebo příprava doporučení při přípravě strategických hospodářských dokumentů vlády.

NERV: Podpora v nezaměstnanosti by mohla být z předkrizové mzdy

Výše podpory v nezaměstnanosti by se mohla případně stanovit z výdělků, které měli propuštění pracovníci ještě před začátkem koronavirové krize. I přes pokles mzdy by tak mohli dostat od úřadu práce vyšší částku. Výpočtem výše podpory pro lidi bez práce se zabývá Národní ekonomická rada vlády (NERV). Po jejím dnešním jednání to na tiskové konferenci řekl ekonom Štěpán Jurajda, který v radě koordinuje pracovní skupinu pro trh práce. Podpora v nezaměstnanosti odpovídá určitému procentu výdělku.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že by při skokovém růstu nezaměstnanosti navrhla zvýšení podpor. V poslední době pak mluvila o prémii pro lidi, kteří by si aktivně hledali nové uplatnění. V polovině května po setkání se členy NERV uvedla, že jsou tři scénáře zvýšení podpory a nejvyšší varianta je 500 korun na den. Měsíčně by to bylo 15.000 korun, minimální mzda je 14.600 korun.

"Máme návrhy, které se týkají výpočtu podpory v nezaměstnanosti z prvního čtvrtletí roku - ještě před tím, než mnohým nezaměstnaným poklesly příjmy. Ale to je všechno ještě otázkou současných diskusí," uvedl Jurajda. Podle něj NERV očekává také výraznější strukturální změnu ekonomiky a zamýšlí se nad úpravou a rozšířením rekvalifikací tak, aby pomohly více lidem "najít nové, úspěšné kariéry". Věnovat se chce i problematice exekucí.

Podpora v nezaměstnanosti se nyní lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo "na dohodu", dostává 45 procent. Při rekvalifikaci, kterou zajistí úřad práce, je podpora vyšší. Činí 60 procent.

Nejvyšší možná podpora dosahuje 0,58násobku průměrné mzdy, letos to je 19.389 korun. Při rekvalifikaci je to pak 0,65násobku, tedy 21.729 korun za měsíc. Na částku 19.389 korun dosáhla čtyři procenta nezaměstnaných.

Maláčová před nedávnem řekla, že ministerstvo zatím růst podpory navrhovat nebude. Nezaměstnanost v Česku zatím roste jen mírně. Od března do června se zvedla ze 3,0 na 3,7 procenta. Úřady práce evidovaly na konci pololetí o 44.000 zájemců o práci víc než před čtvrt rokem, celkem 269.637. Resort už dřív ale uvedl, že očekává zvýšení nezaměstnanosti zhruba o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by tak mohla překročit osm procent.

Na podporách v nezaměstnanosti vyplatily úřady práce v červnu zhruba miliardu korun. Průměrná částka činila 8742 korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je sobota 23. ledna 2021

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď