Vláda řešila směnárny, pojistné u kratších úvazků či ztráty České pošty

foto Eurobankovky - ilustrační foto

Praha - Zákazníci směnáren zřejmě budou mít právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. Částka je přitom kvůli možným spekulacím omezena na 1000 eur. Novelu zákona o směnárenské činnosti dnes schválila vláda, informovalo ministerstvo financí. Norma by měla ochránit zejména turisty před těmi směnárnami, které nabízejí nestandardní, pro klienty nevýhodné kurzy. Opatření ministerstvu navrhla loni Česká národní banka, která na činnost směnáren dohlíží. Asociace směnáren s návrhem nesouhlasí. Vláda se dnes postavila neutrálně k novele poslanců TOP 09 a STAN, podle níž by měl být u zaměstnanců zrušen minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění.

"Návrh hodnotíme jako nesystémový a ne zcela vhodný. Není nám znám žádný srovnatelný finanční produkt, který je takto podobně právně ošetřen. Stávající legislativa nám přijde dostačující," uvedl na dotaz ČTK Václav Vlasák z Asociace směnáren.

Stejnou změnu jako ministerstvo financí předložili nedávno v poslaneckém návrhu zástupci Starostů a nezávislých. Vláda návrh nepodpořila. Jeho předkladatelé už dříve uvedli, že v případě, že vládní novela doputuje do dolní komory a bude lepší, svou předlohu stáhnou.

"Není žádným tajemstvím, že praktiky některých směnáren, především v centru hlavního města, nedělají České republice dobré jméno. Na Staroměstském náměstí tak turista může dostat za euro 15 korun nebo mu naúčtují poplatek 28 procent. Bohužel se ukazuje, že zákazníci se v povinně zveřejňovaných informacích ne vždy orientují. Přehlednost je navíc mnohdy záměrně zhoršována různými VIP nabídkami či úplatami za provedení směny," uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO).

Předseda výboru pro legislativu, veřejnou správu, transparentnost a informatiku hlavního města Prahy Ondřej Mirovský (Zelení/Trojkoalice) dnes uvedl, že zákon mohl být připraven dříve. "Ošizení turisté se tak konečně možná budou moci bránit šmejdským směnárnám. Proč to trvalo rok a nešlo to udělat hned? Na to je jednoduchá odpověď. Protože před rokem téma nikoho příliš nepálilo. Mezitím ho veřejnost díky mediální pozornosti začala vnímat jako palčivé, a tak začalo zajímat i hnutí ANO. To, jak známo, dělá politiku na základě průzkumů veřejného mínění," uvedl.

Norma také stanovuje, že klienti musí být o svém novém právu o odstoupení od smlouvy informováni jak na kurzovním lístku, tak na dokladu o provedení směny. Zároveň omezuje právo požadovat poplatek za provedení směnárenského obchodu. Bude moci být zohledněn pouze ve výši směnného kurzu. "Klientům tak bude stačit porovnat kurzy a nebudou muset dopočítávat výši úplaty," uvedla ministryně.

Podle Vlasáka z Asociace směnáren jde o novinku, která nemá ve světě obdoby. "Poplatky za směnu či vyšší marži v kurzech najdete ve směnárnách v centrech Madridu, Říma, Paříže či v dalších turistických lokalitách a je těžko pochopitelné, proč zde panuje názor, že v České republice je potřeba zavádět opatření, která v jiných zemích neexistují. Naopak se domníváme, že by zákonné úpravy měly být srovnatelné v celé EU, aby se zákazník nesetkával s rozdílným přístupem v různých členských zemích," uvedl.

Limit 1000 eur má podle návrhu zabránit spekulacím na vývoj kurzu a zneužití práva odstoupit od smlouvy. Odstoupit tak bude podle ministerstva financí možné zhruba u 90 až 95 procent směnárenských obchodů.

Novela zákona dále zpřísňuje pravidla pro inzerci výhodnější nabídky kurzů, evidenční povinnosti směnáren a vymezuje hranici mezi provozováním směnárenské činnosti a poskytováním platebních služeb.

Účinnost zákona je navržena na první den třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Normu přitom ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, Senát a podepsat prezident.

Směnné kurzy i výše poplatků se u jednotlivých směnáren mohou lišit. Směnárny je stanovují samostatně, nezávisle na kurzech vyhlašovaných centrální bankou.

Nová pravidla pro obor zavedl zákon o směnárenské činnosti, který byl schválen před pěti lety. Směnárníci podle něj musejí dát zákazníkovi doklad o směně peněz, údaje na kurzovním lístku se musejí uvádět v přiměřené velikosti daným a srozumitelným způsobem a směnárny nesmějí vyměňovat peníze za méně výhodných podmínek pro klienta, než je uvedeno v informaci o kurzech a poplatcích na kurzovním lístku. Zákon také stanovil, kdo může provozovat směnárenskou činnost a jaké povinnosti musí splnit, aby získal povolení.

Návrh snížit pojistné u kratších úvazků vláda neodmítla

Vláda se dnes postavila neutrálně k novele poslanců TOP 09 a STAN, podle níž by měl být u zaměstnanců zrušen minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění. Novela se týká těch, jejichž skutečný výdělek na zkrácený úvazek činí méně než 12.200 korun. Bez ohledu na názor vlády, o kterém informoval tiskový odbor kabinetu, nyní návrh projednají zákonodárci.

Ministerstva financí a zdravotnictví požadovala novelu zamítnout. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) před jednáním novinářům řekl, že by novela znamenala ročně až miliardový výpadek příjmů. Problém vidí také v tom, že by úlevu mohli zneužívat například cizinci k takřka bezplatnému přístupu ke zdravotním službám tak, že by si domluvili nějaký minimální úvazek a pak čerpali neomezeně pojištění.

Novela má zrušit minimální vyměřovací základ jen u zaměstnanců, ponechala by jej u osob samostatně výdělečně činných i u lidí bez zdanitelných příjmů.

Navrhovanou změnou by se podle tvůrců předlohy rozšířily možnosti zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek. Více by jej podle nich využívali matky malých dětí a lidé, kteří se starají o stárnoucí příbuzné. Zároveň by to zamezilo obcházení zákona sjednáváním dohod o provedení práce, tvrdí autoři novely.

Za zaměstnance na zkrácený úvazek, jejichž vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatelé doplatit pojistné 13,5 procenta z rozdílu těchto základů. To podle autorů novely způsobuje finanční zátěž pro zaměstnance a zároveň administrativní zátěž pro zaměstnavatele.

Nově by měl vyměřovací základ činit vždy skutečně dosažený příjem a zaměstnavatel by už nemusel odvádět za zaměstnance na částečný pracovní úvazek rozdíl pojistného. Pojistné by podle novely u zaměstnanců nově činilo částku vypočtenou ze skutečně dosažených příjmů.

Vláda schválila návrh na úhradu ztrát České pošty

Stát by měl letos České poště uhradit čisté náklady za roky 2013 a 2014 ve výši 200 milionů korun, v dalších dvou letech pak po 300 milionech Kč. Předpokládá to návrh novely poštovního zákona, který dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor vlády.

Pošta měla původně prostředky na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tzv. kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat.

Od roku 2015 vláda systém změnila s tím, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu. Maximální částka se ze 700 milionů za rok 2015 snížila na letošních 500 milionů korun. S tímto limitem se počítá i pro další roky.

Pošta příspěvek od státu započítává do svého hospodaření. Přesto loni firmě klesl konsolidovaný zisk o 48 procent na 110 milionů korun. Podnik provozuje 3200 poboček, z nichž je část ztrátová. Zhruba 500 pošt již firma převedla na partnerské provozovatele. Česká pošta je státní podnik. Společnost s tržbami okolo 20 miliard Kč zaměstnává asi 30.000 lidí.

U dlouhých řízení možná advokáti nebudou odvádět DPH předem

Advokátům se v případech, kdy je klientům ustanovují soudy, možná změní u dlouhých řízení termín pro odvod daně z přidané hodnoty (DPH). Kabinet ANO v demisi dnes podle tiskového odboru Strakovy akademie podpořil poslaneckou novelu, podle níž by se za okamžik zdanitelného plnění považoval den úhrady odměny, jako tomu bylo v minulosti. Návrh nyní projedná Sněmovna.

Od loňského července pro odvod DPH obecně platí, že se plnění služby, které trvá déle než rok, považuje za uskutečněné vždy k poslednímu dni každého kalendářního roku po roce, kdy započalo. Pro advokáty to ve vleklých řízeních podle předkladatelů z řad poslanců ODS, ČSSD a ANO znamená, že musejí DPH odvést dřív, než za ni dostanou od státu odměnu. Nárok na odměnu mají potom, co práci pro klienta dokončí.

"Tato situace se jeví jako neúnosná zejména v případě dlouhotrvajících náročných trestních obhajob, kdy ustanovenému obhájci je odměna hrazena až s několikaletým zpožděním," napsali Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD) a Radek Vondráček (ANO) v důvodové zprávě. Obhájci tak podle nich prakticky úvěrují stát.

Pravidlo pro odvod DPH chrání stát před možnými daňovými úniky, když DPH nebyla odváděna, protože poskytování služby formálně neskončilo. U advokátů podle autorů novely nic takového nehrozí, protože odměnu i datum její úhrady stanoví stát. Předkladatelé také poukazují na záporné dopady na nový systém bezplatné právní pomoci, který má fungovat od července. Advokáti by prý mohli státem placené služby klientům odmítat.

Předkladatelé navrhují, aby Sněmovna schválila novelu zrychleně už v prvním čtení. Její účinnost navrhli od ledna příštího roku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pátek 26. dubna 2019

Očekáváme v 7:00 14°C

Celá předpověď