Vláda projednala poplatky z ubytování či zrušení karenční doby

foto Ilustrační foto - Premiér Andrej Babiš na jednání vlády.

Praha - Vláda během dnešní schůze schválila změnu poplatku z ubytování, od roku 2020 by se měl vztahovat i na ubytovatele v soukromí, tedy třeba na službu Airbnb. Kabinet také schválil jmenování Jana Sixty státním tajemníkem na ministerstvu zemědělství. Ministryně financí Alena Schillerová navrhla uvolnit systém rozdělování peněz na příští rok pro neziskové organizace. Na zasedání vlády se dále hovořilo o zrušení karenční doby, zákonu o státní službě či insolvencích. Premiér Andrej Babiš odmítl, že by nad tématy panovaly koaliční spory.

Poplatek z ubytování se asi změní, vztahovat se bude i na Airbnb

Poplatek z ubytovacích kapacit se zřejmě změní. Vláda schválila návrh novely, podle kterého by se měl od roku 2020 vztahovat i na ubytovatele v soukromí, tedy třeba na službu Airbnb. Ubytovací poplatek se sloučí s rekreačním a lázeňským. Maximální sazbu poplatku navrhuje ministerstvo financí od ledna 2020 na 21 korun za den, od roku 2021 na 50 Kč za den. Obce ale mohou zavést nižší poplatek. Hospodářská komora a Asociace hotelů a restaurací návrh podporují. Podle ekonoma BHS Štěpána Křečka budou zavedením poplatku de facto zdaněny služby sdílené ekonomiky, řádný výběr poplatku ale bude komplikovaný.

Novému poplatku by podléhal krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Cílem normy, o jejímž schválení informoval tiskový odbor vlády, je podle ministerstva financí, aby nebyli zvýhodňováni lidé podnikající například prostřednictvím Airbnb. "Provozovatelé nabízející ubytování přes Airbnb mají proti hotelům nebo penzionům tu výhodu, že na rozdíl od nich nemusejí do koncové ceny pobytu promítnout místní poplatky za ubytování. Díky tomu, že se nový poplatek bude vztahovat na poskytnutí placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo ubytování kolaudováno jako ubytovací zařízení, či nikoliv, tuto nerovnost odstraňujeme," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Nyní může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který činí šest korun na lůžko a den. Oba poplatky, tedy z ubytovací kapacity a rekreační a lázeňský, mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem. Lázeňský a rekreační poplatek je 15 korun na osobu a den. Nový poplatek z pobytu bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda jde o pobyt v lázeňských místech nebo v místech velkého turistického ruchu. Poplatek si může každá obec nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální sazby.

"Jsme přesvědčeni, že povinnost odvádět řádně daně za realizované tržby, je minimálním a zcela legitimním požadavkem. Proto tuto iniciativu ministerstva financí jednoznačně vítáme," uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Podstata novely zákona o místních poplatcích je i podle Hospodářské komory správná, protože přispívá ke snižování administrativní zátěže obcí i podnikatelů.

Podle ekonoma Křečka budou v případě zavedení poplatku z pobytu de facto zdaněny vybrané služby sdílené ekonomiky. "Nastavená maximální výše nového poplatku však nezmění preference turistů a nepovede k omezení poptávky po ubytovacích službách typu Airbnb ve větších městech," upozornil. Řádné vybírání poplatku z pobytu bude ale podle něj komplikované. "V případě, že se lidé vzájemně dohodnou na krátkodobém pronájmu nemovitosti, těžko na to úřady přijdou," dodal.

Poplatku nepodléhá přechodné ubytování pro studenty a žáky, tedy například vysokoškolské koleje. Poplatek není třeba hradit také za zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, a za zařízení sloužící sociálním a charitativním účelům.

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 procent na 1,02 milionu, uvedla dříve Airbnb. V ČR funguje od roku 2009. Vedle Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo. Generální finanční ředitelství (GFŘ) a hlavní město letos uzavřely memorandum o výměně informací ohledně pronajímatelů krátkodobého ubytování. Finanční správa tak má informace o ubytovatelích na jejichž základě hodlá kontrolovat, zda platí daně. Praha je využije k výběru ubytovacích poplatků, kterým poskytovatelé krátkodobých pronájmů podléhají stejně jako hotely či penziony. Podle GFŘ byli ubytovatelé v uplynulých měsících opakovaně informováni o daňové povinnosti, která jim pronajímáním bytů vzniká.

Novela také mění nastavení místních poplatků za psa nebo ze vstupného. O sníženou sazbu poplatku ze psů by podle předlohy mohli požádat majitelé, kterým je minimálně 65 let. Snížená sazba poplatku ze psů by tak neměla být nadále vázána na pobírání důchodu. Od poplatku budou rovněž nově osvobozeni kromě držitelů průkazu ZTP/P i držitelé průkazu ZTP. Norma také rozšiřuje osvobození od poplatku ze psů na provozovatele všech druhů útulků pro ztracené psy a opuštěné psy.

MF také navrhlo upravit vyjmutí charitativních akcí z poplatku za užívání veřejného prostranství a poplatku ze vstupného. "Toto vynětí se zachovává, avšak doplňuje se protizneužívací klauzule, podle které lze vynětí z poplatku uplatnit pouze v případě, kdy je výtěžek akce na charitativní účely skutečně odveden," uvádí materiál.

Babiš: Před zrušením karenční doby musí fungovat e-neschopenka

Před zrušením karenční doby je nutné, aby fungovala elektronická neschopenka, zopakoval po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Zaměstnavatelé by se podle něj měli od lékaře přinejmenším elektronicky dozvědět o neschopence. Část dnešního zasedání kabinetu se podle předsedy vlády proměnila v malé koaliční jednání, na kterém se hovořilo například i o zákonu o státní službě či insolvencích. Babiš odmítl, že by nad tématy panovaly koaliční spory.

Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosazuje ČSSD. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu minulý týden postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.

Babiš dnes zopakoval, že zrušení karenční doby spojuje s e-neschopenkami. "Domluvili jsme se, že alespoň ta první část, kdy lékař vystaví neschopenku, by měla být elektronicky, aby se to zaměstnavatel dozvěděl," uvedl Babiš. Debata se podle něj vede i o kompenzacích pro zaměstnavatele, které by mohly mít podobu slevy 0,2 procenta na zdravotním pojištění, což by znamenalo zhruba 3,5 miliardy korun.

Premiér připomněl, že poslanci ANO se podepsali pod koaliční smlouvu s ČSSD. "Byla to podmínka vzniku vlády, pokud bychom měli asi jiného partnera, tak bychom to nepodepsali. My to podepsali a plnit to budeme," řekl. Poslanci v hospodářském výboru podle Babiše vyjádřili svůj názor, své slovo budou držet, ale je třeba se domluvit na detailech.

"E-neschopeka jako projekt je zásadně zpožděn mou předchůdkyní za ANO. Jsou to dvě věci, které spolu nesouvisí," uvedla dnes před jednáním kabinetu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dovede si představit, že e-neschopenka by mohla být na základě předpisů, které má projednávat Sněmovna, připravena k 1. lednu 2020.

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021.

Babiš uvedl, že koalice mluvila i o zákoně o státní službě, s kterým přišla jeho první vlády. "Chceme společně najít nějaké řešení, jsou tam nějaké technikálie, aby ten zákon byl co nejdřív přijat," uvedl Babiš. Předpis má podle něj zajistit, aby ministři po svém nástupu nemuseli pracovat s úředníky a náměstky, kteří byli na resortu už před nimi a mohou mít za sebou i způsobené škody.

Koalice hovořila i o insolvencích. "Všechna tato témata jsme probrali v nějakém koaličním formátu a domluvili se, jak to budeme řešit, nejsou to žádné spory," uvedl.

Schillerová navrhuje uvolnit peníze pro neziskové organizace

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) během zasedání kabinetu navrhla uvolnit systém rozdělování peněz na příští rok pro neziskový sektor. Po sporu o to, kam přesně finance neziskovým organizacím plynou, by tak ministerstva mohla začít vypisovat výběrová řízení. Schillerová novinářům řekla, že její resort hledá technické řešení, jak bude sledovat pohyb peněz určených neziskovým organizacím. Nově by mělo být zajištěno, že stát ví, jak a na co peníze neziskový sektor čerpá.

Zprávu o otevření prostoru pro vypisování výběrových řízení uvítala ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD). "Výběrová řízení byla zahajována 1. září," uvedla s tím, že doufá, že odklad nezpůsobí posun v termínu, odkdy budou moct peníze neziskové organizace čerpat. Konstatovala také, že úspory v rozpočtu pro neziskové organizace, které požadoval premiér Andrej Babiš (ANO), ve své kapitole nenašla. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem školství přerozděluje neziskovému sektoru nejvíc peněz.

Podle diskuse vlády z konce srpna v návrhu rozpočtu na příští rok klesla suma určená neziskovým organizacím o 586 milionů korun oproti původnímu plánu. Přesto má podle návrhu celková suma vzrůst o 800 milionů korun ve srovnání s letošním rokem. Výrazně klesat mají peníze neziskovým organizacím vázaným na ministerstvo školství, s růstem počítá ministerstvo práce a sociálních věcí. Například ministerstvo zemědělství zkrátí rozpočet určený neziskovému sektoru o sto milionů korun. Ministr Miroslav Toman (ČSSD) novinářům řekl, že jde o peníze určené na charitu, například rozvoj zemědělství v Kurdistánu.

Neziskové organizace kritizovaly výrok Schillerové ze začátku srpna, že by z 14 miliard korun ročních dotací pro neziskové organizace ráda ušetřila tři miliardy. Po vlně kritiky, která směřovala i na premiéra, Babiš uvedl, že vláda bude postupovat podle analýzy, kterou nechal vypracovat.

Podle rozboru financování, který si nechává každý rok připravit vláda, největší část dotací pro neziskové organizace putuje do podpory sportu. V roce 2016 to byla víc než třetina z rozdělované sumy 17,89 miliardy korun. Zhruba 30 procent částky se pak využilo na sociální věci a na zaměstnanost. Tři pětiny celkové sumy poskytl předloni stát, víc než pětinu obce a kolem 16 procent kraje. Zbytek byl od státních fondů a agentur. Na sport samosprávy dávají výrazně víc než na podporu sociálních věcí. Do nich putovala zhruba pětina obecních a krajských dotací, na sport víc než dvě pětiny.

Registraci mělo 122.000 nadací, spolků, zájmových sdružení, církevních společností, vzdělávacích institucí a ústavů. Stát v roce 2016 podpořil projekty 6941 organizací, tedy necelých šesti procent.

Státní tajemníkem na ministerstvu zemědělství bude Jan Sixta

Státním tajemníkem na ministerstvu zemědělství se stane Jan Sixta (39), který je v současnosti státním tajemníkem na ministerstvu financí. Jeho jmenování dnes schválila vláda, informoval na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Andrej Babiš. Vláda zároveň vyhlásila výběrové řízení na služební místo státního tajemníka na ministerstvu financí.

Bývalý tajemník na zemědělství Jiří Bakalík požádal o uvolnění z funkce, vláda mu v srpnu vyhověla. Bakalík ve státní správě už nehodlá působit.

Sixta byl tajemníkem na ministerstvu financí od ledna 2015. Předtím působil jako náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, náměstek na ministerstvu zemědělství nebo náměstek na ministerstvu pro místní rozvoj.

Funkce státního tajemníka byl zřízena na jednotlivých ministerstvech zákonem o státní službě z října 2014. Státní tajemník má stejné postavení jako náměstek ministra. Bývá jmenován vládou na návrh příslušného ministra na dobu pěti let. Ze zákona tajemník řídí na ministerstvu činnosti související se zajišťováním organizačních věcí státní služby, správy služebních vztahů a odměňování zaměstnanců a vedoucího úřadu podřízeného ministerstvu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je sobota 22. září 2018

Očekáváme v 7:00 12°C

Celá předpověď