Vláda požádá o nouzový stav, o zpřísnění opatření zatím nerozhodla

foto Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) hovoří na tiskové konferenci 24. února 2021 v Praze.

Praha - Bezmála rok od prvních potvrzených případů koronaviru v Česku je epidemická situace mimořádně vážná a v nejbližších dnech se bude podle odhadů ještě zhoršovat. Dosavadní opatření nepomáhají šíření viru zpomalit, vláda se je proto chystá zpřísnit. Ve středu o nich nerozhodla, večerní zasedání po dvou hodinách ukončila. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek od 18:00. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ČTK sdělil, že se vláda shodla na rozsahu opatření a představí je opozici. Sněmovnu kabinet požádá o prodloužení nouzového stavu do konce března.

"Bez závěru, budeme pokračovat zítra. Máme shodu na rozsahu opatření, během zítřka (ve čtvrtek) resorty zpracují finální texty, které představíme opozici," uvedl Hamáček.

Podobu opatření mají připravit resorty zdravotnictví či vnitra. Kabinet by o zpřísnění mohl rozhodovat ale až poté, co bude vědět, zda bude pokračovat nouzový stav, upřesnil mluvčí vlády. Na stav nouze jsou některá opatření navázána, a to třeba omezení pohybu.

Vláda se ve středu shodla na tom, že bude Sněmovnu žádat o prodloužení nouzového stavu o měsíc, tedy do konce března. Stav nouze měl skončit o víkendu. Navázat pak měl případně stav pandemické pohotovosti podle nového pandemického zákona. Normu bude ještě projednávat Sněmovna a k podpisu ji dostane prezident.

Podle dosavadních informací ze středečních jednání členů vlády s opozicí, odboráři a zaměstnavateli by se mohly v Česku uzavřít mateřské školy. Dál by fungovala jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému. Do škol by měli přestat chodit také žáci prvních a druhých tříd základních škol. Kabinet zvažuje také omezení pohybu mezi kraji či do určité vzdálenosti od bydliště. Zavřít by mohly také některé obchody, které dosud měly otevřeno.

Kabinet měl začít jednat původně ve 20:00. Zasedání začalo o 90 minut později. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) byl v Senátu. Po dvou hodinách zhruba ve 23:30 vláda své jednání ukončila.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po ranním zasedání kabinetu prohlásil, že opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by nyní nebyla dostatečná. Nová opatření by se podle něj mohla blížit těm z loňského jara. "Je nutné to udělat, v opačném případě by nastala v nemocnicích totální katastrofa. Takovou situaci jsme tady ještě neměli," uvedl. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili vzájemné kontakty a vydrželi, než bude naočkovaný dostatečný počet lidí.



Podle Babiše není možné, aby se studenti začali do škol vracet začátkem března. Žádné další datum možného návratu dětí do škol neřekl, mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) po ranním jednání uvedl, že podle něj by se podle něj ale měly uzavírat jako poslední opatření. Od března se postupně měli do lavic vracet závěrečné ročníky středních škol, později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, počítalo se i s návratem žáků devátých tříd.

Ministerstvo školství už poslalo do škol informace k prioritnímu očkování školských pracovníků. První etapa registrací učitelů i nepedagogů má začít v sobotu 27. února. Výběr budou mít na starosti ředitelé. V první etapě očkování mají mít nárok na vakcínu především lidé od 55 let, pracovníci zajišťující provoz školek, speciálních škol, výchovných ústavů, prvních a druhých tříd základních škol a školských poraden.

Premiér se ještě před večerním jednáním vlády snažil opozici přesvědčit, aby s pokračováním nouzového stavu souhlasila. Konkrétní slib ale nedostal. Zástupci opozičních stran po schůzce s představiteli kabinetu uvedli, že vláda jim slíbila do čtvrtka předložit seznam opatření, která potřebuje k boji s epidemií covidu-19 s patřičným odůvodněním. Hamáček uvedl, že pandemický zákon nestačí k plošnému omezení pohybu lidí, což je ale podle něj nyní nezbytné.

Opozice žádá od vlády jasný plán, jak dál postupovat, včetně strategie očkování či testování. Pokud kabinet představí rozumná a vymahatelná opatření postavená na datech, ODS je připravena vládě podat ruku, uvedl šéf nejsilnější opoziční strany Petr Fiala. O opatřeních k lepšímu zvládání pandemie jsou připraveni jednat i lidovci, SPD delší trvání nouzového stavu odmítá.

Nouzový stav musel po nesouhlasu Sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další. Poté, co v sobotu skončí, měl na něj navázat režim podle pandemického zákona. Ten dnes Senát vrátil do Sněmovny, chce navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic proti koronaviru by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit. Změny schválené Senátem podpořil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek, prezident Miloš Zeman je připraven zákon urychleně podepsat.

Podnikatelské organizace oznámily, že chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích. Stát ale musí stanovit rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák neočekává, že by vláda přistoupila k uzavření průmyslu a firem.

Přivítal návrh vlády, že by si zaměstnavatelé mohli odečíst určitou částku z odvodů na zdravotní pojištění za testování zaměstnanců. Podle premiéra by si firma mohla odečíst za jeden test 60 korun na zaměstnance až čtyřikrát měsíčně. Návrh kompenzací za plošné testování ve firmách i u živnostníků od počátku března schválila večer vláda. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance testovat závodní a praktičtí lékaři nebo nynější odběrová centra, samotesty by mohly být jen doplňkem.

V úterý přibylo v Česku 15.672 případů koronaviru, což je nejvíce od 6. ledna. Jde o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie. S covidem-19 v nemocnicích je víc než 6800 nakažených, ve vážném stavu je skoro 1400 z nich, v mnoha nemocnicích už přitom nestačí kapacita intenzivní péče. Počet vážně nemocných je na rekordní úrovni od začátku epidemie.

Česko je v rámci Evropské unie podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel nejhůř, z celého světa je na tom hůře jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je v EU na druhém místě a v celém světě třetí. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie a San Marino.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je středa 14. dubna 2021

Očekáváme v 5:00 1°C

Celá předpověď