Vláda je pro zrušení povinných maturit z matematiky, učitelům přidá 8 %

foto Státní maturita, písemná práce - ilustrační foto.

Praha - Vláda je proti zavedení povinné maturity z matematiky. Dnes podpořila návrh ministra školství Roberta Plagy (za ANO) na zrušení plánu, podle něhož měli poprvé povinně z matematiky maturovat gymnazisté v roce 2021. Ministr soudí, že je třeba nejprve zlepšit kvalitu výuky a až potom případně uvažovat o zavedení povinné zkoušky. Návrh změny nyní posoudí Sněmovna. Vláda požádala, aby poslanci novelu projednali ve zrychleném procesu. Platy učitelů v příštím roce vzrostou o osm procent v tarifní složce, na pohyblivou složku platu půjdou dvě procenta z celkového navýšení. Po dnešním zasedání vlády o tom informovali ministr školství Robert Plaga a premiér Andrej Babiš (oba ANO).

"Je třeba, aby Sněmovna zaujala rychlé stanovisko, aby nejistota byla odstraněna," řekl Plaga novinářům po jednání vlády. Podle něho jde o studenty a jejich rodiče.

Od jara 2021 by se podle návrhu novely školského zákona měla státní maturita omezit také jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol. Dál by měla zůstat možnost výběru povinné maturity z matematiky, nebo cizího jazyka. Novela počítá podle Plagy také s dvěma úrovněmi obtížnosti zkoušky z matematiky.

Dosud platná norma počítá se zavedením povinné maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka i matematiky, na gymnáziích a lyceích od jara 2021. Ve svém původním návrhu z konce února chtělo ministerstvo posunout tento termín na jaro 2022, kdy měla povinnost začít platit pro většinu ostatních maturitních oborů. V současnosti dělají všichni maturanti státní zkoušku z češtiny a vedle ní si většina vybírá cizí jazyk.

Maturita se skládá ze společné a profilové části. Společná státní zkouška se dělá z češtiny a buď z cizího jazyka, nebo z matematiky. Většina studentů si volí jazyk. Matematiku si letos na jaře vybrala zhruba pětina maturantů. Neuspělo 15,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.

Z matematiky se píše test, u jazyků jsou ještě slohy a ústní zkoušky. Výsledky se posuzují centrálně.

Výdaje na správu maturit by se měly podle ministerstva školství po novele snížit asi o 18,66 milionu korun. Resort také očekává, že ubude žádostí o přezkoumání hodnocení písemných prací z češtiny a jazyků.

S návrhem na zrušení povinné maturity z matematiky přišli na jaře Piráti. Navrhovali zachování možnosti volby mezi matematikou a cizím jazykem. Vláda k pirátské poslanecké novele v létě dala neutrální stanovisko. Plaga v srpnu uvedl, že se bude snažit zachovat volbu mezi jazykem a matematikou.

Plán zrušit povinnou maturitu z matematiky hodnotí někteří kritici jako populistický. Záměr naopak podporuje Česká středoškolská unie či Unie školských asociací CZESHA či unie a konfederace zaměstnavatelských svazů. Proti se vyslovila Asociace ředitelů gymnázií či Svaz průmyslu a dopravy. Kritika některých školských organizací a odborů míří i na to, že by se písemné práce a ústní zkoušky zas měly hodnotit ve školách. Podle nich to povede k poklesu úrovně maturantů.

Babiš: Do tarifů dostanou učitelé přidáno osm procent

Základ platu se učitelům v příštím roce zvedne o osm procent. Zbývající část peněz na přidání se pak využije na odměny. Po dnešním zasedání vlády to novinářům řekli premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO). Vláda počítá s navýšením sumy na učitelské platy o deset procent. Babiš řekl, že osm procent bude v tarifní složce a dvě procenta v pohyblivé na odměny. Ministerstvo práce má připravit vládní nařízení. Školské odbory, které požadovaly navýšení tarifů o deset procent a jsou ve stávkové pohotovosti, oznámený růst nekomentovaly.

Odboráři chtějí vyčkat na text nařízení. Předák František Dobšík ČTK jen řekl, že osmiprocentní zvednutí platového základu by bylo nižší, než ministr slíbil.

"Už není o čem jednat," uvedl Babiš na dotaz, zda považuje vyjednávání se školskými odbory za uzavřené.

Plaga ČTK řekl, že se na podobě růstu dohodl dnes s premiérem po jednání s odbory z minulého pátku. Ministerstvo práce podle něj dostalo úkol připravit návrh nařízení o zvýšení platů ve veřejném sektoru, které vláda projedná na příštím zasedání.

Vláda počítá se zvýšením sumy na platy učitelů o deset procent, tedy o 11 miliard korun. Plaga navrhoval, aby se tarify zvedly všem stejně o 2700 korun a zbývající čtvrtina peněz se využila na odměny. "Tři čtvrtiny peněz na tarify jsou na víc než na navýšení o osm procent," řekl ČTK Dobšík.

Podle odborů by toto přidávání ve srovnání s jejich požadavkem bylo výhodné pro 23.000 vyučujících v nižších platových třídách, kolem 142.200 pedagogů by dostalo méně. Zatímco pevné navýšení by pomohlo především mladším pedagogům, percentuální růst zajistí vyšší ohodnocení i starším učitelům. Podle Babiše je přáním vlády, aby učili co nejdéle.

Platy učitelů byly ve veřejné sféře poslední, na jejichž růstu se vláda před začátkem příštího roku se sociálními partnery nedohodla. Ostatní zaměstnanci ve veřejné sféře v příštím roce dostanou navíc 1500 korun do tarifů, současně bude zrušena nejnižší tabulka tarifů, která se týká nejhůře odměňovaných profesí. Nejhůře placení si tak polepší více. Nárůst výdajů bude znamenat pro státní rozpočet zhruba dvě miliardy navíc.

Vláda schválila vizi rozvoje armády, počítá s obměnou techniky

Armáda by do roku 2030 měla mít až 30.000 profesionálních vojáků a 10.000 příslušníků aktivních záloh. V příštích deseti letech také plánuje nákup nových pandurů a tanků, samohybných minometů, děl nebo lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Pořídí i vrtulníky a bezpilotní prostředky. Vláda dnes schválila koncepci výstavby armády do roku 2030 (KVAČR), která s tím počítá, řekl novinářům po zasedání premiér Andrej Babiš (ANO). Dokument je vizí, jak by měla česká armáda za deset let vypadat.

Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty je cílem zvýšit připravenost a rychlost reakce armády. Koncepce počítá s posílením schopností k řešení asymetrických a hybridních hrozeb a vytváří nové schopnosti, jako jsou kybernetické síly. Hlavním úkolem armády je podle něj obrana státu a jeho teritoria. Zároveň ale musí být schopná operovat v různých regionech, doménách a funkcích. Poznamenal, že kvůli okolnostem je nutné zrychlit modernizaci.

Za jeden z nejdůležitějších úkolů Opata v úvodním slovu koncepce označil výstavbu brigády těžkého typu do roku 2025. Pro její vyzbrojení armáda potřebuje nová pásová bojová vozidla pěchoty. Pořízení 210 strojů bude stát přes 50 miliard korun a bude největší armádní zakázkou moderní historie. Smlouvu chce ministerstvo obrany uzavřít v první polovině příštího roku, řekl ČTK ministr obrany Lubomír Metnar.

Do roku 2025 by také podle koncepce měli vojáci získat samohybné minomety ráže 120 mm, nová děla nebo lehká útočná vozidla, kterými bude vyzbrojen vznikající výsadkový pluk. Zároveň budou modernizovány tanky T-72, ženisté dostanou plovoucí mosty a chemici speciální vozidla. V letectví bude pokračovat pronájem gripenů, letci dostanou nová transportní letadla CASA i vrtulníky, které nahradí ruské bitevní stroje Mi-24/35. Obrana už rozhodla, že místo nich pořídí 12 strojů Venom a Viper z USA. Počítá se také s nákupem protiletadlového kompletu SHORAD nebo nových bezpilotních prostředků.

Do roku 2030 si armáda chce pořídit nové tanky, zmodernizovat používaná obrněná vozidla Pandur a nakoupit další tyto stroje, kterými by byl přezbrojen 44. lehký motorizovaný prapor. Armáda také bude muset v této době rozhodnout o budoucnosti nadzvukového letectva. Ve hře bude pořízení nových strojů nebo modernizace už používaných gripenů. Nahradí také transportní vrtulníky Mi-8 novým typem. Velení armády by ale chtělo získat i nové schopnosti. Plánuje pořídit takzvané C-RAM zařízení, tedy systém schopný ochránit jednotky před raketovou či dělostřeleckou palbou ničením letící munice. Vojáci by měli být schopni také pomocí nových zbraní zasahovat proti dronům.

Na začátku tohoto roku v armádě sloužilo 21.500 vojáků z povolání, při plné naplněnosti útvarů by měla armáda mít k dispozici až 25.000 profesionálů. Už dříve politici rozhodli, že se tento počet postupně zvýší až na 30.000. Koncepce počítá s tím, že v roce 2020 by počty vojáků měly dosáhnout téměř 23.000 mužů a žen, v roce 2025 by jich mělo být 27.245 a o pět let později 30.000.

Profesionální vojáky by v době krize doplnily aktivní zálohy. V polovině roku v nich sloužilo přes 3000 lidí. Armáda chce počet záložníků zvýšit do roku 2025 na 5700 a v roce 2030 na až 10.000.

Vládě scházeli ministři, o bodech hlasovala až v závěru zasedání

Vláda dnes nebyla kvůli povinnostem ministrů v Senátu většinu jednání usnášeníschopná. Novinářům to po zasedání řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministři problém vyřešili tak, že zhruba hodinu a půl napřed jednotlivé body svého programu předjednávali, k hlasování přistoupili až poté, co se dostavil dostatečný počet členů vlády.

Kabinet se minulý týden nesešel kvůli cestě premiéra do Japonska, tento týden pak na obvyklý pondělní termín připadl státní svátek. Dnešní jednání se nejprve posunovalo na později odpoledne kvůli mimořádné schůzi Sněmovny k vládnímu daňovému balíčku, ale ani poté nebylo ve Strakově akademii dost ministrů, aby mohla vláda hlasovat.

"Zápasili jsme s počtem přítomných ministrů, protože šest ministrů čeká vystoupení v Senátu," konstatoval Babiš. Kabinet proto napřed projednával body bez toho, aby po nich hlasoval. Poté, co se po 16:30 dostavili ministryně financí Alena Schillerová a ministr dopravy Vladimír Kremlík (oba za ANO), začala vláda hlasovat, uvedl Babiš. Blok hlasování skončila rychle, zhruba v 16:50 začala na úřadu vlády tisková konference po jednání.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je sobota 19. září 2020

Očekáváme v 19:00 18°C

Celá předpověď