Praha - Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard Kč). Shodla se na tom dnes vláda při zasedání v Jeseníku, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). O tom, že o výši půjčky kabinet rozhodne poté, co EK upřesní dílčí nejasnosti v podmínkách čerpání, na twitteru informoval ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).
Podle pátečního vyjádření pro ČTK měl dnes Bek předložit vládě nezávazný návrh žádosti o půjčku minimálně ve výši 68,8 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu v pondělí ČTK sdělilo, že materiál obsahoval čtyři varianty. Kabinet kromě půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost probral také aktualizaci Národního plánu obnovy. Původní Bekovy odhady ohledně půjčky činily 100 až 200 miliard korun.
Změny v Národním plánu obnovy vedou podle premiéra Fialy k tomu, aby vláda dokázala peníze lépe využít a aby byl její návrh přijat v Bruselu.
Členské státy musejí případnou žádost o půjčku předkládat právě současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. ČR by z něj měla ve formě grantů získat 179 miliard korun.
Vláda podle dřívějšího vyjádření Bekovy mluvčí Veroniky Lukášové chce peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2. Dále by měly finance jít na energetické úspory, kupříkladu na renovace veřejných budov či na investice do energetické infrastruktury s ohledem například na posílení distribuční sítě. Velkou část by mohly tvořit investice do železniční infrastruktury.
Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. "Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky," řekl už dříve ČTK Bekův bývalý mluvčí Marek Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.
