Vláda schválila zdražení cigaret nebo stravenkový paušál

foto Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) hovoří na tiskové konferenci po schůzi vlády 22. června 2020 v Praze. Vlevo je vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a vpravo ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Praha - Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám tzv. stravenkový paušál. Obce by také měly mít nově možnost stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Počítá s tím daňový balíček pro rok 2021, který dnes schválila vláda. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí.

Podle materiálu by mělo další zvýšení spotřební daně do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023. Odhad přitom počítá se změnou chování spotřebitelů, snížením celkového počtu spotřebitelů a s poklesem spotřeby tabákových výrobků. Zhruba o deset procent stoupla spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od letošního ledna.

Stravenkový paušál ministerstvo navrhuje zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

Zavedení paušálu podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i většina členů Hospodářské komory. Naopak se paušál nelíbí odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu.

Ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel již dříve upozornil, že stravenkový paušál odvede miliardy utracené v restauracích do maloobchodu, který je na tom nyní ale mnohem lépe než gastronomický sektor. Podobně se vyjádřilo i Sdružení pro zaměstnanecké stravování, podle kterého stravovací sektor přišel nečekaně kvůli koronaviru o výpadek téměř 25 miliard korun.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. Zavedení paušálu by mělo připravit veřejné finance zhruba o 2,3 miliardy korun, odhadlo již dříve ministerstvo financí.

Vláda dnes daňový balíček nově rozšířila o návrh, který umožní podnikatelům a firmám snížit si daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro boj s pandemií koronaviru, a to za období od 1. března 2020 do 31. května 2020. "Chceme tím podpořit všechny, kteří pomáhali v boji proti šíření nákazy. Mnoho firem okamžitě přešlo na výrobu roušek nebo jiných zdravotních pomůcek a dodávalo je zdarma tam, kde byly nejvíce potřeba. Pandemie zvedla v naší zemi obrovskou vlnu solidarity a my si jí moc vážíme," uvedla Schillerová.

Daňový balíček dále rozšiřuje obcím možnost stanovovat tzv. místní koeficient daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Nyní mohou koeficient určit jen na celé území. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce.

Ministerstvo financí také počítá s rozšířením osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů. "To znamená, že od příštího roku už nebudou zdaněny ani příjmy z dluhopisů, které stát nabízí a prodává občanům. Dluhopis Republiky tak bude ještě přitažlivější," uvedla Schillerová.

Balíček počítá se zjednodušeným využíváním elektromobilů pro služební cesty, zavedením více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu nebo s osvobozením od místních poplatků například rodičů, kteří zůstanou v nemocnici s nemocným dítětem.

Rážová hlavní hygieničkou ČR

Vláda dnes jmenovala Jarmilu Rážovou hlavní hygieničkou ČR, sdělil ČTK tiskový odbor kabinetu. Dosud byla Rážová funkcí hlavního hygienika, který je zároveň náměstkem ministra zdravotnictví, pověřena po březnovém odvolání Evy Gottvaldové. Výběrová komise doporučila Rážovou ze tří uchazečů. Předtím působila jako ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.

Vláda odvolala Gottvaldovou 12. března, kdy byl vyhlášen nouzový stav kvůli šíření nového typu koronaviru. Podle kabinetu hlavní hygienička svou práci nezvládla. Vedením sekce ministerstva byla pověřena Rážová. Výběrové řízení bylo vypsáno 1. května, vedle Rážové se přihlásila také ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Květoslava Kotrbová.

Podle materiálů pro jednání vlády měla být hlavní hygienička jmenována k 1. červenci, kabinet tak ale nakonec učinil s platností ode dneška. Na tiskové konferenci to uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

"Za prioritu považuji samozřejmě udržet současnou epidemii pod kontrolou, nicméně po zkušenosti s koronavirem vnímám jako klíčové přípravu státu na řešení jakýchkoliv podobných epidemiologických situací. Koronavirus nám ukázal, že pandemie takového rozsahu není minulost, ale můžeme jí čelit i v dnešní době. Orgány ochrany veřejného zdraví musí být akceschopné a umět na tyto výzvy rychle reagovat. Zaměřím se proto určitě na personální a technologické posílení krajských hygienických stanic," uvedla v tiskové zprávě ministerstva zdravotnictví Rážová.

Osmapadesátiletá Rážová působila na ministerstvu zdravotnictví už v letech 2003 až 2007 jako vedoucí oddělení podpory veřejného zdraví. Mezi lety 2012 až 2016 pracovala jako zástupkyně hlavního hygienika Vladimíra Valenty. Působila také na pražské a středočeské krajské hygienické stanici nebo ve Státním zdravotním ústavu.

Hygienici jsou v době epidemie nového typu koronaviru zásadní složkou správy. Krajské hygieny mají na starosti místní opatření, rozhodli například na začátku epidemie o uzavření obcí na Litovelsku nebo v současné době o zpřísněných podmínkách na Karvinsku. Jejich pracovníci vedou s nakaženými rozhovory a v takzvaném epidemiologickém šetření pak dohledávají jejich kontakty a případné místo nákazy.

Pod hlavního hygienika na ministerstvo zdravotnictví také od 25. května přešel projekt takzvané chytré karantény, který má v první fázi na starosti řízení kapacit odběrových míst, laboratoří a vyhledání kontaktů nakažených. Ve druhé fázi se zapojí aplikace eRouška nebo data o sdílení polohy z aplikace Mapy.cz.

"Paní doktorka Rážová se agendy náležející hlavnímu hygienikovi ČR ujala v době největšího nárůstu počtu nakažených. Díky jejím znalostem v epidemiologii a zkušenostem na pozici krajského hygienika je od té doby důležitým členem týmu, který epidemii řeší. Je tedy již na co navázat, v tom vidím velkou výhodu. Jejím hlavním úkolem je nyní udržet pod kontrolou lokální ohniska koronavirové nákazy, rozvoj chytré karantény a její implementace do standardních procesů. Měla by se také zaměřit na posílení a rozvoj hygienických stanic a jejich role v ochraně veřejného zdraví," uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Prodloužení víz zahraničním pracovníkům do 16. září

Vláda dnes schválila prodloužení víz zahraničním pracovníkům působícím v České republice o dalších 60 dní. Místo do 16. července tak budou platit až do 16. září. Po jednání kabinetu to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Epidemiologická situace ve světě není podle něj příznivá a vstup občanů ze třetích zemí do schengenského prostoru není zatím možný. Po odjezdu pracovníků, kterým víza měla končit v polovině července, by tak tuzemské průmyslové či zemědělské firmy nemohly počítat s příjezdem nových zaměstnanců.

Týkat by se to podle Havlíčka mělo například pracovníků z Ukrajiny, dodal. Prodlouží se platnost krátkodobých, sezonních a mimořádných víz. Vláda platnost víz zahraničních pracovníků prodloužila už při skončení nouzového stavu 17. května.

Česko od poloviny března kvůli epidemii koronaviru neumožňovalo s výjimkami příjezd do země cizincům, kteří v zemi neměli trvalý pobyt. Mohli ale zůstat ti, kdo do země dorazili dříve, a to i tehdy, pokud jim končila platnost víza či maximální délka bezvízového pobytu. Do republiky mohli od 11. května s negativním testem na koronavirus také občané zemí mimo EU, a to kvůli sezonním pracím či zaměstnání v některých oborech.

Vláda už v dubnu udělila automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku výjimku na příjezd korejských inženýrů, kteří budou pracovat na vývoji nového vozidla. Od května do října by jich mělo přicestovat bezmála 800. Příjezdy se rozdělí tak, aby pobyt Korejců v Česku nepřesáhl 90 dnů. Musejí přiletět speciálním charterovým letem a musejí se prokázat maximálně dva dny starým negativním testem na covid-19. Jezdit v Česku budou moct jen firemními autobusy a bydlet budou v zařízení, kam nebude umožněn přístup nikomu dalšímu.

Vláda odmítla ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti

Ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti, které navrhli poslanci Trikolóry, vláda na svém dnešním zasedání odmítla. ČTK to sdělil tiskový odbor Strakovy akademie. Vyslovit se zákonem nesouhlas doporučila podle předkládací zprávy ministerstva i Česká národní banka. Vládní stanovisko je doporučením pro Sněmovnu, není ale jisté, zda dolní komora stihne návrh projednat do konce volebního období.

Poslanci navrhli do Listiny základních práv a svobod vložit pasáž, podle které by měl každý právo na úhradu svých peněžitých dluhů v hotovosti. Omezení práva by bylo přípustné jen v zákonných případech pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. Do ústavy navrhla Trikolóra doplnit ochranu rovnocenného postavení hotovostních a bezhotovostních forem plateb k úkolům centrální banky.

ČNB k tomu uvedla, že současná právní úprava, například zákon o ČNB nebo zákon o oběhu bankovek, již právo na platbu v hotovosti obsahuje. Podle ní není nutné, aby toto právo bylo povýšeno na ústavní. Také podle ministerstva financí je návrh nepotřebný a navíc "nejednoznačný, nedomyšlený a nedostatečně odůvodněný".

Proti návrhu se postavila také ministerstva vnitra, spravedlnosti, práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu. Podle něj je samotné užívání hotovostních plateb omezeno v zákoně pouze částkou 270.000 korun. Vyšší sumy je nutné hradit bezhotovostně v rámci opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Návrh Trikolóry s tímto omezením počítá.

Návrh poslanci zdůvodnili tím, že hotovostní platby jsou jedním z nezbytných předpokladů pro zachování základního soukromí a nezávislosti jednotlivců. "Vývoj směřující k dalšímu omezování či dokonce k úplném zákazu hotovostních plateb by představoval významný zásah do osobních svobod a podstatně by zvýšil riziko zneužívání velkého množství informací souvisejících s nárůstem bezhotovostních plateb," napsali.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je pátek 22. ledna 2021

Očekáváme v 5:00 3°C

Celá předpověď