Vláda jednala o návrzích k NKÚ či blokování webů s hazardem

foto První místopředseda vlády a ministr vnitra pověřený řízením ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček (vlevo) a premiér Andrej Babiš 31. července 2018 v Praze na jednání vlády.

Praha - Vláda ANO a ČSSD se na své dnešní schůzi odmítla podpořit změny v odměňování zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu, neutrálně se postavila k návrhu Pirátů na posílení pravomocí NKÚ. Kabinet odmítl návrh TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud. Rezervovaně se před jednáním stavěli ministři k vzniku takzvaných porodních domů.

Vláda nepodpoří změnu v odměňování zaměstnanců NKÚ

Vláda podle ministra spravedlnosti a šéfa legislativní rady Jana Kněžínka (za ANO) nevidí důvod, proč by se měl rozbíjet systém odměn ve státních službách. Ve Sněmovně proto bude proti návrhu na zavedení platového řádu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), na jehož základě by měli být pracovníci úřadu odměňováni podle poslanecké iniciativy. Návrh vláda odmítla, informoval Kněžínek novináře. Platový řád by podle návrhu měl vydávat prezident úřadu poté, co by ho schválil rozpočtový výbor Sněmovny.

Se změnou zákona o NKÚ přišla ve Sněmovně skupina poslanců z kontrolního výboru. Stejný návrh předložili poslanci loni v dubnu, Sněmovna ho ale do voleb neprojednala.

Předkladatelé uvádějí, že zaměstnanci NKÚ nejsou zaměstnanci ve správním úřadu, protože NKÚ není správním úřadem, a zákon o státní službě se na ně proto nevztahuje. Nyní pobírají platy podle zákoníku práce a příslušného nařízení vlády, které se na takové zaměstnance státu vztahuje, zatímco na platy úředníků podle služebního zákona se vztahuje jiné nařízení vlády. Toto nařízení však způsobuje, že od 12. platové třídy výše se platové tarify zaměstnanců podle služebního zákona výrazně liší v jejich prospěch od tarifů těch zaměstnanců, kteří spadají pod zákoník práce.

Podle poslanců je třeba legislativně upravit odměňování zaměstnanců NKÚ tak, aby se odstranily neospravedlnitelné rozdíly ve výši platů mezi osobami odměňovanými ze státního rozpočtu, které vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Jak uvádějí, zajištění působnosti NKÚ vyžaduje vysokou odbornou úroveň zaměstnanců, v případě kontrolorů dokonce vyšší než u státních zaměstnanců. Vláda prostřednictvím svého nařízení činí z úřadu instituci, která nebude schopna platově konkurovat na trhu práce, tvrdí předkladatelé.

Ministerstvo financí podle informací z vládního webu má k návrhu zásadní připomínky. Poukazuje například na to, že úředníci podle služebního zákona mají víc povinností a jsou na ně kladeny vyšší nároky. "Za kritický považujeme fakt, že do budoucna není zajištěna hranice, do jaké se NKÚ ve vlastním platovém řádu může odchýlit od stávající právní úpravy a jaký to v konečném důsledku může vyvolat vliv na parametry rozpočtu kapitoly," stojí ve stanovisku MF.

Rozpočet NKÚ patří mezi vybrané rozpočtové kapitoly, kterým návrh rozpočtu na následující rok schvaluje sněmovní rozpočtový výbor a vláda pak jeho rozhodnutí zapracuje do návrhu celkového rozpočtu. Na platy mu letošní schválený rozpočet přidělil přes 285 milionů korun.

Vláda se k pirátskému návrhu o NKÚ postavila neutrálně

Vláda poslaneckému návrhu Pirátů na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu vytkla, že má umožnit kontrolu pouze statutárních měst, nikoli dalších obcí. Ministerstva proto dávají přednost chystané vládní úpravě. Navzdory výhradám ale kabinet dnes schválil neutrální stanovisko, řekl po jednání novinářům ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Související ústavní novelu kabinet podpořil, což Piráti ocenili jako úspěch.

NKÚ by měl podle vize Pirátů kontrolovat hospodaření statutárních měst, krajů a veřejnoprávních médií. To by mělo pomoci včas odhalit dotační podvody, poukázat na plýtvání s veřejnými penězi, ale i neúmyslné chyby v účetnictví, slibují si Piráti. "Věřím, že pokud by je měl NKÚ pravomoc kontrolovat, mohly být odhaleny mnohem dříve," uvedl za předkladatele poslanec Lukáš Černohorský. Dopady plánovaných změn chce ještě probrat s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou.

"Obecně lze se záměrem souhlasit," stálo v návrhu stanoviska. Ministerstva financí a vnitra mu ale vytkla, že se nevztahuje stejně jako chystaný vládní návrh také na obce s rozšířenou působností. "Poslanecký návrh tak v podstatě pomíjí 99,6 procenta obcí," uvedlo vnitro. Kněžínek zmínil totéž. "Statutárních měst je 26, vláda předpokládá kontrolu všech obcí s rozšířenou působností," uvedl.

Negativně se k návrhu Pirátů postavily Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Unie zaměstnavatelských svazů.

Pirátská novela navazuje na někdejší vládní předlohu, kterou na rozdíl od Sněmovny neschválil Senát. "Oproti původnímu návrhu chceme předložit rozumný kompromis a vyjmout z kontrolovaných subjektů obce. Pro ně může kontrola NKÚ znamenat velkou administrativní zátěž. Statutární města by ale měla být schopna během kontroly zajistit chod úřadu bez problémů," řekl Černohorský.

Horní komoře vadilo především to, že norma rozšiřuje počet kontrolujících úřadů, které často s rozdílnými výsledky kontrolovaly tutéž věc v hospodaření obcí, například využití dotací. Senátoři požadovali po vládě, aby zjednodušila a harmonizovala kontroly ve veřejné správě. Zákon o kontrole a řízení ale loni v srpnu senátoři odmítli, protože podle nich tyto požadavky nesplňoval. Rozšíření pravomocí NKÚ má předcházet příslušná změna Ústavy, kterou Sněmovna nemůže prosadit proti vůli Senátu.

Vláda se tak postavila pozitivně ke změně Ústavy v souvislosti s NKÚ. "I vzhledem k tomu, že je to věc, která je obsažena v programovém prohlášení vlády a návrh vychází z návrhu, který již je připravován na vládní úrovni, zaujala vláda souhlasné doporučující stanovisko," uvedl Kněžínek.

Vláda odmítla návrh TOP 09 k blokování webů s hazardem

Vláda odmítla návrh poslanců TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). TOP 09 chtěla svým návrhem odebrat ministerstvu pravomoc rozhodovat o blokování webových stránek s nepovoleným hazardem. Vláda ale považuje platné pravidlo za přiměřené.

"Tím, že MF má tuto pravomoc, tak to vyvolává preventivní efekty. Do dubna 2018 proběhlo 22 správních řízení, z toho v 15 případech se sami provozovatelé stáhli, v sedmi případech byli zapsáni na tzv. blacklist," uvedla ministryně.

Zákon o hazardních hrách v paragrafu 84 stanoví, že ministerstvo financí vede seznam nepovolených internetových her a rozhoduje o zápisu do něj. Současně s tím ukládá povinnost poskytovatelům připojení k internetu na území Česka zamezit přístup na internetové stránky uvedené na seznamu nepovolených internetových her. Poskytovatelé platebních služeb také nesmějí provádět transakce na účty spojené s těmito stránkami. Už během projednávání zákona ve Sněmovně se toto opatření stalo terčem kritiky.

"Není možné nechat v rukou jednoho ministerstva tak bezprecedentní pravomoc, jako je zásah do svobodného internetového prostředí zdánlivě ve jménu boje proti hazardu. Navrhujeme, aby stát mohl zrušit webové stránky pouze se souhlasem soudu," řekl již dříve předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Kabinet argumentuje tím, že zápis do seznamu se odehrává podle správního řízení, které obsahuje dostatečné záruky a dá se přezkoumat soudem. Hájí se i loňským verdiktem Ústavního soudu, který rozhodl, že ministerstvo financí může sestavovat seznam nepovolených internetových her a poskytovatelé připojení je pak musí blokovat.

Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou návrh TOP 09 k projednání poslanci. Nejbližší schůze, kam by mohl být zařazen, začne v září.

Maláčová by místo porodních domů zlidštila porodnice

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se stejně jako nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) staví rezervovaně k vzniku takzvaných porodních domů. Oba dnes novinářům před jednáním vlády, která probere i doporučení Rady vlády pro rovnost žen a mužů zabývat se podmínkami pro provoz porodních domů, řekli, že by dali před vznikem nového typu zařízení přednost zlepšování podmínek v současných porodnicích.

"Nepodporuji přímo porodní domy, přiklonila bych se k tomu, aby se podmínky v nemocnicích a porodnicích více zlidštily," řekla Maláčová. "Naše stanovisko je spíše rezervované. Je otázka, jak by bylo zajištěno poskytování kvalitních služeb v případě, že by došlo ke komplikacím v rámci porodu. Porodní domy vypadají dobře na pohled, ale problém nastává v případě, že přijdou komplikace, což nelze vyloučit," uvedl Adam. Už nyní podle něj fungují porodnice, ve kterých vedou porod pouze asistentky.

Oficiálně legislativa porodní domy jako místo pro nekomplikované porody pod dohledem porodních asistentek povoluje od roku 2012. Jejich vzniku ale podle rady brání příliš přísné podmínky. Musí mít vlastní porodní sál jako v nemocnici a lékaře porodníka připraveného zasáhnout do pěti minut. Názory na porodní domy se různí. Lékaři je často odmítají, uvítaly by je porodní asistentky i část rodiček.

Ministerstvo zdravotnictví má přezkoumat požadavky, které vyhláška stanoví pro pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny bezproblémové porody. "Současná právní úprava možnost vzniku porodních domů připouští, ale s ohledem na to, že dosud žádný nevznikl, vyvstává potřeba přezkumu právní úpravy," píše se v doporučení rady, které má ČTK k dispozici. Doporučuje také podpořit pilotní projekt porodního domu pro vyhodnocení bezpečnosti a kvality péče.

Rada doporučuje revizi, případně úpravy zejména podmínek dostupnosti lékaře u porodu do pěti minut a převozu rodičky k případnému císařskému řezu do porodnice do 15 minut, což je méně než zákonem stanovená lhůta pro dojezd záchranné služby. Zakládání porodních domů podle ní komplikuje také povinnost zařídit si porodní sál nebo výčet povinného vybavení. Nejasnosti podle rady panují rovněž kolem toho, jaké léky může porodní asistentka rodičce a dítěti podat.

U každého porodu v porodním domě musí být podle vyhlášky přítomny dvě porodní asistentky nebo porodní asistentka a dětská sestra nebo sestra pro intenzivní péči. Problematická je podle rady povinnost zajistit lékaře. Problematické může být podle rady i začlenění porodních domů do systému péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Přestože porod jen s porodní asistentkou by měl být podle odbornic levnější asi o dvě třetiny než klasický v porodnici, přítomnost lékaře nebo přistavená sanitka ho mohou velmi prodražit.

V roce 2012, kdy vláda debatu o porodních domech otevřela, se uvažovalo o variantě porodních domů v areálech nemocnic. V Česku bylo před dvěma lety připraveno asi deset projektů porodních domů. Debata o zavedení porodních domů byla v minulosti velmi vyhrocená, lékaři například odešli z pracovní skupiny ministerstva, která se tématem zabývala. Většina lékařů domácí porody odmítá kvůli neúměrnému riziku pro matku a dítě. Varují před tím, že pokud porodů mimo porodnice přibude, stoupne úmrtnost. Podle porodních asistentek existují studie, které dokládají, že porody vedené asistentkami mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 20. dubna 2019

Očekáváme v 17:00 23°C

Celá předpověď