Vláda by podle Senátu měla dodržet hranici dluhové brzdy

foto Ilustrační foto - Ustavující schůze Senátu v novém funkčním období 11. listopadu 2020 v Praze.

Praha - Vláda by měla podle Senátu přijmout potřebné kroky k dodržení zákonné hranice tzv. dluhové brzdy. Zabránila by tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí a s ním souvisejícího dopadu na ekonomiku i životní úroveň občanů. Horní komora k tomu dnes vyzvala vládu na základě zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

České veřejné finance jsou podle zprávy, kterou v červnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová poukázala v této souvislosti nejen na rostoucí počet starobních důchodců v porovnání s ekonomicky aktivním obyvatelstvem, ale i na zadlužování státu mimo jiné nadměrnými valorizacemi penzí nebo na snižování jeho příjmů například chystaným daňovým balíčkem a zrušením superhrubé mzdy.

Zamrazilová uvedla, že by bylo vhodné přistoupit například ke zrušení úlev na jízdném pro seniory nebo rozložení valorizace učitelských platů do tří let.

Prolomení takzvané dluhové brzdy by podle zprávy mohlo nastat již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo odhadováno loni. Při překonání dluhové brzdy, kdy veřejné zadlužení překročí 55 procent hrubého domácího produktu (HDP), musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 procent HDP.

Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady koronavirové pandemie, která ukázala nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Podle zprávy si vláda navzdory příznivému ekonomickému vývoji v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.

Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že si je vědomo, že rekordní podpora investic, zaměstnanosti, životní úrovně a hospodářské situace v zemi má okamžitý negativní dopad do ukazatelů, jako je dluh nebo deficit. Lze ale podle něj předpokládat, že vhodný rozpočtový stimul povede ke zmírnění recese a ve výsledku i zmírnění negativních dopadů pandemie na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Národní rozpočtová rada vznikla na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jejím úkolem je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Senát je kompletní, Pešatová a Zitterbart složili slib

Senátoři Helena Pešatová a Karel Zitterbart z klubu Starostů dnes složili ústavou předepsaný slib. Horní komora tak má znovu plný počet 81 plnoprávných členů. Většina senátorů, kteří byli zvoleni v říjnu, slib složili už před týdnem na ustavující schůzi, z níž se Pešatová a Zitterbart omluvili.

Starostka Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku Pešatová bude působit ve výboru pro veřejnou správu, onkolog a nový vyškovský senátor Karel Zitterbart ve výboru pro zdravotnictví.

Senátoři slíbili věrnost České republice, dodržování její ústavy a zákonů a také to, že svůj mandát budou "vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí".

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 7:00 1°C

Celá předpověď